Při útoku v Karabachu zemřely stovky lidí. Separatisté kapitulovali

"Je zde nejméně 200 zabitých a více než 400 zraněných," uvedl veřejný ochránce práv mezinárodně neuznané Republiky Náhorní Karabach Gegham Stepanjan na sociálních sítích.

Boje měly dnes odpoledne utichnout, poté, co úřady Náhorního Karabachu přistoupily na příměří, podle BBC se ale z místa nadále ozývaly výbuchy.

Při útoku zemřelo i několik ruských vojáků. Dostali se pod palbu, když se vraceli z pozorovacího stanoviště u vesnice Džanjatag. Kolik vojáků bylo zabito ale není známo.

Baku v úterý spustilo v tomto sporném regionu pozemní vojenskou "protiteroristickou" operaci, jejímž deklarovaným cílem je "obnovení ústavního pořádku". V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města byly hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou byly i další města a vesnice v okolí.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že se při této "operaci" zaměřuje výhradně na vojenské cíle. Novinářka Siranush Sargsyan ale uvedla, že byly zasaženy obytné oblasti města, včetně budovy vedle ní.  

Arménští separatisté po vypuknutí ofenzivy vyzvali Baku k jednání. Ázerbájdžán však mírové rozhovory podmínil jejich kapitulací a rozpuštěním jejich separatistické vlády. Prezident Ilham Alijev v telefonátu s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem uvedl, že operaci ale ukončí, až separatisté složí zbraně. 

"Protiteroristická opatření skončí, pokud (síly Karabachu) složí zbraně," oznámil prezidentský úřad po úterním telefonátu. Alijev Blinkenovi také řekl, že "zástupci arménských obyvatel žijících v oblasti Karabachu v naší zemi dostali od vlády prezidenta Ázerbájdžánu několikrát pozvání na dialog o záležitostech reintegrace, ale odmítli to".

"Byly však k dialogu pozváni znovu, když už pokračovala protiteroristická opatření," dodal Alijev. Arménská média poté uvedla, že úřady Náhorního Karabachu přistoupily na návrh ruských mírových sil na příměří.

V enklávě jižního Kavkazu, která je mezinárodně uznávaná jako součást Ázerbájdžánu, žije asi 120 000 etnických Arménů. Ázerbájdžán má nyní v úmyslu dostat odtržený region pod plnou kontrolu.

Ázerbájdžánská armáda uvedla, že dobyla více než 90 pozic etnických Arménů, než obě strany oznámily, že ruské mírové síly odsouhlasily úplné zastavení bojů, počínaje středou ve 13:00 místního času. 

Podle podmínek příměří nastíněných Ázerbájdžánem a Ruskem, které má na místě mírové jednotky, se musí místní karabašské síly zavázat k úplnému rozpuštění a odzbrojení a ke stažení arménských sil. Arménská vláda ale popírá, že by v oblasti měla svoje vojáky.

V Jerevanu proběhly v úterý demonstrace proti nulové reakci ze strany arménské vlády. Lidé požadovali demisi premiéra Nikoly Pašinjana a označili ho za zrádce. Potyčky mezi demonstranty a policisty vypukly u ruského velvyslanectví i u sídla vlády. 

Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.

V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.

Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.

Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.

Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.