Izrael a Hamás podepsaly ve čtvrtek dohodu o zastavení palby a propuštění izraelských rukojmích výměnou za palestinské vězně. Jde o první fázi iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má ukončit dva roky trvající válku v Gaze. Tento průlom byl přijat s radostí a úlevou, ale zároveň s opatrností ohledně jeho dlouhodobé udržitelnosti.
Prezident Trump označil dohodu za první kroky k „silnému, trvalému a věčnému míru“. Dohoda, která vzešla z nepřímých jednání v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch, je však pouze počáteční fází. Zahrnuje příměří, výměnu rukojmích držených v Gaze za palestinské vězně v Izraeli a částečné stažení izraelských sil z enklávy.
Vyjednavači odložili na pozdější diskuse některé složitější otázky, na kterých ztroskotaly předchozí iniciativy. Mezi ně patří plný rozsah izraelského stažení, odzbrojení Hamásu, a hlavně záruky, že po této fázi nedojde k obnovení bojů, a kdo tyto záruky poskytne.
Ačkoliv Trump požadoval, aby Izrael po částečném přijetí jeho 20bodového plánu ze strany Hamásu okamžitě zastavil bombardování, boje zcela neustaly. Od té doby byly při náletech a ostřelování, zejména v okolí města Gaza, zabit desítky Palestinců. Bombardování je sice od Trumpova středečního oznámení o zajištění dohody sporadičtější, ale úplné ticho zbraní zatím nenastalo.
Zpráva o dohodě vyvolala oslavné reakce jak v Izraeli, kde rodiny rukojmích jásaly na telavivském „Náměstí rukojmích“, tak v Gaze, kde se lidé shromažďovali i přes slyšitelné exploze. Generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamard v reakci na informace o příměří varovala, že se mnozí budou „pozorně sledovat, zda to není jen další krátká pauza“.
Od předchozích neúspěšných příměří se tato částečná dohoda liší tím, že nestanovuje žádný termín pro dosažení konečné dohody. Neobsahuje tedy lhůtu, po které by v případě nezdaru jednání mohly být nepřátelské akce obnoveny.
I když v koalici premiéra Benjamina Netanjahua se již objevují hlasy volající po pokračování války, například ministr financí Bezalel Smotrich požaduje zničení Hamásu po návratu rukojmích. Nicméně Trump je mnohem hlasitější ve svém odhodlání dotlačit obě strany k dohodě, což omezuje prostor pro obnovení izraelské ofenzivy nebo pro odkládání ze strany Hamásu.
Časový harmonogram je stále poněkud nejasný. Izraelská mluvčí uvedla, že příměří vstoupí v platnost do 24 hodin od zasedání kabinetu a rukojmí budou propuštěna během 72 hodin po zahájení příměří. Podle zdrojů by se izraelské jednotky měly začít stahovat do 24 hodin od podpisu.
Současně by měla začít proudit humanitární pomoc pro Palestince. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k plnému přístupu pro humanitární pracovníky. Trumpův plán také počítá s mezinárodní stabilizační silou, jejíž obrysy se mají projednávat na setkání evropských ministrů a arabských představitelů v Paříži. Americký prezident má podle kanceláře izraelského prezidenta Isaaca Herzoga dorazit do Jeruzaléma v neděli.
Netanjahu se podle všeho rozhodl pro dohodu, aby si udržel podporu USA a uspokojil izraelskou veřejnost, zatímco minimalizuje ústupky svým koaličním partnerům. Hamás naopak ustoupil od svého odmítání částečné dohody, pravděpodobně pod tlakem arabských států a Turecka. Věří, že Trumpovo odhodlání je v současnosti nejlepší zárukou, že válka nebude okamžitě obnovena. Přítomnost Hamásu u jednacího stolu mu navíc dává možnost utvářet budoucnost Palestinců, ačkoliv dohoda usiluje o jeho odsunutí na vedlejší kolej.
Související
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Sparta odvetu osmifinále s Alkmaarem nezvládla. Olomouc nestačila na Mohuč
před 1 hodinou
Paříž či Londýn v ohrožení. Írán představuje globální hrozbu, zní z Izraele
před 2 hodinami
Policie apeluje na média. Jde o dopadení pachatelů útoku v Pardubicích
před 3 hodinami
Ochlazení v Česku potvrzeno. Meteorologové naznačili, co přinese příští týden
před 4 hodinami
ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran
před 4 hodinami
Novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích. Policie opustila místo činu
před 5 hodinami
Jsme mimořádně oslabení a ohrožení, říká Fico po unijním summitu
před 6 hodinami
Evakuace žižkovské věže v Praze. Na místě zasahovali hasiči
před 7 hodinami
Češi či Poláci stáhli vojáky z Iráku. Důvodem je situace na Blízkém východě
před 8 hodinami
Incident s airsoftovou zbraní na Letné. Policie upřesnila, co se stalo
před 8 hodinami
Trump vyhrožuje Íránu. Dal mu ultimátum ohledně Hormuzského průlivu
před 9 hodinami
Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád
před 11 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Bude poměrně chladno
včera
Epstein neměl kontakty jen s Andrewem. Pomohl také exmanželce bývalého prince
včera
Tisíce občanek je nutné vyměnit. Přestaly splňovat dnešní požadavky
včera
Trump se postaral o trapas. Před japonskou premiérku vtipkoval o Pearl Harboru
včera
První evropská reakce na požár v Pardubicích. Ozval se Orbán
Aktualizováno včera
Na Letnou přišlo přes 200 tisíc lidí. Podpořili ČT a rozhlas, promluvil Svěrák
včera
Íránu se snížila schopnost blokovat průliv, tvrdí Američané po posledních útocích
včera
Rezervy by mohly snížit ceny paliv, naznačil Fiala. Hřib navrhl jinou pomoc lidem
Vládní koalice opakovaně jedná o cenách pohonných hmot v Česku, které reagují na události na Blízkém východě. Podle Radima Fialy (SPD) by se mohlo zvážit i použití paliv ze státních rezerv. Opoziční poslanec Zdeněk Hřib (Piráti) v té souvislosti navrhl snížení daně na základní potraviny.
Zdroj: Jan Hrabě