První krok k míru: Znamená příměří v Gaze, že je válka u konce?

Izrael a Hamás podepsaly ve čtvrtek dohodu o zastavení palby a propuštění izraelských rukojmích výměnou za palestinské vězně. Jde o první fázi iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má ukončit dva roky trvající válku v Gaze. Tento průlom byl přijat s radostí a úlevou, ale zároveň s opatrností ohledně jeho dlouhodobé udržitelnosti.

Prezident Trump označil dohodu za první kroky k „silnému, trvalému a věčnému míru“. Dohoda, která vzešla z nepřímých jednání v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch, je však pouze počáteční fází. Zahrnuje příměří, výměnu rukojmích držených v Gaze za palestinské vězně v Izraeli a částečné stažení izraelských sil z enklávy.

Vyjednavači odložili na pozdější diskuse některé složitější otázky, na kterých ztroskotaly předchozí iniciativy. Mezi ně patří plný rozsah izraelského stažení, odzbrojení Hamásu, a hlavně záruky, že po této fázi nedojde k obnovení bojů, a kdo tyto záruky poskytne.

Ačkoliv Trump požadoval, aby Izrael po částečném přijetí jeho 20bodového plánu ze strany Hamásu okamžitě zastavil bombardování, boje zcela neustaly. Od té doby byly při náletech a ostřelování, zejména v okolí města Gaza, zabit desítky Palestinců. Bombardování je sice od Trumpova středečního oznámení o zajištění dohody sporadičtější, ale úplné ticho zbraní zatím nenastalo.

Zpráva o dohodě vyvolala oslavné reakce jak v Izraeli, kde rodiny rukojmích jásaly na telavivském „Náměstí rukojmích“, tak v Gaze, kde se lidé shromažďovali i přes slyšitelné exploze. Generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamard v reakci na informace o příměří varovala, že se mnozí budou „pozorně sledovat, zda to není jen další krátká pauza“.

Od předchozích neúspěšných příměří se tato částečná dohoda liší tím, že nestanovuje žádný termín pro dosažení konečné dohody. Neobsahuje tedy lhůtu, po které by v případě nezdaru jednání mohly být nepřátelské akce obnoveny.

I když v koalici premiéra Benjamina Netanjahua se již objevují hlasy volající po pokračování války, například ministr financí Bezalel Smotrich požaduje zničení Hamásu po návratu rukojmích. Nicméně Trump je mnohem hlasitější ve svém odhodlání dotlačit obě strany k dohodě, což omezuje prostor pro obnovení izraelské ofenzivy nebo pro odkládání ze strany Hamásu.

Časový harmonogram je stále poněkud nejasný. Izraelská mluvčí uvedla, že příměří vstoupí v platnost do 24 hodin od zasedání kabinetu a rukojmí budou propuštěna během 72 hodin po zahájení příměří. Podle zdrojů by se izraelské jednotky měly začít stahovat do 24 hodin od podpisu.

Současně by měla začít proudit humanitární pomoc pro Palestince. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k plnému přístupu pro humanitární pracovníky. Trumpův plán také počítá s mezinárodní stabilizační silou, jejíž obrysy se mají projednávat na setkání evropských ministrů a arabských představitelů v Paříži. Americký prezident má podle kanceláře izraelského prezidenta Isaaca Herzoga dorazit do Jeruzaléma v neděli.

Netanjahu se podle všeho rozhodl pro dohodu, aby si udržel podporu USA a uspokojil izraelskou veřejnost, zatímco minimalizuje ústupky svým koaličním partnerům. Hamás naopak ustoupil od svého odmítání částečné dohody, pravděpodobně pod tlakem arabských států a Turecka. Věří, že Trumpovo odhodlání je v současnosti nejlepší zárukou, že válka nebude okamžitě obnovena. Přítomnost Hamásu u jednacího stolu mu navíc dává možnost utvářet budoucnost Palestinců, ačkoliv dohoda usiluje o jeho odsunutí na vedlejší kolej. 

Související

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pondělí znovu otevřel pro omezený pohyb osob. Podle vyjádření izraelského bezpečnostního představitele je přechod přístupný pro pěší, což umožní limitovanému počtu Palestinců opustit enklávu nebo se do ní vrátit. Egyptský úředník upřesnil, že během prvního dne fungování by mělo hranici překročit padesát osob v každém směru.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 57 minutami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta odvetu osmifinále s Alkmaarem nezvládla. Olomouc nestačila na Mohuč

Český fotbal už nemá po čtvrtku v této sezóně evropských fotbalových pohárů žádného zástupce. Osmifinále Konferenční ligy se totiž hrubě nevydařilo pražské Spartě, která vstupovala do domácí odvety s nizozemským Alkmaarem po porážce 1:2 z úvodního zápasu. Výkon svěřenců kouče Briana Priskeho byl však ještě horší než před týdnem a nikdo se tak nemohl divit tomu, že odvetný duel dospěl k jasnému výsledku 4:0 pro Alkmaar. To Olomouc se v německé Mohuči pokoušela o klubovou senzaci. První poločas statečně držela bezbrankový stav, o svém postupu do čtvrtfinále nakonec bundesligový celek rozhodl dvěma góly ve druhé půli, přičemž mu pomohlo i to, že Olomouc dohrávala o deseti.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran

Více než třetina lidí by momentálně podpořila vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Jeden z jeho nynějších koaličních partnerů by ale skončil mimo Poslaneckou sněmovnu, kam by se dostalo jen pět subjektů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Robert Mueller (exšéf FBI)

Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád

Americký prezident Donald Trump si neodpustil velmi jízlivou reakci na nejnovější smutnou zprávu. Ve věku 81 let zemřel někdejší šéf FBI a bývalý zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, jenž se zabýval otázkou ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy se Trump stal poprvé prezidentem. 

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Rezervy by mohly snížit ceny paliv, naznačil Fiala. Hřib navrhl jinou pomoc lidem

Vládní koalice opakovaně jedná o cenách pohonných hmot v Česku, které reagují na události na Blízkém východě. Podle Radima Fialy (SPD) by se mohlo zvážit i použití paliv ze státních rezerv. Opoziční poslanec Zdeněk Hřib (Piráti) v té souvislosti navrhl snížení daně na základní potraviny.  

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy