Korea podporuje všechny kroky Ruska, řekl Kim Putinovi. KLDR odpálila balistické rakety

Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval ve středu na Kosmodrom Vostočnyj, kde se setkal s vůdcem Severní Koreje Kim Čong-unem. Uvedl to server BBC s tím, že po prohlídce kosmodromu čeká oba státníky jednání.

Kim na místo setkání přijel limuzínou, kterou přivezl z Pchjongjangu jeho obrněný vlak, Putin mu podal ruku a řekl mu, že je "velmi rád, že ho vidí". Ruská státní média citovala Kima, který poděkoval Putinovi za pozvání do Ruska "přes to, jak je zaneprázdněný".

Severokorejský vůdce poté dodal, že KLDR stojí za všemi kroky, které Putin a Rusko učiní. Podle něj je spojuje společný boj proti imperialismu. Setkání tak podle tisku potvrzuje, že oba lídři mají zájem o spojenectví, protože každý z nich stojí proti Západu a Spojeným státům. Oba lídři si mají prohlédnout kosmodrom a pak si začít jednat. 

Analytici předpokládají, že Severní Korea (KLDR) zřejmě bude souhlasit s dodávkami munice a zbraní Rusku, které Moskva využije ve válce na Ukrajině. Očekává se tak, že oba sankcionované režimy uzavřou dohodu, která vymění zbraně za humanitární pomoc.

Několik hodin pře setkáním Severní Korea vypálila dvě balistické rakety směrem k Japonskému moři. Setkání Kima a Putina pozorně sledují USA a jejich spojenci, ačkoli Pchjongjang a Moskva popírají, že by jejich rozhovory byly o vojenské spolupráci. Kreml tvrdí, že se návštěva má týkat "bilaterálních vztahů, situace v regionu a na globální scéně."

Návštěva se měla konat ve Vladivostoku, kde Putin pořádal ekonomické fórum, vlak s Kimem se ale propletl kolem města a zamířil na sever k vesmírnému centru. Vesmírné středisko Vostočnyj je nejpokročilejším ruským vesmírným střediskem a podle BBC jde o vymazlený projekt Putina.

Severní Korea tak může požádat Rusko i o spolupráci na svém vesmírném programu. Koncem minulého měsíce se jí po selhání rakety podruhé nepodařilo umístit špionážní satelit na oběžnou dráhu.

Dřívější informace z listu The New York Times naznačují, že Putin bude žádat od Kima dělostřelecké granáty a protitankové střely, zatímco severokorejský vůdce bude usilovat o pokročilé technologie pro satelity a ponorky s jaderným pohonem, o potravinovou a energetickou pomoc a také o podporu na mezinárodní scéně. Washington má obavy, že nákup zbraní od KLDR by mohl být důkazem selhání ruské invaze na Ukrajinu.

"Když budujeme vztahy se svými sousedy, včetně Severní Koreje, sledujeme zájmy našich dvou zemí, nikoli varování z Washingtonu," reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na varování USA, aby Rusko nekupovalo zbraně od Severní Koreje.

Už březnu Bílý dům uvedl, že získal informace, podle kterých se Moskva snaží vyjednat s Pchjongjangem dohodu o poskytnutí munice Rusku výměnou za dodávky potravin a dalších komodit pro KLDR.

To, že Rusko vede se Severní Koreou delší dobu tajné rozhovory, jejichž cílem je získat munici a zásoby pro svou válku proti Ukrajině, pak podle amerických médií potvrdil Bílý dům na začátku září. "Jednání o zbraních mezi Ruskem a KLDR aktivně pokračují," řekl mluvčí Rady pro národní bezpečnost John Kirby. Klíčovým tématem rozhovorů je podle něj dělostřelecká munice pro ruské síly.

Britská stanice BBC podrobně zanalyzovala, co může znamenat spojenectví Severní Koreji a Ruské federace oběma zemím přinést. Zatímco Moskva "zoufale potřebuje zbraně", Severní Korea "zoufale potřebuje peníze a potraviny". Pro obě strany je tedy vzájemná pomoc velmi výhodnou transakcí, jak BBC spolupráci nazvala.

Do spolupráce se navíc zapojuje i Peking, jak zjistila jihokorejská rozvědka. "Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navrhl, aby Rusko, Čína a Severní Korea uspořádaly společná námořní cvičení, podobná těm, která provádějí USA, Jižní Korea a Japonsko a která Kim Čong-un tak nesnáší," citovala BBC její prohlášení.

Dalším z obývaných faktorů je severokorejský jaderný program. Ten může díky ruským technologiím dosáhnout vyšší úrovně než dosud, jelikož Ruská federace je bezpochyby zkušenou jadernou mocností a do svého programu bohatě investuje. Soul se však domnívá, že taková spolupráce je nepravděpodobná, protože by pro Rusko "mohla být strategicky nebezpečná".

Výzkumník Yang Uk z Asijského institutu pro politická studia varoval, že Rusko nemusí Pchjongjangu na oplátku poskytovat zbraně, ale financovat tamní jaderný program. "Pokud Rusko zaplatí ropou a potravinami, může oživit severokorejskou ekonomiku, která by pak mohla posílit i severokorejský zbrojní systém. Je to pro ně další zdroj příjmů, který neměli," shrnul.

Životaschopnost Severní Koreje je ale důležitá i pro Peking. "Severní Korea poskytuje Pekingu užitečnou nárazníkovou zónu mezi ním a americkými silami umístěnými v Jižní Koreji, což znamená, že se mu vyplatí udržovat Pchjongjang nad vodou," píše BBC. 

Související

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.
Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

Více souvisejících

Vladimír Putin Kim Čong-un

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil

Policie ve středu od pozdního odpoledne zasahovala v areálu Západočeské univerzity v Plzni na základě oznámení o údajných výstřelech. Opatření na místě bylo ukončeno kolem půl deváté večer. Nikdo nebyl zraněn, z univerzitních budov bylo evakuováno zhruba tisíc lidí. 

včera

Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

včera

Vláda ČR

Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy

Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.

včera

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

včera

včera

včera

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

včera

včera

včera

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

včera

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

včera

včera

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

včera

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

včera

včera

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

3. prosince 2024 21:51

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

3. prosince 2024 21:03

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy