Putin z jídla vytvořil zbraň, říká k chování Moskvy na Černém moři expertka

Ceny potravin díky tomu raketově rostou. Nárůst cen pšenice, kukuřice a sóji podle serveru The Conversation zaznamenává především Evropa a Střední východ.

Více než 400 milionů lidí po celém světě se spoléhá na dovoz potravin z Ukrajiny. Ta totiž má třetinu nejúrodnější půdy na světě – černozem. „Navíc se mohla spolehnout na celoroční přístup k nezamrzajícím přístavům Černého moře, díky kterým mohla dodávat obilí na Blízkém východě a v Africe,“ doplnila odbornice na dodavatelské řetězce Anna Nagurneyová z Kyjevské ekonomické školy.

Mezi lety 2019 až 2022 bylo hladomoru nově vystaveno 122 milionů lidí, a to nejen v důsledku války na Ukrajině, nýbrž i kvůli změnám klimatu a pandemii onemocnění covid-19. Pomyslným hřebíkem do rakve byla ruská námořní blokáda a uvíznutí nejméně 25 milionů tun ukrajinského obilí určeného pro globální trhy.

Společné úsilí Turecka a Organizace spojených národů dne 22. července loňského roku vyústilo v podpis černomořské dohody o obilí. Ta umožnila bezpečný průchod zemědělských produktů ze tří ukrajinských přístavu na pobřeží Černého moře – největší z nich je Oděsa. „Ukrajina tak od srpna loňského roku vyvezla více než 32 milionů tun potravinářských výrobků,“ vyčíslila Nagurneyová.

Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.

Čtyři pětiny přesnice z Ukrajiny nakoupil Světový potravinový program, což je největší humanitární agentura na světě. „Největšími příjemci zásilek tak byla Etiopie, Jemen, Afghánistán a Turecko,“ uvedla ukrajinská expertka s tím, že OSN tak odhaduje pokles globálních cen potravin v souvislosti s podpisem dohody o více než 23 %.

Proč Rusko odstoupilo a co to znamená?

Oficiálním důvodem Ruska k odstoupení od obilné dohody byla jeho neochota setrvat u ní v případě, že nebudou splněny požadavky Moskvy na dodávky většího množství vlastních potravin a hnojiv. „Rusko sice po předchozích výhrůžkách prodloužilo dohodu, ale tentokrát to může být jiné. Ruské údery způsobily Oděse rozsáhlé škody, což může v budoucnu vážně omezit schopnost Ukrajiny vyvážet přes přístav – dohoda nebo žádná dohoda,“ zdůraznila Nagurneyová.

Rusko dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.

Rusko od dohody odstoupilo v pondělí 17. července. Během následujících dvou dní útočilo na Oděsu drony a raketami. Kvůli tomu prudce rostou ceny kritických komodit – mezi nimi figuruje pšenice a kukuřice.

Dále Moskva uvedla, že považuje jakoukoli loď v Černém moři směřující do některého z ukrajinských přístavů za legitimní vojenský cíl. „Domnívám se, že ruský vůdce Vladimir Putin dělá z jídla zbraň v době rostoucího hladu. Jen doufám, že zvítězí dobrá vůle a nějakým způsobem bude umožněno pokračovat v životně důležitém ukrajinském vývozu.“

Putin v pondělí ráno nově ubezpečil, že Rusko africkým zemím export obilí z ukrajinských přístavů nahradí. „Rusko bude pokračovat ve své intenzivní snaze poskytnout Africe dodávky obilí, potravin, hnojiv a dalších produktů. Zaručujeme, že naše země je schopna nahradit ukrajinské obilí na komerční i bezplatné bázi,“ prohlásil.