Rakousko je proti návrhu na rozšíření Schengenu, uvedl ministr vnitra

Rakousko je v současné situaci proti rozšíření schengenského prostoru, protože nefunguje kontrola vnější hranice. Prohlásil to dnes rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Evropská komise tento týden vyzvala k rozšíření Schengenu o Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko. Rozhodnutí musí členské státy EU schválit jednomyslně, napsala agentura DPA.

"Nyní není ten pravý okamžik hlasovat o rozšíření, když systém vnější hranice nefunguje," prohlásil Karner. Poukázal na to, že letos rakouská policie zadržela na 100.000 migrantů bez povolení ke vstupu do země, z nichž 75.000 nebylo zaregistrováno v žádné z dalších zemí schengenského prostoru. Při cestě do Rakouska přitom musí migranti vstoupit alespoň do jedné ze schengenských zemí.

Karner poukázal na to, že kvůli silnější migraci zpřísnila kontrolu na svých hranicích řada zemí, včetně Česka, Německa či Francie. Vídeň podobně jako Praha obnovila soustavné kontroly na hranici se Slovenskem, kromě toho prodloužila i kontroly na hranicích s Maďarskem a Slovinskem.

Podle Evropské komise Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko splňují podmínky pro ukončení kontrol na hranicích se zbytkem unie. Proto Brusel vyzval členské státy, aby trojici zemí přijaly do schengenského prostoru.

Rozhodnutí ale musí být jednomyslné. Vedle Rakouska má k rozšíření výhrady i Nizozemsko, jehož parlament schválil usnesení proti rozšíření zóny volného pohybu o Rumunsko a Bulharsko kvůli problémům s korupcí a organizovaným zločinem obou států.

Rozšíření zóny volného pohybu je jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU, které končí na konci roku. Podle Evropské komise plánuje Česko otázku přijetí tří uchazečů zařadit na program jednání ministrů vnitra v první polovině prosince. Uvažuje se prý o odděleném hlasování o Chorvatsku a druhému bodu ohledně Rumunska a Bulharska. Podle agentury DPA by se mohlo hlasovat 8. prosince. Na příští týden je do Bruselu svolána mimořádná rada ministrů vnitra zemí EU o migraci.

Pokud by rada požadovaný krok učinila, rozrostl by se schengenský prostor na 29 zemí. Aktuálně jej tvoří 22 členských zemí EU a také Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Česko do Schengenu vstoupilo na konci roku 2007.

Související

Více souvisejících

Rakousko schengen

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 12 minutami

před 35 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy