Předseda opoziční křesťanské Libanonské sociálnědemokratické strany Katáib vyzval šíitské hnutí Hizballáh, aby přestalo podporovat válečné aktivity v palestinském Pásmu Gazy a zaměřilo se na politickou práci v Libanonu. Informaci přinesl libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ).
Samy Džamáíl, předseda strany Katáib, ve čtvrtečním příspěvku na sociální síti X vyzval Hizballáh k ukončení podpory Hamásu, kterou podle něj hnutí využívá k ospravedlnění ozbrojených střetů s Izraelem.
Zároveň apeloval, aby Hizballáh odevzdal své zbraně libanonské armádě a integroval své vojáky do jejích řad. „Nejde o kapitulaci, ale o návrat ke správě státu... Je čas se sjednotit s libanonským lidem, a ne s Íránem, Hamásem nebo dalšími,“ uvedl Džamáíl.
Dále zdůraznil, že současný konflikt Izraele s Hizballáhem "rozbil argument, že jeho zbraně chrání Libanonce". Tím odkázal na přestřelky na izraelsko-libanonské hranici, které se zintenzivnily 8. října 2023, den po vpádu Hamásu a dalších skupin na jih Izraele, na což Izrael reagoval masivní ofenzivou.
Izraelské útoky na Libanon od té doby připravily o život více než 1500 lidí, z toho přes 600 od pondělí, kdy izraelská armáda zahájila útoky na bašty Hizballáhu na jihu a východě Libanonu.
Džamáíl také vyzval Hizballáh, aby uznal autoritu libanonského státu a armády, respektoval mezinárodní rezoluce a podílel se na vytvoření podmínek pro volbu prezidenta.
Prezidentský úřad v Libanonu je neobsazen od 31. října 2022, kdy skončil mandát Míšála Awna. Volba nového prezidenta dosud neproběhla kvůli neschopnosti politických stran dohodnout se na kompromisním kandidátovi.
Hizballáh je šíitské politické a vojenské hnutí, které vzniklo v roce 1982 sjednocením několika šíitských skupin jako reakce na izraelskou invazi do Libanonu. Podporu mu poskytuje Írán jak finančně, tak materiálně.
Společně s hnutím Amal představuje Hizballáh jednu ze dvou hlavních politických stran šíitské komunity v Libanonu.
Související
Jak dlouho příměří mezi Izraelem a Libanonem vydrží? Hizballáh drží prst na spoušti
Ruiny bez známek života, tisíce mrtvých. Po uzavření příměří vychází na povrch důsledky války v Libanonu
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 41 minutami
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 1 hodinou
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 1 hodinou
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 2 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 3 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 4 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 4 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 7 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 10 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 10 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 11 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 12 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
včera
EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá
Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.
Zdroj: Libor Novák