
Válka na Ukrajině není pro blízkovýchodní region primární. Turecko a Saúdská Arábie se jejím prostřednictvím spíše snaží utužit svůj vliv. Ruská agrese tedy nemá potenciál rozštěpit region tak, jako by mohla rozštěpit Evropu. To by se mohlo změnit v případě akutního dopadu konfliktu na ceny potravin.
V saúdskoarabské Džiddě se sešli diplomaté a vládní či prezidentští poradci z asi čtyř desítek zemí, aby jednali o principech ukončení ruské války na Ukrajině. Schůzky se neúčastnilo Rusko, jež pozváno nebylo. Hlavním cílem rozhovorů bylo podle tiskových agentur přesvědčit velké země rozvojového jihu, jako je Brazílie či Indie, ke shodě se Západem stran řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Důležitá byla účast čínského zástupce.
EuroZprávy.cz se zeptaly experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z Univerzity Palackého na to, jak region přistupuje k válce na Ukrajině. Podle něj saúdský režim viděl v pořádání summitu příležitost, jak zvýšit svůj vliv. „Neměli bychom zapomínat, že válka se stala dynamikou, která prohlubuje globální potravinové problémy. V tomto ohledu tedy (Saúdská Arábie) symbolizovala i reakci nezápadních zemí,“ podotkl.
Bacik zdůraznil, že ruská válka proti Ukrajině je přímým útokem na Západ. „Vytvořila však také závažné negativní důsledky pro ostatní země. Iniciativy z dalších zemí by mohly přispět k tomu, aby se válka stala globální hrozbou, a nikoli primárně problémem Západu.“
Podle něj ale válka na Ukrajině není primárním problémem Rijádu, ale „je to problém Evropy“. Saúdové tak nemusí symbolizovat jakousi roztříštěnost mezi režimy Kyjeva a Moskvy. „Oficiálně by se Saúdové postavili proti invazi. Ale uznání takové invaze či okupace by pro Saúdy vytvořilo nebezpečné dědictví vzhledem k jejich problémům a konkurenci s Íránem i palestinskému problému,“ poznamenal.
„Vzhledem k tomu, že země jako Saúdská Arábie nevidí válku jako svůj primární problém, nechtějí být vystaveny bezprostředním nákladům krize,“ dodal Bacik.
Dalším případem je Turecko, kterému jde podle experta především o maximalizaci svých zájmů. „Ankara samozřejmě nevnímá Putina jako teroristu, ale jako spojence. Pokud jde o diplomacii, země jako Turecko skutečně mohou hrát určitou roli, ale ta je vždy omezená. Neměli bychom zapomínat, že se jedná o nepřímou válku mezi Ruskem a Západem.“
Ankara či jiné podobné země nemohou v tak vysoké míře napětí vytvářet autonomní vliv, který by ovlivnil diplomacii, upozornil expert. „Mohou hrát roli pouze tehdy, pokud Rusko a Západ skutečně chtějí jednat,“ uvedl.
Stále ale platí, že válka na Ukrajině netvoří primární dynamiku na Blízkém východě. „Může se stát akutním bodem agendy Blízkého východu, pokud se její dopad na ceny potravin stane silným. Znovu opakuji, že pro Afričany a obyvatele Blízkého východu je to evropská válka,“ zopakoval Bacik.
Novou sérii otazníků přinesla i situace v Sýrii a střety mezi ruskými stíhačkami a americkými drony. „Všichni na Západě vědí, že Sýrie pod Bašárovým režimem bude proíránská a proruská. Vynucovat si v tomto ohledu jinou dynamiku je téměř nesmyslné,“ zdůraznil expert. „Západní mocnosti se však mohou pokusit vyvinout na Rusko v Sýrii tlak. Je zde strategický bod.“ Alternativou podle Bacika mohou být i aktivity týkající se otázky Kurdů.
Uznal ale, že pro Západ je Rusko společně s Čínou velkou hrozbou. „Mezinárodní systém funguje jako celek: Pokud Rusko kdekoli získá půdu pod nohama, není to pro Západ dobré. Pokud ani vy nemůžete změnit situaci na místě v Sýrii, neměli byste vytvářet dojem, že Rusku zcela ustupujete,“ uzavřel.
Související

Ukrajina a Rusko si přehazují vinu za problémy v mírových jednáních. Trump mlčí, Kyjev se bojí nejhoršího

Putin požaduje na Ukrajině přechodnou vládu pod dohledem OSN. Pak bude jednat o míru
válka na Ukrajině , Saúdská Arábie , Turecko , Ukrajina , Rusko , Vladimír Putin , Gökhan Bacik , Sýrie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Ukrajina a Rusko si přehazují vinu za problémy v mírových jednáních. Trump mlčí, Kyjev se bojí nejhoršího
Aktualizováno před 1 hodinou

Mimořádná zpráva Myanmar a Thajsko zasáhla mohutná zemětřesení, vyhlášen nouzový stav. Počet uvězněných a mrtvých roste
před 3 hodinami

Kdy budeme vědět, co se v Maynmaru skutečně stalo? Potrvá to týdny
před 4 hodinami

Zemětřesení zasáhlo 1,5 milionu lidí. Myanmaru pomůžeme, prohlásil Trump
před 5 hodinami

Na Vítkově se sešli vojáci operující v zahraničí. Černochová jim měla předat ocenění, vůbec nepřišla
před 7 hodinami

Myanmar nezvykle požádal o mezinárodní pomoc. Škody jsou podle WHO obrovské
před 7 hodinami

Kamikaze satelity nad našimi hlavami? Tiger team posoudil první návrhy Zlaté kopule
před 7 hodinami

Česká republika zpřísňuje opatření proti šíření slintavky a kulhavky
před 8 hodinami

Japonsko představilo plán pro případ války mezi Čínou a Tchaj-wanem
před 9 hodinami

Obchodní válka s USA se zhoršuje. Výrobci alkoholu spustili nevídaný lobbismus
před 10 hodinami

Nikdo ho nepozval, nechceme ho tu. Vance po kritice ruší program v Grónsku, pojede jen na jedno místo
před 10 hodinami

Šest hodin od ničivého zemětřesení: Mrtvých mohou být až desítky tisíc, proč zatím nikdo nic neví?
před 11 hodinami

Obří řez do Země, je to jako roztrhnout papír. Experti vysvětlují, proč došlo k masivnímu zemětřesení
před 11 hodinami

Fialu a Babiše je třeba nahradit. Česku už nemají co nabídnout
před 12 hodinami

Trump by se měl probrat. Putin si s vámi jen hraje, vzkazuje mu Evropa
před 12 hodinami

Vance míří do Grónska. Politici ho budou ignorovat, nikdo ho vítat nebude
před 13 hodinami

Rumunský matematik se snaží zastavit Putina a Trumpa v rozvrácení Západu
před 13 hodinami

O válečné plány skutečně nešlo, říká expert z Pentagonu. V diskuzi na Signalu byly špatně jiné věci, varuje
před 13 hodinami

V Myanmaru je několik Čechů, pomoc zatím nevyhledali. Situace je nepřehledná, varuje ministerstvo
před 14 hodinami
Koalici Spolu utíkají voliči, třetina by jim už hlas nedala. Volby by jasně vyhrálo ANO
Podle aktuálního volebního modelu agentury Median by v únoru 2025 vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny hnutí ANO s 33,5 procenta hlasů. Na druhém místě by skončila koalice Spolu, která by získala 18,5 procenta. Třetí příčku by obsadilo hnutí STAN s 10 procenty. Do Sněmovny by se dostalo celkem sedm politických subjektů, přičemž další strany by nepřekročily nutnou pětiprocentní hranici.
Zdroj: Libor Novák