Ruská zahraniční rozvědka (SVR) stupňuje svá prohlášení, v nichž obviňuje západní země z plánování „operací pod falešnou vlajkou“, jejichž cílem má být diskreditace Moskvy. Ačkoli tato tvrzení postrádají jakékoli důkazy, analytici varují, že mohou být příznakem něčeho závažnějšího: intenzifikace hybridní válečné strategie. Podle odborníků by mohlo jít o signály, že se Kreml připravuje na vyprávění příběhu před potenciálním konfliktem s NATO.
SVR v posledních týdnech zesílila svá obvinění vůči Evropské unii, Spojenému království a Polsku, když tvrdí, že tyto státy orchestrálně provádějí tajné operace. Tyto akce mají za cíl obvinit Moskvu ze sabotáže a útoků. Například 6. října SVR prohlásila, že Spojené království najímá ukrajinské agenty k provedení námořního útoku, který by vypadal, že ho provedlo Rusko. Údajný plán měl údajně zahrnovat i čínské vybavení s cílem implikovat i Peking.
O týden dříve SVR obvinila polskou rozvědku ze spolupráce s ukrajinskými agenty na vytvoření falešné rusko-běloruské speciální jednotky pro útoky na polskou infrastrukturu. Krátce předtím rozvědka tvrdila, že NATO a představitelé EU plánují provokace v moldavském proruském separatistickém regionu Podněstří. Západní vlády tato neověřená tvrzení většinou odmítají jako dezinformace.
Někteří analytici, včetně těch z Institutu pro studium války ve Washingtonu, naznačují, že by současná vlna obvinění mohla signalizovat vstup Kremlu do takzvané „Fáze 0“. To je termín označující stadium krytých operací, psychologické války a dezinformací, které obvykle předchází otevřenému konfliktu. Kevin Riehle, expert na zpravodajství, vysvětlil, že v ruské vojenské doktríně to odpovídá „zvláštnímu období“ – fázi zvýšeného napětí, těsně před vypuknutím války.
Toto období je v ruské doktríně využíváno k šíření zmatku, ospravedlnění budoucích vojenských akcí a upevnění domácí podpory. Podle specialisty Jeffa Hawna je cílem vytvořit „právní ospravedlnění“ nebo „právní krytí“ pro budoucí konflikt a zároveň posílit podporu u vlastního obyvatelstva.
Pro mnohé pozorovatele připomínají tato tvrzení taktiky z doby předchozích ruských vojenských akcí. Jevgenij Golovčenko, expert na ruskou propagandu, připomněl rok 2014 před anexí Krymu, kdy Rusko šířilo narativ o „ukrajinských nacistech“, kteří údajně ohrožují rusky mluvící obyvatelstvo na Krymu. Podobný scénář se odehrál i před invazí na Ukrajinu v roce 2022, kdy Moskva použila exploze a události na Donbasu k tvrzení, že Ukrajinci jsou agresivní a je nutné zahájit „speciální vojenskou operaci“.
Podobně se Rusko bránilo obviněním i po pokusu o otravu Sergeje Skripala v roce 2018 ve Spojeném království, kdy ruští představitelé obvinili britskou rozvědku, že útok zinscenovala, aby obvinila Moskvu.
Ačkoli jsou obvinění směřována k Západu, jejich primárním cílem je domácí publikum. Jak potvrdil Kevin Riehle, tyto narativy jsou šířeny hlavně prostřednictvím ruských médií s cílem vilifikovat NATO a vykreslit alianci jako „agresivní a ohrožující“. Tím je Rusko prezentováno pouze jako země, která se „snaží bránit“. Cílem této strategie je udržet vnitřní podporu a vykreslit jakoukoli budoucí vojenskou akci jako nevyhnutelnou nutnost.
V konečném důsledku by sílící obvinění mohla být součástí strategie, která má preventivně zdiskreditovat západní narativy nebo ospravedlnit skutečné budoucí akty sabotáže. Místo okamžité ofenzívy se zdá, že Rusko formuje narativ a signalizuje Západu potenciální náklady budoucí konfrontace. Klíčovým prvkem hybridní války zůstává schopnost popřít odpovědnost za jakékoli incidenty.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
Rusko , NATO , Ruská armáda
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
Pravicově populistická a protiimigrační strana Alternativa pro Německo zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se ziskem 44 procent hlasů. Pro získání absolutní většiny jí však chybějí tři poslanecká křesla, což ji staví před nutnost hledat koaličního partnera nebo se pokusit vládnout z menšinové pozice. Tradiční německé politické strany dlouhodobě odmítají se seskupením jakkoliv spolupracovat a udržují takzvanou ochrannou hradbu. Vyjednávání o možných spojenectvích jsou zásadní, protože německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci v oblastech školství, kultury, policie či veřejnoprávních médií.
Zdroj: Libor Novák