Ruské lodě sankcionované ze strany Spojených států za přepravu zbraní a podobných dodávek pravidelně kotví v tureckých přístavech. Hrozí tak zvýšení napětí mezi Ankarou a Washingtonem poté, co Turci dlouhodobě odmítají připustit Švédsko do Severoatlantické aliance. Američané se je snaží přesvědčit například prodejem stíhaček F-16 za 20 miliard dolarů.
Turecko se stalo důležitým ekonomickým kanálem pro Moskvu. Ankara je jediným členem Severoatlantické aliance, který na ni neuvalil sankce. Člen NATO se tak stává potenciálně důležitou součástí širšího válečného úsilí Ruské federace, píše Wall Street Journal.
Sankcionovaná plavidla se podle lodních záznamů zastavila ve více než dvacítce přístavů na tureckém pobřeží. Některá z nich prošla opravami nebo se jim dostalo jiných služeb, na něž se americké sankce vztahují.
V některých případech lodě pokračovaly do Egypta, Sýrie či Íránu. Jindy převážely zboží přímo mezi Ruskem a Tureckem. „Což naznačuje, že obchod se zbožím probíhá nepřetržitě,“ píší reportéři WSJ.
Ankara teď může čelit riziku uvalení sankcí na své podniky ze strany Washingtonu. Důvodem může být zkrátka vyhýbání se západním pokusům o přiškrcení moskevských zdrojů pro vedení války. „Rusko od začátku války nakupuje od Turecka zboží, které potřebuje pro svou armádu, jako je ocel, díly pro vozidla a elektronika, což vyvolává další obavy Washingtonu,“ zdůraznil americký list.
WSJ podezírá tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana z využívání ruské agrese proti Ukrajině k rozšíření vlivu Ankary v černomořském regionu. Obchod s Ruskem prezident za dobu války rozšířil a pomohl zprostředkovat dohodu o přepravě ukrajinského obilí přes Černé moře. Nabídl také zprostředkování mírových jednání mezi válčícími zeměmi.
Nicméně nelze říct, že by Turecko proti Rusku žádné úsilí nevyvíjelo. Moskva se totiž během války obrátila na převozy vojenských zásob prostřednictvím civilních nákladních lodí. Částečně díky tomu sama sobě pomohla obejít zákaz vplouvání ruských a ukrajinských válečných lodí do Černého moře, který zavedla právě Ankara.
Ukrajina loni obvinila Rusko, že takovýmto způsobem přepravilo systém protivzdušné obrany ze Sýrie. Rovněž si ukrajinská vláda předvolala tureckého velvyslance, a to za účelem protestu proti ruským lodím převážejícím zbraně přes Tureckem kontrolovaný Bospor. „Turecko, Irák a Jordánsko rovněž omezily přístup ruských vojenských letů, čímž omezily možnost Moskvy přesouvat vybavení a vojáky na své základny v Sýrii a zpět,“ informuje WSJ.
Turecko se však hájí tím, že nemůže blokovat vplutí civilních lodí do Černého moře. Mezinárodní právo totiž zaručuje svobodu plavby. „Většina lodí patří soukromým společnostem, z nichž některé mají smlouvy s ruským ministerstvem obrany.“
V současné době jsou vztahy mezi Washingtonem a Ankarou poměrně napjaté, a to zejména kvůli turecké blokaci členství Švédska v NATO. Američané se nyní snaží Turky přesvědčit prostřednictvím možného prodeje nových bojových letounů F-16 v hodnotě 20 miliard dolarů výměnou za souhlas se švédským členstvím.
„Vzhledem ke vztahům mezi Erdoganem a Putinem a postoji, který Turecko vůči Rusku zaujímá, nechce Turecko působit dojmem, že je vůči těmto sankcím vůči Rusku příliš tvrdé,“ popsal bývalý ředitel pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti na tureckém ministerstvu zahraničí Alper Coskun.
Související
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
Největší loď na světě už se plaví po moři. Ozvali se však ekologové
lodě, jachty, plavidla , Rusko , Turecko , Recep Tayyip Erdogan , USA (Spojené státy americké) , F-16
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Poslední rozloučení s Brejchovou má termín. Bude bez státních poct
před 1 hodinou
Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa
před 1 hodinou
Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých
před 2 hodinami
K zimnímu počasí patří sníh. Meteorologové řekli, jaká je aktuální situace
včera
Tragickou nehodu na Šumpersku nepřežil důchodce. Žena utrpěla zranění
včera
Po potyčce cizinců v Chebu panuje podezření z pokusu o vraždu
včera
Klempíř na debatu s umělci nedorazil. Vymluvil se na jednání vlády
včera
České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA
včera
Pavel popíchl Motoristy po setkání s legendárním formulovým pilotem
včera
Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek
včera
První informace o rozloučení s Brejchovou. Dva ministři přišli s návrhem
včera
Zimní počasí se pomalu začíná loučit, potvrzuje měsíční výhled meteorologů
včera
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
včera
Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig
včera
Tlak Washingtonu neustává. O budoucnosti Grónska budeme ještě mluvit, potvrdil Vance
včera
Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy spisy, aby zakryli jména významných osob
včera
MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“
včera
Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti
včera
Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc
včera
Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory
Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.
Zdroj: Libor Novák