Ruské lodě používají turecké přístavy, píše WSJ. Erdogan se snaží zvýšit vliv Ankary v Černomoří

Ruské lodě sankcionované ze strany Spojených států za přepravu zbraní a podobných dodávek pravidelně kotví v tureckých přístavech. Hrozí tak zvýšení napětí mezi Ankarou a Washingtonem poté, co Turci dlouhodobě odmítají připustit Švédsko do Severoatlantické aliance. Američané se je snaží přesvědčit například prodejem stíhaček F-16 za 20 miliard dolarů. 

Turecko se stalo důležitým ekonomickým kanálem pro Moskvu. Ankara je jediným členem Severoatlantické aliance, který na ni neuvalil sankce. Člen NATO se tak stává potenciálně důležitou součástí širšího válečného úsilí Ruské federace, píše Wall Street Journal

Sankcionovaná plavidla se podle lodních záznamů zastavila ve více než dvacítce přístavů na tureckém pobřeží. Některá z nich prošla opravami nebo se jim dostalo jiných služeb, na něž se americké sankce vztahují.

V některých případech lodě pokračovaly do Egypta, Sýrie či Íránu. Jindy převážely zboží přímo mezi Ruskem a Tureckem. „Což naznačuje, že obchod se zbožím probíhá nepřetržitě,“ píší reportéři WSJ. 

Ankara teď může čelit riziku uvalení sankcí na své podniky ze strany Washingtonu. Důvodem může být zkrátka vyhýbání se západním pokusům o přiškrcení moskevských zdrojů pro vedení války. „Rusko od začátku války nakupuje od Turecka zboží, které potřebuje pro svou armádu, jako je ocel, díly pro vozidla a elektronika, což vyvolává další obavy Washingtonu,“ zdůraznil americký list. 

WSJ podezírá tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana z využívání ruské agrese proti Ukrajině k rozšíření vlivu Ankary v černomořském regionu. Obchod s Ruskem prezident za dobu války rozšířil a pomohl zprostředkovat dohodu o přepravě ukrajinského obilí přes Černé moře. Nabídl také zprostředkování mírových jednání mezi válčícími zeměmi. 

Nicméně nelze říct, že by Turecko proti Rusku žádné úsilí nevyvíjelo. Moskva se totiž během války obrátila na převozy vojenských zásob prostřednictvím civilních nákladních lodí. Částečně díky tomu sama sobě pomohla obejít zákaz vplouvání ruských a ukrajinských válečných lodí do Černého moře, který zavedla právě Ankara. 

Ukrajina loni obvinila Rusko, že takovýmto způsobem přepravilo systém protivzdušné obrany ze Sýrie. Rovněž si ukrajinská vláda předvolala tureckého velvyslance, a to za účelem protestu proti ruským lodím převážejícím zbraně přes Tureckem kontrolovaný Bospor. „Turecko, Irák a Jordánsko rovněž omezily přístup ruských vojenských letů, čímž omezily možnost Moskvy přesouvat vybavení a vojáky na své základny v Sýrii a zpět,“ informuje WSJ. 

Turecko se však hájí tím, že nemůže blokovat vplutí civilních lodí do Černého moře. Mezinárodní právo totiž zaručuje svobodu plavby. „Většina lodí patří soukromým společnostem, z nichž některé mají smlouvy s ruským ministerstvem obrany.“

V současné době jsou vztahy mezi Washingtonem a Ankarou poměrně napjaté, a to zejména kvůli turecké blokaci členství Švédska v NATO. Američané se nyní snaží Turky přesvědčit prostřednictvím možného prodeje nových bojových letounů F-16 v hodnotě 20 miliard dolarů výměnou za souhlas se švédským členstvím. 

„Vzhledem ke vztahům mezi Erdoganem a Putinem a postoji, který Turecko vůči Rusku zaujímá, nechce Turecko působit dojmem, že je vůči těmto sankcím vůči Rusku příliš tvrdé,“ popsal bývalý ředitel pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti na tureckém ministerstvu zahraničí Alper Coskun. 

Související

Záď lodi Icon of the Seas naznačuje, jak děsivě monstrózní je tato největší loď světa.

Největší loď na světě už se plaví po moři. Ozvali se však ekologové

Nová největší výletní loď na světě Icon of the Seas je na své první okružní plavbě. Vyplula k ní z přístavu v Miami na americké Floridě. Loď je dlouhá 365 metrů, má 20 palub a vejde se na ni přes sedm tisíc pasažérů. Je nicméně trnem v oku ekologů, kteří se obývají ekologického dopadu jejího provozu. 

Více souvisejících

lodě, jachty, plavidla Rusko Turecko Recep Tayyip Erdogan USA (Spojené státy americké) F-16

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy