Ruské lodě používají turecké přístavy, píše WSJ. Erdogan se snaží zvýšit vliv Ankary v Černomoří

Ruské lodě sankcionované ze strany Spojených států za přepravu zbraní a podobných dodávek pravidelně kotví v tureckých přístavech. Hrozí tak zvýšení napětí mezi Ankarou a Washingtonem poté, co Turci dlouhodobě odmítají připustit Švédsko do Severoatlantické aliance. Američané se je snaží přesvědčit například prodejem stíhaček F-16 za 20 miliard dolarů. 

Turecko se stalo důležitým ekonomickým kanálem pro Moskvu. Ankara je jediným členem Severoatlantické aliance, který na ni neuvalil sankce. Člen NATO se tak stává potenciálně důležitou součástí širšího válečného úsilí Ruské federace, píše Wall Street Journal

Sankcionovaná plavidla se podle lodních záznamů zastavila ve více než dvacítce přístavů na tureckém pobřeží. Některá z nich prošla opravami nebo se jim dostalo jiných služeb, na něž se americké sankce vztahují.

V některých případech lodě pokračovaly do Egypta, Sýrie či Íránu. Jindy převážely zboží přímo mezi Ruskem a Tureckem. „Což naznačuje, že obchod se zbožím probíhá nepřetržitě,“ píší reportéři WSJ. 

Ankara teď může čelit riziku uvalení sankcí na své podniky ze strany Washingtonu. Důvodem může být zkrátka vyhýbání se západním pokusům o přiškrcení moskevských zdrojů pro vedení války. „Rusko od začátku války nakupuje od Turecka zboží, které potřebuje pro svou armádu, jako je ocel, díly pro vozidla a elektronika, což vyvolává další obavy Washingtonu,“ zdůraznil americký list. 

WSJ podezírá tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana z využívání ruské agrese proti Ukrajině k rozšíření vlivu Ankary v černomořském regionu. Obchod s Ruskem prezident za dobu války rozšířil a pomohl zprostředkovat dohodu o přepravě ukrajinského obilí přes Černé moře. Nabídl také zprostředkování mírových jednání mezi válčícími zeměmi. 

Nicméně nelze říct, že by Turecko proti Rusku žádné úsilí nevyvíjelo. Moskva se totiž během války obrátila na převozy vojenských zásob prostřednictvím civilních nákladních lodí. Částečně díky tomu sama sobě pomohla obejít zákaz vplouvání ruských a ukrajinských válečných lodí do Černého moře, který zavedla právě Ankara. 

Ukrajina loni obvinila Rusko, že takovýmto způsobem přepravilo systém protivzdušné obrany ze Sýrie. Rovněž si ukrajinská vláda předvolala tureckého velvyslance, a to za účelem protestu proti ruským lodím převážejícím zbraně přes Tureckem kontrolovaný Bospor. „Turecko, Irák a Jordánsko rovněž omezily přístup ruských vojenských letů, čímž omezily možnost Moskvy přesouvat vybavení a vojáky na své základny v Sýrii a zpět,“ informuje WSJ. 

Turecko se však hájí tím, že nemůže blokovat vplutí civilních lodí do Černého moře. Mezinárodní právo totiž zaručuje svobodu plavby. „Většina lodí patří soukromým společnostem, z nichž některé mají smlouvy s ruským ministerstvem obrany.“

V současné době jsou vztahy mezi Washingtonem a Ankarou poměrně napjaté, a to zejména kvůli turecké blokaci členství Švédska v NATO. Američané se nyní snaží Turky přesvědčit prostřednictvím možného prodeje nových bojových letounů F-16 v hodnotě 20 miliard dolarů výměnou za souhlas se švédským členstvím. 

„Vzhledem ke vztahům mezi Erdoganem a Putinem a postoji, který Turecko vůči Rusku zaujímá, nechce Turecko působit dojmem, že je vůči těmto sankcím vůči Rusku příliš tvrdé,“ popsal bývalý ředitel pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti na tureckém ministerstvu zahraničí Alper Coskun. 

Související

Záď lodi Icon of the Seas naznačuje, jak děsivě monstrózní je tato největší loď světa.

Největší loď na světě už se plaví po moři. Ozvali se však ekologové

Nová největší výletní loď na světě Icon of the Seas je na své první okružní plavbě. Vyplula k ní z přístavu v Miami na americké Floridě. Loď je dlouhá 365 metrů, má 20 palub a vejde se na ni přes sedm tisíc pasažérů. Je nicméně trnem v oku ekologů, kteří se obývají ekologického dopadu jejího provozu. 

Více souvisejících

lodě, jachty, plavidla Rusko Turecko Recep Tayyip Erdogan USA (Spojené státy americké) F-16

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 2 hodinami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 17 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí do Vánoc. Meteorologové slibují až 40 centimetrů nového sněhu

Do Štědrého dne čekají Česko hned dvě epizody výraznějšího sněžení ve vyšších a horských polohách, avizuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti. Sněžit bude během neděle a také v pondělí odpoledne a během noci na úterý.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy