Ruské lodě používají turecké přístavy, píše WSJ. Erdogan se snaží zvýšit vliv Ankary v Černomoří

Ruské lodě sankcionované ze strany Spojených států za přepravu zbraní a podobných dodávek pravidelně kotví v tureckých přístavech. Hrozí tak zvýšení napětí mezi Ankarou a Washingtonem poté, co Turci dlouhodobě odmítají připustit Švédsko do Severoatlantické aliance. Američané se je snaží přesvědčit například prodejem stíhaček F-16 za 20 miliard dolarů. 

Turecko se stalo důležitým ekonomickým kanálem pro Moskvu. Ankara je jediným členem Severoatlantické aliance, který na ni neuvalil sankce. Člen NATO se tak stává potenciálně důležitou součástí širšího válečného úsilí Ruské federace, píše Wall Street Journal

Sankcionovaná plavidla se podle lodních záznamů zastavila ve více než dvacítce přístavů na tureckém pobřeží. Některá z nich prošla opravami nebo se jim dostalo jiných služeb, na něž se americké sankce vztahují.

V některých případech lodě pokračovaly do Egypta, Sýrie či Íránu. Jindy převážely zboží přímo mezi Ruskem a Tureckem. „Což naznačuje, že obchod se zbožím probíhá nepřetržitě,“ píší reportéři WSJ. 

Ankara teď může čelit riziku uvalení sankcí na své podniky ze strany Washingtonu. Důvodem může být zkrátka vyhýbání se západním pokusům o přiškrcení moskevských zdrojů pro vedení války. „Rusko od začátku války nakupuje od Turecka zboží, které potřebuje pro svou armádu, jako je ocel, díly pro vozidla a elektronika, což vyvolává další obavy Washingtonu,“ zdůraznil americký list. 

WSJ podezírá tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana z využívání ruské agrese proti Ukrajině k rozšíření vlivu Ankary v černomořském regionu. Obchod s Ruskem prezident za dobu války rozšířil a pomohl zprostředkovat dohodu o přepravě ukrajinského obilí přes Černé moře. Nabídl také zprostředkování mírových jednání mezi válčícími zeměmi. 

Nicméně nelze říct, že by Turecko proti Rusku žádné úsilí nevyvíjelo. Moskva se totiž během války obrátila na převozy vojenských zásob prostřednictvím civilních nákladních lodí. Částečně díky tomu sama sobě pomohla obejít zákaz vplouvání ruských a ukrajinských válečných lodí do Černého moře, který zavedla právě Ankara. 

Ukrajina loni obvinila Rusko, že takovýmto způsobem přepravilo systém protivzdušné obrany ze Sýrie. Rovněž si ukrajinská vláda předvolala tureckého velvyslance, a to za účelem protestu proti ruským lodím převážejícím zbraně přes Tureckem kontrolovaný Bospor. „Turecko, Irák a Jordánsko rovněž omezily přístup ruských vojenských letů, čímž omezily možnost Moskvy přesouvat vybavení a vojáky na své základny v Sýrii a zpět,“ informuje WSJ. 

Turecko se však hájí tím, že nemůže blokovat vplutí civilních lodí do Černého moře. Mezinárodní právo totiž zaručuje svobodu plavby. „Většina lodí patří soukromým společnostem, z nichž některé mají smlouvy s ruským ministerstvem obrany.“

V současné době jsou vztahy mezi Washingtonem a Ankarou poměrně napjaté, a to zejména kvůli turecké blokaci členství Švédska v NATO. Američané se nyní snaží Turky přesvědčit prostřednictvím možného prodeje nových bojových letounů F-16 v hodnotě 20 miliard dolarů výměnou za souhlas se švédským členstvím. 

„Vzhledem ke vztahům mezi Erdoganem a Putinem a postoji, který Turecko vůči Rusku zaujímá, nechce Turecko působit dojmem, že je vůči těmto sankcím vůči Rusku příliš tvrdé,“ popsal bývalý ředitel pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti na tureckém ministerstvu zahraničí Alper Coskun. 

Související

Více souvisejících

lodě, jachty, plavidla Rusko Turecko Recep Tayyip Erdogan USA (Spojené státy americké) F-16

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 4 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

včera

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy