Ruské lodě používají turecké přístavy, píše WSJ. Erdogan se snaží zvýšit vliv Ankary v Černomoří

Ruské lodě sankcionované ze strany Spojených států za přepravu zbraní a podobných dodávek pravidelně kotví v tureckých přístavech. Hrozí tak zvýšení napětí mezi Ankarou a Washingtonem poté, co Turci dlouhodobě odmítají připustit Švédsko do Severoatlantické aliance. Američané se je snaží přesvědčit například prodejem stíhaček F-16 za 20 miliard dolarů. 

Turecko se stalo důležitým ekonomickým kanálem pro Moskvu. Ankara je jediným členem Severoatlantické aliance, který na ni neuvalil sankce. Člen NATO se tak stává potenciálně důležitou součástí širšího válečného úsilí Ruské federace, píše Wall Street Journal

Sankcionovaná plavidla se podle lodních záznamů zastavila ve více než dvacítce přístavů na tureckém pobřeží. Některá z nich prošla opravami nebo se jim dostalo jiných služeb, na něž se americké sankce vztahují.

V některých případech lodě pokračovaly do Egypta, Sýrie či Íránu. Jindy převážely zboží přímo mezi Ruskem a Tureckem. „Což naznačuje, že obchod se zbožím probíhá nepřetržitě,“ píší reportéři WSJ. 

Ankara teď může čelit riziku uvalení sankcí na své podniky ze strany Washingtonu. Důvodem může být zkrátka vyhýbání se západním pokusům o přiškrcení moskevských zdrojů pro vedení války. „Rusko od začátku války nakupuje od Turecka zboží, které potřebuje pro svou armádu, jako je ocel, díly pro vozidla a elektronika, což vyvolává další obavy Washingtonu,“ zdůraznil americký list. 

WSJ podezírá tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana z využívání ruské agrese proti Ukrajině k rozšíření vlivu Ankary v černomořském regionu. Obchod s Ruskem prezident za dobu války rozšířil a pomohl zprostředkovat dohodu o přepravě ukrajinského obilí přes Černé moře. Nabídl také zprostředkování mírových jednání mezi válčícími zeměmi. 

Nicméně nelze říct, že by Turecko proti Rusku žádné úsilí nevyvíjelo. Moskva se totiž během války obrátila na převozy vojenských zásob prostřednictvím civilních nákladních lodí. Částečně díky tomu sama sobě pomohla obejít zákaz vplouvání ruských a ukrajinských válečných lodí do Černého moře, který zavedla právě Ankara. 

Ukrajina loni obvinila Rusko, že takovýmto způsobem přepravilo systém protivzdušné obrany ze Sýrie. Rovněž si ukrajinská vláda předvolala tureckého velvyslance, a to za účelem protestu proti ruským lodím převážejícím zbraně přes Tureckem kontrolovaný Bospor. „Turecko, Irák a Jordánsko rovněž omezily přístup ruských vojenských letů, čímž omezily možnost Moskvy přesouvat vybavení a vojáky na své základny v Sýrii a zpět,“ informuje WSJ. 

Turecko se však hájí tím, že nemůže blokovat vplutí civilních lodí do Černého moře. Mezinárodní právo totiž zaručuje svobodu plavby. „Většina lodí patří soukromým společnostem, z nichž některé mají smlouvy s ruským ministerstvem obrany.“

V současné době jsou vztahy mezi Washingtonem a Ankarou poměrně napjaté, a to zejména kvůli turecké blokaci členství Švédska v NATO. Američané se nyní snaží Turky přesvědčit prostřednictvím možného prodeje nových bojových letounů F-16 v hodnotě 20 miliard dolarů výměnou za souhlas se švédským členstvím. 

„Vzhledem ke vztahům mezi Erdoganem a Putinem a postoji, který Turecko vůči Rusku zaujímá, nechce Turecko působit dojmem, že je vůči těmto sankcím vůči Rusku příliš tvrdé,“ popsal bývalý ředitel pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti na tureckém ministerstvu zahraničí Alper Coskun. 

Související

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.
Záď lodi Icon of the Seas naznačuje, jak děsivě monstrózní je tato největší loď světa.

Největší loď na světě už se plaví po moři. Ozvali se však ekologové

Nová největší výletní loď na světě Icon of the Seas je na své první okružní plavbě. Vyplula k ní z přístavu v Miami na americké Floridě. Loď je dlouhá 365 metrů, má 20 palub a vejde se na ni přes sedm tisíc pasažérů. Je nicméně trnem v oku ekologů, kteří se obývají ekologického dopadu jejího provozu. 

Více souvisejících

lodě, jachty, plavidla Rusko Turecko Recep Tayyip Erdogan USA (Spojené státy americké) F-16

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 1 hodinou

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy