Rusko a Čína se shodnou na přístupu ke světovým záležitostem, potvrdili si diplomaté obou zemí

Čínský nejvyšší diplomat Wang I ujistil ruského protějška Sergeje Lavrova o nestrannosti své země v konfliktu na Ukrajině. Stalo se tak po víkendové konferenci v saúdskoarabské Džiddě o mezinárodním řešení války na Ukrajině, kam Rusko nebylo pozváno. Moskva ocenila široký soulad přístupů Číny a Ruska ke světovým záležitostem.

Peking se zúčastnil mezinárodních rozhovorů o ukončení konfliktů v saudskoarabské Džiddě. Rusko ale pozváno nebylo. Kreml ke schůzce řekl, že ji bude „sledovat“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová minulý týden obvinila západní mocnosti, že se schůzkou v Džiddě snaží vytvořit „protiruskou koalici“.

Sešli se diplomaté a vládní či prezidentští poradci z asi čtyř desítek zemí, aby jednali o principech ukončení ruské války na Ukrajině. Hlavním cílem rozhovorů bylo podle tiskových agentur přesvědčit velké země rozvojového jihu, jako je Brazílie či Indie, ke shodě se Západem na řešení rusko-ukrajinského konfliktu

Wang Yi během telefonátu zdůrazňoval nezávislost a nestrannost Číny. „Čína a Rusko jsou důvěryhodní a spolehliví dobří přátelé a partneři,“ sdělil Lavrovovi. „V otázce ukrajinské krize bude Čína zastávat nezávislý a nestranný postoj, bude znít objektivně a racionálně, bude aktivně podporovat mírové rozhovory a usilovat o politické řešení při jakékoli mezinárodní mnohostranné příležitosti,“ dodal čínský diplomat.

Skupina se podle oficiální saúdských médií shodla na „důležitosti mezinárodního dialogu s cílem nalézt společnou řeč, která připraví cestu k míru,“ informovala americká stanice CNN.

Účast Pekingu ocenil například ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Označil ji za „super průlom a historické vítězství“.  

Vztahy mezi Čínou a Západem jsou poškozené i vzhledem k tomu, jak přátelský postoj největší komunistická země světa zastává k Moskvě. „Zvláštní vyslanec Číny pro euroasijské záležitosti Li Hui, který vedl delegaci, měl rozsáhlé kontakty a komunikoval se všemi stranami ohledně politického urovnání ukrajinské krize. Vyslechl názory a návrhy všech stran a dále upevňoval mezinárodní konsensus,“ citovala stanice prohlášení čínského ministerstva zahraničí. 

Ruská zpráva k tomuto rozhovoru však tvrdí, že oba muži „opět potvrdili jednomyslnost či široký soulad přístupů Moskvy a Pekingu ke světovým záležitostem“. „Konstatovali, že odmítají konfrontační politiku západního bloku vůči Rusku a Číně, jeho pokusy omezit jejich rozvoj pomocí sankcí a dalších nelegitimních metod,“ uvádí ruská agentura TASS. 

Zatímco Čína, Indie a Jihoafrická republika vyslaly své zástupce osobně, za Brazílii se jednání účastnil zvláštní poradce prezidenta Celso Amorim, ale jen prostřednictvím videokonference. Amorim podle agentury AFP dnes řekl, že „jakékoli jednání musí zahrnovat všechny strany“. „Ačkoliv Ukrajina je největší obětí, pokud opravdu chceme mír, musíme do tohoto procesu zahrnout Moskvu,“ řekl brazilský zástupce.

Související

Více souvisejících

Wang I (čínský ministr zahraničí) Sergej Lavrov Čína Rusko diplomacie

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy