Rusko jako první na světě uznalo vládu Talibanu

Rozhodnutí přišlo poté, co Moskva v pondělí přijala nového afghánského velvyslance Gula Hassana Hassana. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že uznání Talibanu má otevřít dveře „plodné bilaterální spolupráci“.

Rusko není v tomto postoji osamoceno – Čína a Spojené arabské emiráty již dříve přijaly vyslance jmenované Talibanem. Moskva navíc už v roce 2022 umožnila působení chargé d’affaires Talibanu, čímž de facto připravila půdu pro plnohodnotného velvyslance.

Taliban převzal moc v Afghánistánu na jaře 2021 po stažení amerických a aliančních jednotek. Od té doby se snaží o mezinárodní uznání, avšak většina zemí tento krok odmítala kvůli jeho extrémní interpretaci islámského práva a tvrdému potlačování práv žen.

Dívkám je v současnosti zakázáno navštěvovat školy od šesté třídy výše, ženy nesmí pracovat ve většině profesí a na veřejnosti se mohou pohybovat pouze v doprovodu mužského příbuzného.

Rusko vedlo Taliban na seznamu zakázaných organizací od roku 2003, ale letos v dubnu tento status zrušilo po téměř roce debat. Motivace Kremlu je podle všeho pragmatická – Taliban se v současnosti sám potýká s bojem proti ISIS-K, extremistické skupině, která ohrožuje jak afghánský režim, tak Rusko.

ISIS-K stála například za krvavým teroristickým útokem v březnu 2024 v koncertní hale Crocus City Hall u Moskvy. Útok zabil desítky lidí a připomněl, že islamističtí radikálové zůstávají vážnou hrozbou i pro ruské území. Prezident Vladimir Putin proto loni popsal Taliban jako „spojence v boji proti terorismu“.

Pro současné Rusko, které čelí mezinárodní izolaci kvůli válce na Ukrajině, může být sblížení s Kábulem logickým krokem. Uznání Talibanu je podle některých analytiků odrazem Putinova pohledu na svět, kde jedinou hodnotou v mezinárodních vztazích je svrchovanost – nikoli způsob, jakým daný režim zachází se svými občany.

„Putinovi nezáleží na vnitřní politice režimu. Jediné, co jej zajímá, je suverenita. Je to záměrná provokace vůči Západu a jeho hodnotám,“ vysvětluje politolog Matthew Schmidt z univerzity v New Havenu pro časopis The National Interest.

Podle něj je uznání Talibanu dalším z kroků, jímž chce Rusko destabilizovat globální systém a demonstrovat vlastní pojetí mezinárodní legitimity – ať už jde o Libyi za Kaddáfího, Írán, Irák nebo samotné Rusko.

Ruský krok může otevřít dveře dalším zemím, které začnou s Talibanem navazovat oficiální vztahy – a tím postupně legitimizovat jeho vládu. Pro samotný Taliban je uznání ze strany Moskvy výrazným diplomatickým vítězstvím, které může pomoci prolomit izolaci a posílit jeho moc uvnitř i navenek.

Zároveň však vyvolává otázky, kam až je svět ochoten zajít při redefinici mezinárodních pravidel a jakou cenu bude mít pragmatismus v době, kdy se základní lidská práva stávají vedlejšími škodami geopolitických her.