Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.
Podle zprávy ruské státní tiskové agentury TASS jsou "Síly bezpilotních systémů Ruských ozbrojených sil" již zformovány a plně operační. Zástupcem jejich velitele byl jmenován plukovník Sergej Ištuganov.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministerstvu obrany zřídit specializovanou složku pro drony již loni v prosinci. Tehdejší ruský ministr obrany Andrej Belousov uvedl, že program bude spuštěn do třetího čtvrtletí tohoto roku. Podobně jako u mnoha vojenských programů, i v tomto případě došlo ke zpoždění.
Přesná velikost nové ruské jednotky nebyla zveřejněna, ale ruské vedení její vytvoření propaguje. Ištuganov v rozhovoru pro deník Komsomolskaja Pravda řekl, že byla stanovena struktura této nové složky ozbrojených sil a byl jmenován její velitel.
Dále uvedl, že byly vytvořeny jednotky vojenské správy na všech úrovních a zformovány operační pluky a další útvary. Bojová práce jednotek bezpilotních systémů probíhá podle jednotného plánu a ve spolupráci s ostatními útvary v bojových skupinách.
Ukrajina zřídila svou Sílu bezpilotních systémů (USF) již v září 2024 a stala se tak prvním státem, který vytvořil samostatnou vojenskou složku zaměřenou výhradně na bezpilotní systémy. Ruská nová jednotka tak pravděpodobně představuje reakci na úspěch Ukrajiny s těmito systémy.
Zatímco Rusko neupřesnilo, jaké typy dronů bude nová jednotka řídit, ukrajinská USF je zodpovědná za operace s drony ve vzduchu, na zemi i na moři. Podle deníku Kyiv Post se tato složka ukázala jako jedna z nejefektivnějších na frontových liniích.
Kyjev proto požaduje zdvojnásobení velikosti ukrajinské USF, a to ze současných 15 000 na nejméně 30 000 příslušníků do začátku roku 2026. Její personál již zahrnuje piloty, techniky a podpůrný personál. Toto rozšíření by ukrajinské armádě umožnilo rozšířit pokrytí USF po celé frontové linii. USF aktivně rekrutuje dobrovolníky z civilního sektoru, jakož i personál z jiných jednotek, včetně záložníků, zraněných vojáků a dokonce i těch, kteří dezertovali.
Major Robert "Madyar" Brovdi, velitel USF, v prohlášení pro média vyzval: "Jste zde a teď potřeba. Je čas přestat utíkat před armádou, je čas jít létat a útočit dronem na okupanta." Brovdi také zdůraznil, že jeho síly nejen brání ukrajinské území, ale aktivně přenášejí boj do Ruska a způsobují mu ztráty.
Drony se staly definujícím prvkem ukrajinské války. Jsou zodpovědné za zničení až 70 procent ruských tanků. Při dronových útocích v rámci Operace Pavučina v červnu 2025 na vzdálené ruské letecké základny bylo zničeno až 40 bombardérů, což představuje třetinu ruské flotily strategických bombardérů.
Drony USF také pravidelně útočí na ruskou infrastrukturu, včetně rafinérií. Brovdi, který je dobrovolníkem bez formálního vojenského vzdělání a začínal jako řadový voják, dodal, že drony se staly hlavním prostředkem vedení války. Celkem USF provedla více než 402 000 vzletů dronů, přičemž polovina z nich byly útočné mise a zbytek průzkumné a zpravodajské operace.
Podle Brovdiho tvoří USF pouze dvě procenta ukrajinských ozbrojených sil, ale každá třetí ověřená bojová ztráta Ruska byla způsobena právě USF. Zatímco první světová válka představila tank, druhá éru letadlových lodí, současný konflikt na Ukrajině může být označen za první dronovou válku.
Související
Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo
Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal
dron Šáhid-136 , válka na Ukrajině , Rusko
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák