Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

Podle zprávy ruské státní tiskové agentury TASS jsou "Síly bezpilotních systémů Ruských ozbrojených sil" již zformovány a plně operační. Zástupcem jejich velitele byl jmenován plukovník Sergej Ištuganov.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministerstvu obrany zřídit specializovanou složku pro drony již loni v prosinci. Tehdejší ruský ministr obrany Andrej Belousov uvedl, že program bude spuštěn do třetího čtvrtletí tohoto roku. Podobně jako u mnoha vojenských programů, i v tomto případě došlo ke zpoždění.

Přesná velikost nové ruské jednotky nebyla zveřejněna, ale ruské vedení její vytvoření propaguje. Ištuganov v rozhovoru pro deník Komsomolskaja Pravda řekl, že byla stanovena struktura této nové složky ozbrojených sil a byl jmenován její velitel.

Dále uvedl, že byly vytvořeny jednotky vojenské správy na všech úrovních a zformovány operační pluky a další útvary. Bojová práce jednotek bezpilotních systémů probíhá podle jednotného plánu a ve spolupráci s ostatními útvary v bojových skupinách.

Ukrajina zřídila svou Sílu bezpilotních systémů (USF) již v září 2024 a stala se tak prvním státem, který vytvořil samostatnou vojenskou složku zaměřenou výhradně na bezpilotní systémy. Ruská nová jednotka tak pravděpodobně představuje reakci na úspěch Ukrajiny s těmito systémy.

Zatímco Rusko neupřesnilo, jaké typy dronů bude nová jednotka řídit, ukrajinská USF je zodpovědná za operace s drony ve vzduchu, na zemi i na moři. Podle deníku Kyiv Post se tato složka ukázala jako jedna z nejefektivnějších na frontových liniích.

Kyjev proto požaduje zdvojnásobení velikosti ukrajinské USF, a to ze současných 15 000 na nejméně 30 000 příslušníků do začátku roku 2026. Její personál již zahrnuje piloty, techniky a podpůrný personál. Toto rozšíření by ukrajinské armádě umožnilo rozšířit pokrytí USF po celé frontové linii. USF aktivně rekrutuje dobrovolníky z civilního sektoru, jakož i personál z jiných jednotek, včetně záložníků, zraněných vojáků a dokonce i těch, kteří dezertovali.

Major Robert "Madyar" Brovdi, velitel USF, v prohlášení pro média vyzval: "Jste zde a teď potřeba. Je čas přestat utíkat před armádou, je čas jít létat a útočit dronem na okupanta." Brovdi také zdůraznil, že jeho síly nejen brání ukrajinské území, ale aktivně přenášejí boj do Ruska a způsobují mu ztráty.

Drony se staly definujícím prvkem ukrajinské války. Jsou zodpovědné za zničení až 70 procent ruských tanků. Při dronových útocích v rámci Operace Pavučina v červnu 2025 na vzdálené ruské letecké základny bylo zničeno až 40 bombardérů, což představuje třetinu ruské flotily strategických bombardérů.

Drony USF také pravidelně útočí na ruskou infrastrukturu, včetně rafinérií. Brovdi, který je dobrovolníkem bez formálního vojenského vzdělání a začínal jako řadový voják, dodal, že drony se staly hlavním prostředkem vedení války. Celkem USF provedla více než 402 000 vzletů dronů, přičemž polovina z nich byly útočné mise a zbytek průzkumné a zpravodajské operace.

Podle Brovdiho tvoří USF pouze dvě procenta ukrajinských ozbrojených sil, ale každá třetí ověřená bojová ztráta Ruska byla způsobena právě USF. Zatímco první světová válka představila tank, druhá éru letadlových lodí, současný konflikt na Ukrajině může být označen za první dronovou válku.

Související

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.
Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě

Ruská armáda pokračuje v cílených útocích na civilní námořní dopravu v Černém moři. V pondělí zasáhly ruské bezpilotní letouny další dvě nákladní lodě v blízkosti ukrajinského pobřeží. Podle informací ukrajinského ministerstva pro rozvoj komunit a území se jedná o promyšlenou strategii, jejímž cílem je ochromit mezinárodní obchod a zastrašit rejdaře využívající ukrajinské přístavy.

Více souvisejících

dron Šáhid-136 válka na Ukrajině Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

včera

včera

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

včera

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

včera

včera

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

včera

Hormuzský průliv

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

včera

včera

MV Hondius

Čtou knihy, na palubu chodí po jednom. Jak se žije cestujícím lodi MV Hondius pod hrozbou hantaviru?

Před necelým měsícem vyplouvali s vidinou dobrodružství na cestu k nejvzdálenějším ostrovům světa. Těšili se na pozorování velryb, tučňáků a na úchvatné scenérie ledových plání či zelených kopců. Nyní je však realita pro téměř 150 cestujících na palubě lodi MV Hondius zcela jiná. Místo poznávání přírody tráví dny v izolaci svých kajut na lodi kotvící v Atlantiku a snaží se chránit před nákazou smrtelným virem.

včera

Bouřky

Bouřky se mohou vyskytnout i dnes, přiznali meteorologové

V Česku ani dnes nejsou vyloučeny bouřky. Mnoho jich ale nebude a vyskytnou se na výrazně menší části území. Více bude spíše přeháněk bez bleskové aktivity, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Výstrahu oproti včerejšku nevydal.

včera

MV Hondius

Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech

Napětí na Kanárských ostrovech v souvislosti s plánovaným připlutím výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza nebezpečným hantavirem, prudce roste. Regionální vláda v čele s Fernandem Clavijem vyjádřila kategorický nesouhlas s tím, aby plavidlo v nejbližších dnech zakotvilo v tamních přístavech. Situace se rychle mění v ostrou politickou bitvu mezi souostrovím a centrální španělskou vládou.

včera

Andrej Babiš

Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit

Premiér Andrej Babiš (ANO) během pondělního summitu v Jerevanu překvapil změnou svého dosavadního postoje k financování armády. Novinářům oznámil, že Česká republika splní závazek vynakládat dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Tento optimismus přichází jen krátce poté, co premiér v dubnu nedostatečný rozpočet obhajoval a tvrdil, že dosažení této hranice není reálné.

včera

včera

včera

včera

včera

Trump pozastavil Projekt Svoboda. Blokáda i mírová jednání pokračují

Americký prezident Donald Trump oznámil pozastavení Projektu Svoboda. Spojené státy tak podle jeho slov vyslyšely prosby několika zemí. Trump dodal, že nyní se má pracovat na dokončení mírové dohody s Íránem. Dal však najevo, že dohoda není stoprocentně jistá. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy