Rusku už vazalství Běloruska nestačí? Souseda by mohlo pohltit, před anexí varují i experti

Sjednocení Ruska a Běloruska nemusí být hudbou až tak vzdálené budoucnosti. Režim posledního evropského diktátora Alexandra Lukašenka má ke Kremlu velmi blízko. Navíc, podle nedávných investigací evropských zpravodajských serverů má ruský diktátor Vladimir Putin v plánu mít „pod palcem“ tamní média a armádu, počítá i s jednotnou měnou. Napsal to zpravodajský server Seznam Zprávy s odvoláním na uniklý dokument s názvem „Strategické cíle Ruské federace v Bělorusku“. Ten má pocházet z léta 2021 a jeho autorem je zřejmě pododdělení ruské prezidentské kanceláře.

Pro EuroZprávy.cz takové možnosti potvrdil vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Jak už ukázaly protesty z roku 2020 proti Lukašenkem zfalšovaným volbám, jeho pozice v roli prezidenta není zase tak pevná, jak by se mohlo zdát. Proto si myslím, že jde o nějakou formu nátlaku z Ruska výměnou za pomoc jeho režimu, aby se ta umělá stabilita dala ještě nějakou dobu ustát,“ vysvětlil. 

Lukašenko opravdu dlouhodobě vede Bělorusko do jakési vazalské formy koexistence s Ruskem. „Děje se to, přestože Rusové ani jejich vojenská přítomnost rozhodně není vítaná místními. Řada partyzánských útoků od místních, zaměřených na logistické přesuny při ruské invazi na Ukrajinu i zpoza běloruských hranic to také potvrzuje,“ vylíčil Řepa. Podle něj Bělorusko nevstoupilo do bojů na Ukrajině i vlastními silami, protože Bělorusové nemají chuť jít bojovat za ruské zájmy na Ukrajině. 

Zpravodajská agentura Kremlu TASS koncem minulého týdne informovala o umístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku. Putin dokonce oznámil, že na žádost Běloruska samotného. „Přemístění taktických jaderných zbraní tak čtu jako jakousi úlitbu Rusku a Putinovi, co za to získá Lukašenko, je však nejasné,“ doplnil vojenský historik. 

Svazový stát má i své webovky 

Tvrzení o „sjednocování“ těchto dvou zemí nejsou nijak přitažená za vlasy. Obě země dokonce spravují webové stránky pod názvem „Informačně analytický portál Svazového státu“ na adrese soyuz.by. Takováto unie už de iure existuje, alespoň podle tvrzení těchto webových stránek. Největší aktivitu tato instituce, chceme-li Svazový stát, vykazovala během 90. let. Podle zjištění Deníku N z roku 2020 „povstává z popela“.

Na portálu je množství aktualit. Zejména se však týkají aktivit Běloruska. Místy zde lze najít názory expertů – jeden z nich například hodnotil, že Bělorusko zvládne odpovídat na globální výzvy díky větší spolupráci s Ruskem.

Informace o tomto Svazovém státu potvrdil také nezávislý ruský zpravodajský server The Moscow Times s odvoláním na zjištění Yahoo News. Již roku 2021 kancelář ruského prezidenta zdůraznila politickou, vojenskou, obrannou, humanitární, obchodní a ekonomickou integraci Minsku s Moskvou v rámci tohoto státu. 

Pod kontrolou ruských orgánů mají být do roku 2030 i běloruská média. Minsk zřejmě také podlehne ruskému průmyslu, veškerá klíčová vojenská výroba se totiž má přesunout na území Ruska. Německý deník Deutsche Welle dokonce upozorňuje na možnou anexi celého Běloruska. Znamenalo by to prodloužení hranice se státy NATO a EU, což může znamenat největší hrozbu pro Litvu a Polsko, které momentálně sousedí s Ruskem pouze skrze Kaliningradskou oblast.

Pokud dojde k integraci běloruského teritoria pod dikci Moskvy, tak by si Putin mohl jednodušeji obhájit invazi na Ukrajinu i ze severu. „Cíle Ruska v Bělorusku jsou stejné jako na Ukrajině. Pouze v Bělorusku se spoléhá spíše na nátlak než na válku. Konečným cílem je ovšem kompletní začlenění,“ přiblížil velvyslanec USA při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) Michael Carpenter.