Ruský politik přiznal 700 tisíc deportovaných ukrajinských dětí. Dvakrát více, než se čekalo

Šéf ruského parlamentního výboru pro zahraniční vztahy Grigorij Karasin prostřednictvím telegramu přiznal, že ruské úřady evidují až sedm set tisíc dětí, které uprchly z konfliktních zón na Ukrajině. Údajné ukrajinské nacionální radikály obvinil ze šikany vůči teenagerům z jihovýchodní Ukrajiny. Kyjev má informace o tisících dětech, ale kvůli okupaci neví, kde se nacházejí.

Karasin zdůraznil, že Rusko se vždy chovalo k dětem ohleduplně a vřele, což je odlišné od některých evropských zemí. „V posledních letech našlo v Rusku útočiště sedm set tisíc dětí, které uprchly před bombardováním a ostřelováním v konfliktních zónách na Ukrajině, včetně těch, které opustily dětské domovy se svými rodiči nebo s učiteli,“ uvedl.

Karasin obvinil ukrajinské nacionální radikály ze šikany vůči teenagerům z jihovýchodní Ukrajiny. „Byla zřízena zvláštní parlamentní komise Rady federace a Státní dumy, která má vyšetřit zločiny kyjevského režimu proti nezletilým,“ uvedl.

Informace o tomto problému dlouhodobě přináší EuroZprávy.cz. Poslední odhady z poloviny června hovořily o 200-300 tisících deportovaných ukrajinských dětech. Karasin tedy přiznal více než dvojnásobný počet. 

Naopak Ukrajina měla přesné informace o 19 499 dětech. Komisařka ukrajinského prezidenta pro práva dětí a jejich rehabilitaci Daria Herasymčuková vysvětlila, že ačkoli mají osobní údaje o každém z nich, neví, kde se nacházejí.

Herasymčuková uvedla, že je prakticky nemožné získat přesná čísla. „Odhadujeme, že by mohlo existovat 200-300 tisíc dětí, které mohlo Rusko zneužít. Proč nemůžeme uvést přesné číslo? Území jsou okupována a neexistují přesné informace o tom, co se s dětmi stalo.“

Ukrajina bude moci získat přesné informace o tom, zda v osvobozených obcích zůstaly rodiny s dětmi, až bude dané území osvobozeno. Herasymčuková dodala, že pokud tam rodiny nebudou, začnou je hledat. Unesenými dětmi se zabývá ukrajinské ministerstvo vnitra, policie, Bezpečnostní služba Ukrajiny a Nejvyšší státní zastupitelství.

V březnu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Jsou stíháni kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí již dříve sdělila, že není přesně informována o obviněních, které ICC vydal. Lvovová-Bělovová uvádí, že ICC ve svém prohlášení neposkytl konkrétní informace, jako jsou jména nebo adresy, což zpochybňuje jejich ověřitelnost. Na tiskové konferenci v Jekatěrinburgu upozornila, že obvinění ICC nemají žádný základ a jsou pouze abstraktní.

Související

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

Více souvisejících

Rusko děti válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy