Rusové na olympiádu jet mohli, většinou se ale rozhodli naopak. Moskva doma tvrdí, že účast sama odmítla

Letní olympijské hry v Paříži už klepou na dveře, začínají v pátek. Letos se jich zúčastní pouze 15 Rusů a 18 Bělorusů. Co za tím stojí a proč je zodpovědnost hlavně na Rusech samotných?

Letošních letních olympijských her se zúčastní zhruba 10 500 sportovců ze zhruba 200 zemí. Jen 15 z nich ale přicestuje z Ruska a 18 ze sousedního Běloruska.

Kritéria mohli splnit, ale nechtěli

Rusové i Bělorusové tak budou na hrách vystupovat pod neutrální vlajkou coby Individuální neutrální sportovci (AIN). Jde o sportovce, kteří splnili přísná kritéria Mezinárodního olympijského výboru. Umožnění účasti jednotlivců je podle MOV o „respektování lidských práv“. Informovala o tom britská stanice BBC.

EuroZprávy.cz jednotlivé požadavky shrnuly už začátkem července, k nalezení jsou zde. MOV v prosinci loňského roku přijal přesné podmínky, pod jakými mohou sportovci z Ruska a Běloruska na LOH startovat. Informace níže vycházejí a jsou citovány z webových stránek výboru.

Poprvé v historii se olympiáda nebude vysílat v ruské televizi. Dosud se v tamním mediálním prostoru vyskytovaly spíše strohé zprávy kritizující organizaci her. Zaznělo v nich, že se řeka Seina opět „nevyhnutelně zaplní splašky“; komentátoři „vyjadřovali znechucení nad tím, že olympijskou pochodeň nesla drag queen“.

Rozzuřený byl například ruský sportovní komentátor Dmitrij Guberněv. „Takže teď mícháme sport a politiku? Američané, kteří šli do Iráku a později uznali chybu. A kdo vtrhl do Vietnamu, který později uznal – ne vy a já, ale Biden – za chybu?“ ptal se.

Domácí kritice čelí ruští sportovci, kteří se rozhodli olympiády účastnit. Podle šéfa ruského olympijského výboru Stanislava Pozdňakova jsou to „zahraniční agenti“. Jeho výbor se rozhodl vyplatit „přes 200 milionů rublů minimálně 245 sportovcům, kteří nemohli nebo se rozhodli nesoutěžit,“ jak poznamenal Pozdňakov.

Naopak mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov byl daleko smířlivější. „Každý sportovec činí taková rozhodnutí samostatně. Pokud jde o ty, kteří měli možnost a nejeli, každá federace má své vlastní okolnosti, dohody, kolektivní názory a rozhodnutí. To je třeba respektovat,“ shrnul.

Podle Kremlu Rusové účast sami odmítli

Moskva se podle amerického listu New York Times rozhodla hry „odmítnout“, protože je podle ruského prezidenta Vladimira Putina jeho země v existenčním střetu se západní civilizací, která usiluje o ponížení Ruska.

Na olympijské hry nebyl pozván žádný ruský či běloruský vládní nebo státní činitel. „Pokud jsou umělé podmínky navrženy tak, aby odřízly nejlepší ruské sportovce a na olympiádě vykreslily, že ruský sport umírá, pak je třeba se rozhodnout, zda tam vůbec je,“ řekl ruský prezident už loni.

Putin by navíc musel být zatčen v souvislosti s výkonem zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC) z loňského roku.

„Nikdo nechce uznat skutečný důvod zvýšených překážek pro účast Ruska. Důvodem je válka. A v Rusku se tato skutečnost jednoduše skrývá a vykládá se, že Západ nemá rád Rusko, tak nás nikam nepustí,“ vysvětlil běloruský redaktor Dmitrij Navoša, který si v Rusku založil svůj sportovní web, později ale zemi opustil. Nesouhlasil s ruskou invazí proti Ukrajině.

Podle Navoši je Rusko ve stejné situaci jako Sovětský svaz v 80. letech. „Máme velmi jasnou historickou paralelu, která přímo ukazuje, kde se Rusko nachází nyní – přesně tam, kde byl Sovětský svaz v roce 1980. Přímá, neskrývaná konfrontace se západním světem, v níž se sport stal nástrojem této konfrontace,“ podotkl.

Proti účasti Rusů na olympijských hrách se vymezil i český ministr zahraničí Jan Lipavský. „Ruští vojáci už na Ukrajině zabili 262 ukrajinských sportovců a zničili 363 sportovních zařízení. Každým dnem mě utvrzují v tom, že Rusko nemá na olympiádě co dělat,“ napsal na sociální síti X loni v dubnu.

„Dokud bude Rusko vést krutou a nesmyslnou válku proti Ukrajině, nemá na olympiádě co dělat. Český olympijský výbor odhlasoval toto jasné stanovisko. Je to jediná správná cesta, tvrdím to dlouhodobě. Ať chceme nebo ne, sport a politika spolu souvisí. Nežijeme ve vzduchoprázdnu,“ informoval o několik týdnů později Lipavský.

U sportovců ale masivní kauza nekončí. Pařížská prokuratura podle serveru France24 ve středu oznámila, že zadržela muže ruského původu pro podezření z plánování „destabilizace olympijských her“.

Měl být obviněn z „provádění zpravodajské činnosti na příkaz cizí moci“ s cílem „vyprovokovat nepřátelské akce ve Francii“. V zemi mu za to hrozí třicetiletý trest. „Policejní agenti našli předměty, které vyvolávají obavy z jeho záměru organizovat akce, které by mohly vést k destabilizaci olympijských her,“ uvedla prokuratura. 

Související

Donald Trump

Trump přiznal: Jsem naštvaný na Putina. Musí udělat dobrou věc

Americký prezident Donald Trump vyčinil ruskému protějšku Vladimiru Putinovi za kritiku důvěryhodnosti ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského. Trump řekl, že byl "velmi rozzlobený" a "naštvaný", když slyšel Putinovy výroky. Upozornila na to stanice NBC News. 

Více souvisejících

Rusko olympiáda letní olympijské hry 2024 v Paříži

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Kreml se poprvé vyjádřil ke slovům Trumpa, že je naštvaný na Putina

Rusko i nadále udržuje pracovní vztahy se Spojenými státy, přestože americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru uvedl, že je „rozčílený“ a „naštvaný“ na ruského prezidenta Vladimira Putina. V prvním oficiálním vyjádření k Trumpovým výrokům se Kreml pokusil napětí mezi oběma lídry zmírnit.

včera

Elon Musk

Muska verdikt soudu nad Le Penovou vytočil: Standardní taktika po celém světě

Verdikt francouzského soudu, který vyloučil Marine Le Penovou z prezidentských voleb v roce 2027 kvůli jejímu odsouzení za zpronevěru, vyvolal ostrou reakci nejen ve Francii, ale i ve Spojených státech. Mezi nejhlasitější kritiky rozhodnutí patří Elon Musk, technologický magnát a důležitý poradce prezidenta USA Donalda Trumpa.

včera

včera

včera

Švédsko, ilustrační foto

Švédové oznámili obří balíček pomoci Ukrajině

Švédsko oznámilo další rozsáhlý balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Nová podpora se zaměří na posílení protivzdušné obrany, dělostřelectva, satelitní komunikace a námořních kapacit. Švédsko se díky této sumě stává osmým největším přispěvatelem do obranného úsilí Kyjeva.

včera

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Čtyři roky vězení, milionové pokuty, konec kanditatury. Le Penová si u soudu vyslechla trest

V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.

včera

Írán, ilustrační foto

USA a Írán si vzájemně vyhrožují. Hrozba střetu není bezprostřední, uklidňuje expert

Slovní přestřelky mezi Teheránem a Washingtonem nabírají na ostrosti a svět s obavami sleduje, zda se nenaplňuje scénář ozbrojeného střetu. Zatímco americký prezident Donald Trump varoval Írán před možným bombardováním, pokud nepřistoupí na přímá jednání o jaderné dohodě, íránské vedení reagovalo po svém – uvedlo své raketové jednotky do stavu bojové pohotovosti.

včera

včera

včera

Donald Trump

Den osvobození se blíží a světu dochází trpělivost. Středa může vše změnit, Trumpovi to je ale jedno

Americký prezident Donald Trump se chystá vsadit úspěch svého druhého funkčního období, ekonomiku a osobní finance milionů Američanů na svou dlouhodobou víru, že cla mohou Spojeným státům vrátit zlatou éru bohatství a nezávislosti. Ve středu 2. dubna má vstoupit v platnost tzv. „Den osvobození“ – Trumpův plán na zavedení recipročních cel proti státům, které uvalují cla na americké zboží. Tento zásah do globálního obchodního systému by mohl ovlivnit každého Američana a zvýšit ceny v době, kdy jsou rodinné rozpočty již tak napjaté.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Soud uznal Le Penovou vinnou ze zneužití evropských fondů

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová byla shledána vinnou ze zneužití evropských fondů k financování své strany Národní sdružení (RN). Tento verdikt by ji mohl diskvalifikovat z účasti v prezidentských volbách v roce 2027. Soudce podle BBC zatím neoznámil, jaký trest Le Penová dostane.

včera

včera

včera

včera

včera

Chladné počasí dorazilo. Může napadnout až 15 centimetrů sněhu

V Česku se ochladilo již v závěru posledního březnového víkendu a přinejmenším dnes se ještě počasí nijak zvlášť neumoudří. Potvrzuje to předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle které má na horách dokonce sněžit.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy