Rutte má zelenou. Na cestě do vedení NATO ho podpořilo Slovensko i Orbán

Nizozemská televize RTL uvedla, že Orbán na setkání nepožadoval omluvu od Rutteho za jeho kritické poznámky vůči maďarské vládě, které Orbán v květnu označil za "problematické".

Omluva byla jednou ze dvou podmínek, které Budapešť stanovila pro podporu Rutteho kandidatury na post šéfa NATO po Jensi Stoltenbergovi. Druhou podmínkou byla záruka, že Maďarsko nebude muset poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině.

Stoltenberg tuto záruku poskytl minulý týden, což vedlo Orbána k závěru, že Maďarsko nebude blokovat související rozhodnutí Aliance. Podle Orbána Mark Rutte tuto dohodu podporuje v případě svého zvolení.

Současný generální tajemník NATO Jens Stoltenberg skončí ve funkci v říjnu tohoto roku. Jeho nástupce musí být jednomyslně zvolen všemi 32 členy Aliance. Kromě Rutteho je dalším kandidátem bulharský prezident Klaus Iohannis, který nemůže znovu kandidovat na prezidenta, protože mu na podzim končí mandát.

Rutteho kandidaturu již podpořilo několik zemí, včetně Spojených států, Británie, Francie, Německa, Turecka a nově i Slovenska, které podpoří kandidaturu Rutteho. Uvedl to prezident SR Peter Pellegrini v úterý po skončení mimořádného zasedání Evropské rady.

Slovensko chce za tuto podporu pomoc od Nizozemska při zabezpečení své protivzdušné obrany, informuje agentura TASR. Pellegrini připomněl, že dosud byli na post generálního tajemníka Severoatlantické aliance dva kandidáti, kromě Rutteho také Iohannis.

Podle Pellegriniho bylo pochopitelné, že Slovensko by si umělo představit na této pozici reprezentanta střední a východní Evropy. "Po konzultacích s oběma kandidáty i po konzultacích s premiérem Robertem Ficem a slovenskou vládou si Slovenská republika umí představit podporu nizozemského premiéra Marka Ruttehho za šéfa Aliance," prohlásil Pellegrini.

Podle agentury AP mělo Turecko dlouhodobé výhrady k Rutteho kandidatuře, stejně jako Maďarsko. Rutte v dubnu jednal v Istanbulu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který se však na společné tiskové konferenci nevyjádřil k případné podpoře.

Rutte si již dříve získal podporu silných zemí v NATO, jako jsou USA, Británie, Francie a Německo, avšak chyběla mu podpora zemí východního křídla Aliance, tedy Maďarska, Rumunska a Slovenska.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský vyjádřil podporu Ruttemu, stejně jako Litva a Estonsko. Estonská premiérka Kaja Kallasová už dříve vyvrátila spekulace o své kandidatuře a vyjádřila podporu Ruttemu.

Rumunský prezident však potvrdil, že se nevzdává v boji o post šéfa Aliance, jak informovala tisková agentura Agerpres. Šance Iohannise se ale snížily poté, co Švédsko a Itálie vyjádřily podporu Ruttemu.

Švédský premiér Ulf Kristersson zdůvodnil rozhodnutí své vlády podporou Rutteho jako zkušeného a moudrého vůdce, což podle něj NATO potřebuje v době zvýšené nejistoty a zhoršující se bezpečnostní situace.

Italský ministr zahraničí Antonio Tajani ujistil, že velká většina italské vlády podporuje Rutteho a doufá v dohodu s Tureckem, Rumunskem a Maďarskem, které podporují Iohannise.

Funkční období současného generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga skončí 1. října 2024. Jeho mandát byl již čtyřikrát prodloužen členskými zeměmi, vzhledem k vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.

Maďarsko ale může výběr šéfa NATO zvrátit. Bylo by načase, kdyby se generálním tajemníkem Severoatlantické aliance stal nominant členského státu střední nebo východní Evropy, prohlásil podle serveru telex.hu v Bruselu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. 

Během přestávky v jednání ministrů zahraničních věcí členských zemí NATO maďarský ministr zahraničních věcí novinářům sdělil, že by nový generální tajemník ze střední nebo východní Evropy byl vhodným kandidátem, vzhledem k tomu, že hlavní bezpečnostní výzva v současnosti vychází z tohoto regionu.

Szijjártó zdůraznil, že Maďarsko vždy podporovalo posílení východního křídla Aliance. "Situace je taková, že v historii NATO se ještě nikdy nestalo, aby generální tajemník pocházel ze země střední nebo východní Evropy, i když většina zemí tohoto regionu je členy NATO již 20 nebo 25 let," poznamenal.

Szijjártó připomněl, že většina členských zemí NATO podporuje zvolení odcházejícího nizozemského premiéra Marka Rutteho do této funkce, ale Maďarsko mu neposkytne svůj hlas. "V obranné alianci je nezbytná nejvyšší míra důvěry k jejím lídrům," zdůraznil.

Maďarský ministr zahraničních věcí uvedl, že pro Budapešť je nepřijatelné Rutteho vyjádření, že "Maďarsko by mělo padnout na kolena", odkazující na ostrou kritiku maďarské vlády za přijetí zákona o ochraně dětí s homofobními pasážemi.

Podle Szijjárta některé členské státy stále váhají, a kandidatura rumunského prezidenta Klause Iohannise vytvořila novou situaci. "Jsme rádi, že existuje středoevropský kandidát, a opakuji, že je načase vážně diskutovat o otázce, proč NATO nikdy nemělo generálního tajemníka ze střední nebo východní Evropy," uzavřel maďarský ministr zahraničních věcí.

Rutte potřebuje souhlas všech 32 členských zemí Aliance, aby mohl být jmenován generálním tajemníkem NATO. V současnosti by mohl mít podporu prakticky každé z nich.