Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Hlasování o důvěře je v německé politice nutným krokem k rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb. Scholz, jehož třístranná koalice se rozpadla kvůli rozporům ohledně rozpočtu, zahájí pondělní zasedání projevem, v němž vysvětlí důvody, proč hlasování inicioval. Po něm bude následovat dvouhodinová debata a tajné hlasování. Ačkoliv je výsledek formálně otevřený, Scholz pravděpodobně podporu nezíská, což je v souladu s jeho záměrem připravit cestu k volbám.

Mezi těmi, kdo by mohli hlasování narušit, je krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD), která je známá svými taktickými manévry. Někteří její poslanci již avizovali, že Scholze podpoří, protože považují pravděpodobného budoucího kancléře Friedricha Merze z konzervativní CDU za příliš radikálního v jeho podpoře Ukrajiny. Přesto se očekává, že AfD nakonec podpoří rozpuštění parlamentu, aby maximalizovala svůj vliv jako druhá nejsilnější strana v současných průzkumech.

Po ztrátě důvěry navrhne Scholz prezidentu Frank-Walteru Steinmeierovi rozpuštění Bundestagu. Jeho menšinová vláda, složená z SPD a Zelených, zůstane do voleb plně funkční, ale s omezenými možnostmi prosazovat legislativu. Scholz tak bude vnímán jako "chromá kachna", což oslabí jeho pozici doma i na mezinárodní scéně.

Současná politická krize má kořeny v listopadu, kdy Scholz oznámil kolaps své koalice. Partnerství mezi SPD, Zelenými a FDP bylo od počátku komplikované. SPD a Zelení prosazovali silný sociální stát a investice do zelené energie, zatímco FDP kladla důraz na omezení vládních výdajů. Rozpory eskalovaly a Scholz ztratil podporu, což vedlo k nevyhnutelnému pádu vlády.

Následující volby pravděpodobně přinesou vítězství CDU a její bavorské sesterské strany CSU, které mají podporu kolem 32 %. SPD je podle průzkumů až třetí, za AfD. Klíčovou otázkou zůstává, kdo se stane koaličním partnerem konzervativců. Dlouhodobě se mluví o Zelených, kteří sdílí podobné zahraničněpolitické názory s CDU. Nicméně bavorský lídr Markus Söder z CSU tento scénář kritizuje, což vytváří další nejistoty.

Tradiční dvoustranné koalice se v poválečném Německu staly normou, ale s rostoucím vlivem AfD a vznikem nové levicově-populistické strany Aliance Sahry Wagenknechtové se třístranné koalice stávají pravděpodobnějšími. To by mohlo zvýšit politickou nestabilitu a zkomplikovat vládní rozhodování.

FDP, která byla součástí Scholzovy vlády, mezitím bojuje o přežití. S průzkumy pod 5% hranicí nutnou pro vstup do parlamentu čelí existenční krizi. Tato situace podtrhuje hluboké změny, kterými německá politika prochází, a nastavuje scénu pro dramatické volební období.