Separatisté se stahují z Karabachu. Arménie obvinila Ázerbájdžán z útoku na hranicích

"Jednotky ázerbájdžánské armády střílely z lehkých zbraní na arménská vojenská stanoviště u (obce) Sotk," uvedlo arménské ministerstvo obrany poté, co Baku prohlásilo, že znovu získalo kontrolu nad regionem Náhorní Karabach, který po desetiletí ovládali Arménci.

Jednotky separatistů se mezitím začaly stahovat z Karabachu, oznámil ve středu v televizním projevu k národu ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj byla většina jejich vojenské techniky zničena během pozemní ofenzívy, kterou Ázerbájdžán v Náhorním Karabachu podnikl během úterý.

Tzv. "protiteroristická operace" měla podle Baku za cíl "obnovení ústavního pořádku" v tomto převážně Armény obydleném regionu. Obě strany dosáhly ve středu dohody o příměří, v souladu se kterou se mají z Náhorního Karabachu stáhnout arménské síly a předat své zbraně.

Podle arménských zdrojů přišlo během útoku o život nejméně 200 lidí a 400 dalších utrpělo zranění. Arménští separatisté také oznámili, že přijali návrh Baku na rozhovory o začlenění regionu do Ázerbájdžánu. Setkání se má konat ve čtvrtek v ázerbájdžánském městě Jevlach.

Úřad arménského premiéra Nikola Pašinjana prostřednictvím své mluvčí informoval, že Pašinjan ve středu o situaci diskutoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Putin řekl, že příslušníci ruského mírového kontingentu v Náhorním Karabachu budou zprostředkovateli v nadcházejících jednáních mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem ve městě Jevlach.

"Ilegální arménské jednotky začaly s procesem stahování se ze svých pozic. Přijaly naše podmínky a začaly s předáváním zbraní," upřesnil Alijev. Baku podle něj po ofenzivě "obnovilo svou svrchovanost" v Náhorním Karabachu. "Ázerbájdžán obnovil svou suverenitu po úspěšných protiteroristických opatření v Karabachu," dodal Alijev.

Kreml ve středu prohlásil, že dramatické události odehrávající se v regionu Náhorní Karabach jsou interní záležitostí Ázerbájdžánu. "Ázerbájdžán jedná na vlastním území, což uznala i Arménie. Je to interní záležitost Ázerbájdžánu," prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pro ruská média.

Bílý dům vyjádřil ve středu navzdory dohodě o příměří určité obavy v souvislosti s humanitární situací v Náhorním Karabachu.

Baku v úterý spustilo v tomto sporném regionu pozemní vojenskou "protiteroristickou" operaci, jejímž deklarovaným cílem je "obnovení ústavního pořádku". V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města byly hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou byly i další města a vesnice v okolí.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že se při této "operaci" zaměřuje výhradně na vojenské cíle. Novinářka Siranush Sargsyan ale uvedla, že byly zasaženy obytné oblasti města, včetně budovy vedle ní.  

Arménští separatisté po vypuknutí ofenzivy vyzvali Baku k jednání. Ázerbájdžán však mírové rozhovory podmínil jejich kapitulací a rozpuštěním jejich separatistické vlády. Prezident Ilham Alijev v telefonátu s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem uvedl, že operaci ale ukončí, až separatisté složí zbraně. 

"Protiteroristická opatření skončí, pokud (síly Karabachu) složí zbraně," oznámil prezidentský úřad po úterním telefonátu. Alijev Blinkenovi také řekl, že "zástupci arménských obyvatel žijících v oblasti Karabachu v naší zemi dostali od vlády prezidenta Ázerbájdžánu několikrát pozvání na dialog o záležitostech reintegrace, ale odmítli to".

"Byly však k dialogu pozváni znovu, když už pokračovala protiteroristická opatření," dodal Alijev. Arménská média poté uvedla, že úřady Náhorního Karabachu přistoupily na návrh ruských mírových sil na příměří.

V enklávě jižního Kavkazu, která je mezinárodně uznávaná jako součást Ázerbájdžánu, žije asi 120 000 etnických Arménů. Ázerbájdžán má nyní v úmyslu dostat odtržený region pod plnou kontrolu.

Ázerbájdžánská armáda uvedla, že dobyla více než 90 pozic etnických Arménů, než obě strany oznámily, že ruské mírové síly odsouhlasily úplné zastavení bojů, počínaje středou ve 13:00 místního času. 

Podle podmínek příměří nastíněných Ázerbájdžánem a Ruskem, které má na místě mírové jednotky, se musí místní karabašské síly zavázat k úplnému rozpuštění a odzbrojení a ke stažení arménských sil. Arménská vláda ale popírá, že by v oblasti měla svoje vojáky.

V Jerevanu proběhly v úterý demonstrace proti nulové reakci ze strany arménské vlády. Lidé požadovali demisi premiéra Nikoly Pašinjana a označili ho za zrádce. Potyčky mezi demonstranty a policisty vypukly u ruského velvyslanectví i u sídla vlády. 

Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.

V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.

Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.

Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.

Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.