Skrytá stránka diskuzí o počasí: Státy si vzájemně nerozumí, budoucnost světa závisí na neviditelném povolání

Příkladem je Jianjun Chen, překladatel OSN z Číny, který se věnuje překladu dokumentů z klimatických jednání již 14 let. Chen pracuje na klimatických summitech po celém světě a líčí, jaké to je být pod neustálým tlakem, například když musel na jednání v polských Katovicích v roce 2018 (COP24) vstávat ve 4 hodiny ráno, aby stihl přeložit dokumenty do mandarínštiny včas. Sám přiznává, že mu maratonské směny a nedostatek spánku nejsou cizí, a ví, že je nezbytné být při překladu mimořádně opatrný, neboť formulace bývají výsledkem dlouhých a někdy i vypjatých vyjednávání mezi zástupci států.

Chenovi letos v ázerbájdžánském Baku, kde se koná COP29, pomáhá 25 dalších překladatelů. Jejich úkolem je obeznámit se s novou klimatickou terminologií, aby zaručili, že všechny klíčové pojmy budou jasně přeloženy. Chenův překladatelský tým zde řeší pojmy jako „uhlíková neutralita“ či „ztráty a škody“, tedy termíny, které mají nejen věcný obsah, ale i politický podtext.

Chen pro server BBC popisuje, jak problematické může být najít přesný ekvivalent v čínštině například pro frázi „přechod od fosilních paliv“. V tomto případě se rozhodl pro formulaci „uskutečňování přechodu v energetických systémech prostřednictvím postupného odklonu od fosilních paliv“, aby byla zachována správná tonalita sdělení.

Když je třeba přeložit složité fráze, jako například „spravedlivý přechod“ (v angličtině „just transition“), což znamená přechod k ekologičtějšímu hospodářství spravedlivým způsobem pro všechny, překladatelé se musí spolehnout na kreativitu. Tato fráze nemá přímý ekvivalent v mnoha jazycích a odborníci v Indii, kde angličtina není mateřštinou většiny obyvatel, se rozhodli pro výraz „kalo theke aalo“, tedy „od temnoty k naději“. V Bengálsku je „kalo“ spojováno s uhlím, a toto spojení proto výstižně vyjadřuje význam původního výrazu.

Další výzvu představuje používání metafor, které mohou v různých kulturách působit odlišně. Profesor ekologické lingvistiky Arran Stibbe uvádí, že například přirovnání klimatických změn k „časované bombě“ může vzbuzovat dojem, že katastrofa je neodvratná, a vést k apatii. Jiná běžná přirovnání, jako je „klimatická horská dráha, kterou nemusíme přežít“, mohou být matoucí, protože rollercoastery obvykle nejsou smrtelné. Stibbe zdůrazňuje, že při formulování sdělení je důležité pečlivě zvážit, jakým způsobem problém rámujeme, aby se zachovala výzva k odpovědnosti.

Pro překladatele je nezbytné také vyhýbat se nesrozumitelným odborným termínům a nalézat způsoby, jak zpřístupnit klimatické informace i pro menšinové komunity. Při překládání do méně rozšířených jazyků se často naráží na výrazné jazykové překážky. V texaském Houstonu například řada obyvatel, kteří nemluví anglicky, nedostala dostatečné varování před hurikánem Beryl v roce 2024. Až čtvrtina místních obyvatel má v angličtině nedostatečnou znalost, což ukazuje, jak je důležitá klimatická spravedlnost, která zahrnuje efektivní komunikaci.

Překladatelé tak musejí dbát nejen na jazykovou přesnost, ale i na politické nuance, neboť formulace mohou mít zásadní finanční a právní dopady pro jednotlivé země. Chen zdůrazňuje, že překlady musí respektovat kulturní a politické rozdíly, aby byl zachován rovný přístup ke klimatické spravedlnosti, což je zásadní pro komunity, které bývají nejvíce zasaženy změnami klimatu.

Účelem překladů je nejen zprostředkovat srozumitelnou informaci, ale také posílit důvěru mezi národy, která je klíčová pro efektivní klimatickou spolupráci.