Skryté bohatství Ukrajiny: Expert vysvětlil, proč Trump prahne po tamních nerostech

Ukrajina se stala klíčovým hráčem na geopolitické mapě díky svým bohatým zásobám nerostných surovin, o které projevují zájem světové velmoci, včetně Spojených států. Prezident USA Donald Trump nyní usiluje o dohodu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, která by Spojeným státům umožnila přístup k těmto strategicky významným zdrojům. Co přesně však Ukrajina skrývá pod povrchem a proč jsou tyto suroviny tak cenné?

Munira Raji, expertka na geologii z University of Plymouth tvrdí, že geologicky vzato se Ukrajina nachází na takzvaném "Ukrajinském štítu", což je jeden z nejstarších a nejstabilnějších kontinentálních bloků na planetě, píše pro The Conversation.

Tento masivní krystalický útvar, starý více než 2,5 miliardy let, prošel četnými geologickými procesy, včetně vzniku hor a pohybů magmatu, čímž se vytvořily ideální podmínky pro vznik bohatých ložisek strategických surovin. Mezi nejvýznamnější patří lithium, grafit, mangan, titan a vzácné zeminy – materiály, které jsou klíčové pro moderní průmysl a přechod na čistou energii.

Evropská unie identifikovala 34 minerálů jako kritické pro svou energetickou bezpečnost, přičemž Ukrajina disponuje 22 z nich. To ji staví mezi nejbohatší země na světě, co se týče strategických nerostných surovin. S rostoucím globálním tlakem na dekarbonizaci roste poptávka po těchto surovinách raketovým tempem.

Například lithium, klíčové pro výrobu baterií pro elektromobily, se prodávalo v 90. letech za 1 500 dolarů za tunu, ale v posledních letech se jeho cena vyšplhala až na 20 000 dolarů. Odhaduje se, že poptávka po tomto kovu vzroste do roku 2040 téměř čtyřicetinásobně.

Ukrajina má tři hlavní ložiska lithia: Ševčenkivské v Doněcké oblasti a Polochivské a Stankuvacké v centrální Kirovohradské oblasti. Tato ložiska jsou součástí Ukrajinského štítu a představují obrovský potenciál pro těžbu. Například Ševčenkivské ložisko obsahuje 13,8 milionu tun lithných rud, přičemž hlavním minerálem je spodumen, který se využívá k výrobě baterií.

K zahájení těžby by však bylo zapotřebí investice ve výši 10–20 milionů dolarů. Polochivské ložisko je naopak považováno za jedno z nejlepších nalezišť lithia v Evropě, a to díky výhodným geologickým podmínkám, které zajišťují ekonomicky efektivní těžbu.

Kromě lithia je Ukrajina významným producentem dalších strategických surovin. Podle americké geologické služby je třetím největším světovým producentem rutilu, což je klíčový minerál obsahující titan, který se používá například v leteckém průmyslu.

Dále je šestým největším producentem železné rudy a titanu, sedmým největším producentem manganu a disponuje největšími zásobami uranu v Evropě, což je zásadní nejen pro jadernou energetiku, ale i vojenské využití.

Významné jsou také ukrajinské zásoby vzácných zemin, jako jsou neodym a dysprosium, které se používají při výrobě větrných turbín, elektromotorů a moderní elektroniky. Země navíc disponuje největšími prokázanými zásobami manganových rud na světě – v oblasti Nikopolské pánve se nachází přibližně 2,4 miliardy tun této suroviny.

Geopolitický význam ukrajinských surovin roste, což se odráží i v diplomatických jednáních mezi Kyjevem a Washingtonem. Navrhovaná dohoda mezi oběma zeměmi počítá s tím, že Ukrajina by věnovala 50 % budoucích příjmů ze státem vlastněných ložisek nerostných surovin, ropy a zemního plynu do investičního fondu na poválečnou rekonstrukci země. Tento fond by byl spravován společně Ukrajinou a Spojenými státy.

Spojené státy mají vlastní zásoby strategických nerostů, ale z historických důvodů se těžbě a zpracování příliš nevěnovaly. Přísné environmentální regulace, vysoké náklady na pracovní sílu a výhodnější zahraniční trhy vedly k tomu, že USA jsou nyní závislé na dovozu těchto surovin, zejména z Číny, která dominuje světové těžbě a zpracování kritických minerálů. Přístup k ukrajinským zásobám by umožnil Spojeným státům diverzifikovat své dodavatelské řetězce a snížit závislost na Pekingu.

I když USA disponují vlastními ložisky lithia, zejména v Nevadě a Severní Karolíně, většina jejich těžby probíhá prostřednictvím odpařování solných roztoků, což je dražší metoda než těžba z tvrdých hornin, jaká je možná na Ukrajině. S rostoucím důrazem na obnovitelné zdroje energie a elektromobilitu poptávka po těchto surovinách dále poroste. Například 80 % světové produkce lithia se dnes využívá na výrobu baterií a automobilky investují miliardy dolarů do rozvoje elektromobility.

Ukrajina se tak nachází v unikátní pozici. Pokud se situace v zemi stabilizuje, může se stát klíčovým hráčem v globálním dodavatelském řetězci kritických surovin. I při případném rozdělení zisku s USA by Ukrajina mohla těžit z rozvoje těžebního průmyslu, vytváření pracovních míst a ekonomického růstu. To jí dává jedinečnou příležitost stát se jedním z hlavních tahounů zelené energetické transformace a zároveň posílit svou strategickou důležitost na mezinárodní scéně. 

Související

Více souvisejících

Ukrajina doly

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 13 minutami

před 36 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy