Skryté bohatství Ukrajiny: Expert vysvětlil, proč Trump prahne po tamních nerostech

Ukrajina se stala klíčovým hráčem na geopolitické mapě díky svým bohatým zásobám nerostných surovin, o které projevují zájem světové velmoci, včetně Spojených států. Prezident USA Donald Trump nyní usiluje o dohodu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, která by Spojeným státům umožnila přístup k těmto strategicky významným zdrojům. Co přesně však Ukrajina skrývá pod povrchem a proč jsou tyto suroviny tak cenné?

Munira Raji, expertka na geologii z University of Plymouth tvrdí, že geologicky vzato se Ukrajina nachází na takzvaném "Ukrajinském štítu", což je jeden z nejstarších a nejstabilnějších kontinentálních bloků na planetě, píše pro The Conversation.

Tento masivní krystalický útvar, starý více než 2,5 miliardy let, prošel četnými geologickými procesy, včetně vzniku hor a pohybů magmatu, čímž se vytvořily ideální podmínky pro vznik bohatých ložisek strategických surovin. Mezi nejvýznamnější patří lithium, grafit, mangan, titan a vzácné zeminy – materiály, které jsou klíčové pro moderní průmysl a přechod na čistou energii.

Evropská unie identifikovala 34 minerálů jako kritické pro svou energetickou bezpečnost, přičemž Ukrajina disponuje 22 z nich. To ji staví mezi nejbohatší země na světě, co se týče strategických nerostných surovin. S rostoucím globálním tlakem na dekarbonizaci roste poptávka po těchto surovinách raketovým tempem.

Například lithium, klíčové pro výrobu baterií pro elektromobily, se prodávalo v 90. letech za 1 500 dolarů za tunu, ale v posledních letech se jeho cena vyšplhala až na 20 000 dolarů. Odhaduje se, že poptávka po tomto kovu vzroste do roku 2040 téměř čtyřicetinásobně.

Ukrajina má tři hlavní ložiska lithia: Ševčenkivské v Doněcké oblasti a Polochivské a Stankuvacké v centrální Kirovohradské oblasti. Tato ložiska jsou součástí Ukrajinského štítu a představují obrovský potenciál pro těžbu. Například Ševčenkivské ložisko obsahuje 13,8 milionu tun lithných rud, přičemž hlavním minerálem je spodumen, který se využívá k výrobě baterií.

K zahájení těžby by však bylo zapotřebí investice ve výši 10–20 milionů dolarů. Polochivské ložisko je naopak považováno za jedno z nejlepších nalezišť lithia v Evropě, a to díky výhodným geologickým podmínkám, které zajišťují ekonomicky efektivní těžbu.

Kromě lithia je Ukrajina významným producentem dalších strategických surovin. Podle americké geologické služby je třetím největším světovým producentem rutilu, což je klíčový minerál obsahující titan, který se používá například v leteckém průmyslu.

Dále je šestým největším producentem železné rudy a titanu, sedmým největším producentem manganu a disponuje největšími zásobami uranu v Evropě, což je zásadní nejen pro jadernou energetiku, ale i vojenské využití.

Významné jsou také ukrajinské zásoby vzácných zemin, jako jsou neodym a dysprosium, které se používají při výrobě větrných turbín, elektromotorů a moderní elektroniky. Země navíc disponuje největšími prokázanými zásobami manganových rud na světě – v oblasti Nikopolské pánve se nachází přibližně 2,4 miliardy tun této suroviny.

Geopolitický význam ukrajinských surovin roste, což se odráží i v diplomatických jednáních mezi Kyjevem a Washingtonem. Navrhovaná dohoda mezi oběma zeměmi počítá s tím, že Ukrajina by věnovala 50 % budoucích příjmů ze státem vlastněných ložisek nerostných surovin, ropy a zemního plynu do investičního fondu na poválečnou rekonstrukci země. Tento fond by byl spravován společně Ukrajinou a Spojenými státy.

Spojené státy mají vlastní zásoby strategických nerostů, ale z historických důvodů se těžbě a zpracování příliš nevěnovaly. Přísné environmentální regulace, vysoké náklady na pracovní sílu a výhodnější zahraniční trhy vedly k tomu, že USA jsou nyní závislé na dovozu těchto surovin, zejména z Číny, která dominuje světové těžbě a zpracování kritických minerálů. Přístup k ukrajinským zásobám by umožnil Spojeným státům diverzifikovat své dodavatelské řetězce a snížit závislost na Pekingu.

I když USA disponují vlastními ložisky lithia, zejména v Nevadě a Severní Karolíně, většina jejich těžby probíhá prostřednictvím odpařování solných roztoků, což je dražší metoda než těžba z tvrdých hornin, jaká je možná na Ukrajině. S rostoucím důrazem na obnovitelné zdroje energie a elektromobilitu poptávka po těchto surovinách dále poroste. Například 80 % světové produkce lithia se dnes využívá na výrobu baterií a automobilky investují miliardy dolarů do rozvoje elektromobility.

Ukrajina se tak nachází v unikátní pozici. Pokud se situace v zemi stabilizuje, může se stát klíčovým hráčem v globálním dodavatelském řetězci kritických surovin. I při případném rozdělení zisku s USA by Ukrajina mohla těžit z rozvoje těžebního průmyslu, vytváření pracovních míst a ekonomického růstu. To jí dává jedinečnou příležitost stát se jedním z hlavních tahounů zelené energetické transformace a zároveň posílit svou strategickou důležitost na mezinárodní scéně. 

Související

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

Více souvisejících

Ukrajina doly

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

16. března 2026 22:03

16. března 2026 21:27

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

16. března 2026 20:52

16. března 2026 20:08

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy