Skryté bohatství Ukrajiny: Expert vysvětlil, proč Trump prahne po tamních nerostech

Ukrajina se stala klíčovým hráčem na geopolitické mapě díky svým bohatým zásobám nerostných surovin, o které projevují zájem světové velmoci, včetně Spojených států. Prezident USA Donald Trump nyní usiluje o dohodu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, která by Spojeným státům umožnila přístup k těmto strategicky významným zdrojům. Co přesně však Ukrajina skrývá pod povrchem a proč jsou tyto suroviny tak cenné?

Munira Raji, expertka na geologii z University of Plymouth tvrdí, že geologicky vzato se Ukrajina nachází na takzvaném "Ukrajinském štítu", což je jeden z nejstarších a nejstabilnějších kontinentálních bloků na planetě, píše pro The Conversation.

Tento masivní krystalický útvar, starý více než 2,5 miliardy let, prošel četnými geologickými procesy, včetně vzniku hor a pohybů magmatu, čímž se vytvořily ideální podmínky pro vznik bohatých ložisek strategických surovin. Mezi nejvýznamnější patří lithium, grafit, mangan, titan a vzácné zeminy – materiály, které jsou klíčové pro moderní průmysl a přechod na čistou energii.

Evropská unie identifikovala 34 minerálů jako kritické pro svou energetickou bezpečnost, přičemž Ukrajina disponuje 22 z nich. To ji staví mezi nejbohatší země na světě, co se týče strategických nerostných surovin. S rostoucím globálním tlakem na dekarbonizaci roste poptávka po těchto surovinách raketovým tempem.

Například lithium, klíčové pro výrobu baterií pro elektromobily, se prodávalo v 90. letech za 1 500 dolarů za tunu, ale v posledních letech se jeho cena vyšplhala až na 20 000 dolarů. Odhaduje se, že poptávka po tomto kovu vzroste do roku 2040 téměř čtyřicetinásobně.

Ukrajina má tři hlavní ložiska lithia: Ševčenkivské v Doněcké oblasti a Polochivské a Stankuvacké v centrální Kirovohradské oblasti. Tato ložiska jsou součástí Ukrajinského štítu a představují obrovský potenciál pro těžbu. Například Ševčenkivské ložisko obsahuje 13,8 milionu tun lithných rud, přičemž hlavním minerálem je spodumen, který se využívá k výrobě baterií.

K zahájení těžby by však bylo zapotřebí investice ve výši 10–20 milionů dolarů. Polochivské ložisko je naopak považováno za jedno z nejlepších nalezišť lithia v Evropě, a to díky výhodným geologickým podmínkám, které zajišťují ekonomicky efektivní těžbu.

Kromě lithia je Ukrajina významným producentem dalších strategických surovin. Podle americké geologické služby je třetím největším světovým producentem rutilu, což je klíčový minerál obsahující titan, který se používá například v leteckém průmyslu.

Dále je šestým největším producentem železné rudy a titanu, sedmým největším producentem manganu a disponuje největšími zásobami uranu v Evropě, což je zásadní nejen pro jadernou energetiku, ale i vojenské využití.

Významné jsou také ukrajinské zásoby vzácných zemin, jako jsou neodym a dysprosium, které se používají při výrobě větrných turbín, elektromotorů a moderní elektroniky. Země navíc disponuje největšími prokázanými zásobami manganových rud na světě – v oblasti Nikopolské pánve se nachází přibližně 2,4 miliardy tun této suroviny.

Geopolitický význam ukrajinských surovin roste, což se odráží i v diplomatických jednáních mezi Kyjevem a Washingtonem. Navrhovaná dohoda mezi oběma zeměmi počítá s tím, že Ukrajina by věnovala 50 % budoucích příjmů ze státem vlastněných ložisek nerostných surovin, ropy a zemního plynu do investičního fondu na poválečnou rekonstrukci země. Tento fond by byl spravován společně Ukrajinou a Spojenými státy.

Spojené státy mají vlastní zásoby strategických nerostů, ale z historických důvodů se těžbě a zpracování příliš nevěnovaly. Přísné environmentální regulace, vysoké náklady na pracovní sílu a výhodnější zahraniční trhy vedly k tomu, že USA jsou nyní závislé na dovozu těchto surovin, zejména z Číny, která dominuje světové těžbě a zpracování kritických minerálů. Přístup k ukrajinským zásobám by umožnil Spojeným státům diverzifikovat své dodavatelské řetězce a snížit závislost na Pekingu.

I když USA disponují vlastními ložisky lithia, zejména v Nevadě a Severní Karolíně, většina jejich těžby probíhá prostřednictvím odpařování solných roztoků, což je dražší metoda než těžba z tvrdých hornin, jaká je možná na Ukrajině. S rostoucím důrazem na obnovitelné zdroje energie a elektromobilitu poptávka po těchto surovinách dále poroste. Například 80 % světové produkce lithia se dnes využívá na výrobu baterií a automobilky investují miliardy dolarů do rozvoje elektromobility.

Ukrajina se tak nachází v unikátní pozici. Pokud se situace v zemi stabilizuje, může se stát klíčovým hráčem v globálním dodavatelském řetězci kritických surovin. I při případném rozdělení zisku s USA by Ukrajina mohla těžit z rozvoje těžebního průmyslu, vytváření pracovních míst a ekonomického růstu. To jí dává jedinečnou příležitost stát se jedním z hlavních tahounů zelené energetické transformace a zároveň posílit svou strategickou důležitost na mezinárodní scéně. 

Související

Více souvisejících

Ukrajina doly

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 58 minutami

Letní počasí

Tropické počasí a maxima až 41 °C. Meteorologové opět varují před výhní

Česko vstoupilo do víkendu, jenž může být nejteplejším v historii. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) drobně územně upravuje dřívější varování před velmi či dokonce extrémně vysokými víkendovými teplotami, které mohou dosáhnout až 41 stupňů. Na některých místech se zároveň prodlužuje časová platnost varování až do pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hasiči

Drama kvůli dětem v rozpáleném autě. Hasiči museli rozbít okénko

Policisté se takových případů obávali a s ohledem na předpověď počasí před nimi varovali. Přesto v pátek vyjížděly záchranné složky v Praze k případu, kdy v autě navzdory obrovskému horku zůstaly dvě děti. Nezletilí nakonec skončili v péči přivolaných záchranářů. 

před 3 hodinami

Letní noc

Historických teplotních rekordů může padnout víc, naznačili experti

Současná vlna veder je nepříjemná i tím, že se výrazné ochlazení nedostavuje ani v nočních či ranních hodinách. Kromě absolutního teplotního rekordu by mohla být o víkendu zaznamenána i nejteplejší noc v tuzemské historii, naznačil to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO

Premiér Andrej Babiš nepotvrdil, že by že ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky již oficiálně přihlásilo prezidenta Petra Pavla na nadcházející summit NATO v Ankaře. Předseda vlády na konferenci věnované dopadům sociálních sítí a online prostředí na dětskou populaci pouze uvedl, že předpokládá, že se tak stalo. Tento krok byl přitom časově velmi urgentní, neboť právě pátek představoval nejzazší možný termín pro registraci politických představitelů na toto alianční jednání.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí činí život v Evropě nesnesitelným. Experti mluví o nejhorší vlně veder v historii

Britský meteorologický úřad Met Office oznámil, že ve městě Cavendish v hrabství Suffolk byla dnes odpoledne předběžně naměřena teplota 37,1 stupně Celsia. Tímto údajem byl v krátké době opět překonán historický rekord pro nejteplejší červnový den ve Velké Británii. Dosavadní maximum přitom pocházelo teprve z předchozího dne, kdy v Merryfieldu v Somersetu teploměry ukázaly 36,7 stupně Celsia. Obě tyto hodnoty se výrazně, o více než jeden stupeň, zapsaly nad padesát let starý červnový rekord z roku 1976.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele dvojnásobně vzrostl

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 589 a dalších 2 980 lidí utrpělo zranění. Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová uvedla, že záchranné složky neúnavně pracují na vyproštění osob, které zůstávají uvězněny pod troskami. 

včera

Peking

Do nejvyššího mrakodrapu v čínském Pekingu narazilo letadlo

V čínském hlavním městě narazilo v pátek odpoledne malé letadlo do nejvyšší budovy v Pekingu, mrakodrapu Citic Tower, který je známý také pod názvem Čína Zun. Incident v jedné z nejstřeženějších metropolí světa vyvolal paniku v centrální obchodní čtvrti, kde z výšky desítek pater začaly na ulice plné automobilů padat kusy trosek a částí letadla.

včera

Velká Británie

Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy

Ve Velké Británii bylo nalezeno tělo dospívajícího chlapce, který ve čtvrtek vstoupil do jezera Meynell Lake v hrabství Leicestershire a utopil se. Policie potvrdila, že tělo mladíka z vody vytáhli specialisté, přičemž událost se stala během dne, který se s teplotou 36,7 stupně Celsia zaznamenanou v Somersetu stal předběžně nejteplejším červnovým dnem v historii země.

včera

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend

Český hydrometeorologický ústav vydal naléhavé varování před nadcházejícími extrémními víkendovými teplotami, které mohou dosahovat až 40 °C. Takto vysoké hodnoty představují zdravotní riziko pro celou populaci, přičemž nejzranitelnější skupiny, jako jsou starší a nemocní lidé, malé děti a těhotné ženy, by se měly pobytu na slunci a ve vysokých teplotách zcela vyhnout.

včera

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

včera

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy