Skryté bohatství Ukrajiny: Expert vysvětlil, proč Trump prahne po tamních nerostech

Ukrajina se stala klíčovým hráčem na geopolitické mapě díky svým bohatým zásobám nerostných surovin, o které projevují zájem světové velmoci, včetně Spojených států. Prezident USA Donald Trump nyní usiluje o dohodu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, která by Spojeným státům umožnila přístup k těmto strategicky významným zdrojům. Co přesně však Ukrajina skrývá pod povrchem a proč jsou tyto suroviny tak cenné?

Munira Raji, expertka na geologii z University of Plymouth tvrdí, že geologicky vzato se Ukrajina nachází na takzvaném "Ukrajinském štítu", což je jeden z nejstarších a nejstabilnějších kontinentálních bloků na planetě, píše pro The Conversation.

Tento masivní krystalický útvar, starý více než 2,5 miliardy let, prošel četnými geologickými procesy, včetně vzniku hor a pohybů magmatu, čímž se vytvořily ideální podmínky pro vznik bohatých ložisek strategických surovin. Mezi nejvýznamnější patří lithium, grafit, mangan, titan a vzácné zeminy – materiály, které jsou klíčové pro moderní průmysl a přechod na čistou energii.

Evropská unie identifikovala 34 minerálů jako kritické pro svou energetickou bezpečnost, přičemž Ukrajina disponuje 22 z nich. To ji staví mezi nejbohatší země na světě, co se týče strategických nerostných surovin. S rostoucím globálním tlakem na dekarbonizaci roste poptávka po těchto surovinách raketovým tempem.

Například lithium, klíčové pro výrobu baterií pro elektromobily, se prodávalo v 90. letech za 1 500 dolarů za tunu, ale v posledních letech se jeho cena vyšplhala až na 20 000 dolarů. Odhaduje se, že poptávka po tomto kovu vzroste do roku 2040 téměř čtyřicetinásobně.

Ukrajina má tři hlavní ložiska lithia: Ševčenkivské v Doněcké oblasti a Polochivské a Stankuvacké v centrální Kirovohradské oblasti. Tato ložiska jsou součástí Ukrajinského štítu a představují obrovský potenciál pro těžbu. Například Ševčenkivské ložisko obsahuje 13,8 milionu tun lithných rud, přičemž hlavním minerálem je spodumen, který se využívá k výrobě baterií.

K zahájení těžby by však bylo zapotřebí investice ve výši 10–20 milionů dolarů. Polochivské ložisko je naopak považováno za jedno z nejlepších nalezišť lithia v Evropě, a to díky výhodným geologickým podmínkám, které zajišťují ekonomicky efektivní těžbu.

Kromě lithia je Ukrajina významným producentem dalších strategických surovin. Podle americké geologické služby je třetím největším světovým producentem rutilu, což je klíčový minerál obsahující titan, který se používá například v leteckém průmyslu.

Dále je šestým největším producentem železné rudy a titanu, sedmým největším producentem manganu a disponuje největšími zásobami uranu v Evropě, což je zásadní nejen pro jadernou energetiku, ale i vojenské využití.

Významné jsou také ukrajinské zásoby vzácných zemin, jako jsou neodym a dysprosium, které se používají při výrobě větrných turbín, elektromotorů a moderní elektroniky. Země navíc disponuje největšími prokázanými zásobami manganových rud na světě – v oblasti Nikopolské pánve se nachází přibližně 2,4 miliardy tun této suroviny.

Geopolitický význam ukrajinských surovin roste, což se odráží i v diplomatických jednáních mezi Kyjevem a Washingtonem. Navrhovaná dohoda mezi oběma zeměmi počítá s tím, že Ukrajina by věnovala 50 % budoucích příjmů ze státem vlastněných ložisek nerostných surovin, ropy a zemního plynu do investičního fondu na poválečnou rekonstrukci země. Tento fond by byl spravován společně Ukrajinou a Spojenými státy.

Spojené státy mají vlastní zásoby strategických nerostů, ale z historických důvodů se těžbě a zpracování příliš nevěnovaly. Přísné environmentální regulace, vysoké náklady na pracovní sílu a výhodnější zahraniční trhy vedly k tomu, že USA jsou nyní závislé na dovozu těchto surovin, zejména z Číny, která dominuje světové těžbě a zpracování kritických minerálů. Přístup k ukrajinským zásobám by umožnil Spojeným státům diverzifikovat své dodavatelské řetězce a snížit závislost na Pekingu.

I když USA disponují vlastními ložisky lithia, zejména v Nevadě a Severní Karolíně, většina jejich těžby probíhá prostřednictvím odpařování solných roztoků, což je dražší metoda než těžba z tvrdých hornin, jaká je možná na Ukrajině. S rostoucím důrazem na obnovitelné zdroje energie a elektromobilitu poptávka po těchto surovinách dále poroste. Například 80 % světové produkce lithia se dnes využívá na výrobu baterií a automobilky investují miliardy dolarů do rozvoje elektromobility.

Ukrajina se tak nachází v unikátní pozici. Pokud se situace v zemi stabilizuje, může se stát klíčovým hráčem v globálním dodavatelském řetězci kritických surovin. I při případném rozdělení zisku s USA by Ukrajina mohla těžit z rozvoje těžebního průmyslu, vytváření pracovních míst a ekonomického růstu. To jí dává jedinečnou příležitost stát se jedním z hlavních tahounů zelené energetické transformace a zároveň posílit svou strategickou důležitost na mezinárodní scéně. 

Související

Mychajlo Fedorov

Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nehodlá vrátit Mychajla Fedorova do funkce ministra obrany, a to i přes pokračující veřejné protesty. Podle zdrojů webu Kyiv Post z prezidentského prostředí považuje hlava státu odvolání dosavadního hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského za dostatečné ústupné gesto vůči požadavkům demonstrujících. Ochota prezidenta přistupovat na kompromisy má však své pevné hranice.

Více souvisejících

Ukrajina doly

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Filip Turek

Policie Turka za rasistické a nenávistné komentáře stíhat nebude

Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.

před 1 hodinou

Mychajlo Fedorov

Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nehodlá vrátit Mychajla Fedorova do funkce ministra obrany, a to i přes pokračující veřejné protesty. Podle zdrojů webu Kyiv Post z prezidentského prostředí považuje hlava státu odvolání dosavadního hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského za dostatečné ústupné gesto vůči požadavkům demonstrujících. Ochota prezidenta přistupovat na kompromisy má však své pevné hranice.

před 2 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle něj v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.

před 3 hodinami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přicestoval do Spojených států, kde ho čeká klíčové jednání za zavřenými dveřmi s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů v Oválné pracovně Bílého domu mají být především posílení protiraketové obrany Ukrajiny a rozvoj hlubší strategické spolupráce mezi oběma zeměmi.

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 7 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 8 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 9 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 10 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

Meteorologové očekávají týden tropů. Riziko požárů se opět zvýší

Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy