Skryté bohatství Ukrajiny: Expert vysvětlil, proč Trump prahne po tamních nerostech

Ukrajina se stala klíčovým hráčem na geopolitické mapě díky svým bohatým zásobám nerostných surovin, o které projevují zájem světové velmoci, včetně Spojených států. Prezident USA Donald Trump nyní usiluje o dohodu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, která by Spojeným státům umožnila přístup k těmto strategicky významným zdrojům. Co přesně však Ukrajina skrývá pod povrchem a proč jsou tyto suroviny tak cenné?

Munira Raji, expertka na geologii z University of Plymouth tvrdí, že geologicky vzato se Ukrajina nachází na takzvaném "Ukrajinském štítu", což je jeden z nejstarších a nejstabilnějších kontinentálních bloků na planetě, píše pro The Conversation.

Tento masivní krystalický útvar, starý více než 2,5 miliardy let, prošel četnými geologickými procesy, včetně vzniku hor a pohybů magmatu, čímž se vytvořily ideální podmínky pro vznik bohatých ložisek strategických surovin. Mezi nejvýznamnější patří lithium, grafit, mangan, titan a vzácné zeminy – materiály, které jsou klíčové pro moderní průmysl a přechod na čistou energii.

Evropská unie identifikovala 34 minerálů jako kritické pro svou energetickou bezpečnost, přičemž Ukrajina disponuje 22 z nich. To ji staví mezi nejbohatší země na světě, co se týče strategických nerostných surovin. S rostoucím globálním tlakem na dekarbonizaci roste poptávka po těchto surovinách raketovým tempem.

Například lithium, klíčové pro výrobu baterií pro elektromobily, se prodávalo v 90. letech za 1 500 dolarů za tunu, ale v posledních letech se jeho cena vyšplhala až na 20 000 dolarů. Odhaduje se, že poptávka po tomto kovu vzroste do roku 2040 téměř čtyřicetinásobně.

Ukrajina má tři hlavní ložiska lithia: Ševčenkivské v Doněcké oblasti a Polochivské a Stankuvacké v centrální Kirovohradské oblasti. Tato ložiska jsou součástí Ukrajinského štítu a představují obrovský potenciál pro těžbu. Například Ševčenkivské ložisko obsahuje 13,8 milionu tun lithných rud, přičemž hlavním minerálem je spodumen, který se využívá k výrobě baterií.

K zahájení těžby by však bylo zapotřebí investice ve výši 10–20 milionů dolarů. Polochivské ložisko je naopak považováno za jedno z nejlepších nalezišť lithia v Evropě, a to díky výhodným geologickým podmínkám, které zajišťují ekonomicky efektivní těžbu.

Kromě lithia je Ukrajina významným producentem dalších strategických surovin. Podle americké geologické služby je třetím největším světovým producentem rutilu, což je klíčový minerál obsahující titan, který se používá například v leteckém průmyslu.

Dále je šestým největším producentem železné rudy a titanu, sedmým největším producentem manganu a disponuje největšími zásobami uranu v Evropě, což je zásadní nejen pro jadernou energetiku, ale i vojenské využití.

Významné jsou také ukrajinské zásoby vzácných zemin, jako jsou neodym a dysprosium, které se používají při výrobě větrných turbín, elektromotorů a moderní elektroniky. Země navíc disponuje největšími prokázanými zásobami manganových rud na světě – v oblasti Nikopolské pánve se nachází přibližně 2,4 miliardy tun této suroviny.

Geopolitický význam ukrajinských surovin roste, což se odráží i v diplomatických jednáních mezi Kyjevem a Washingtonem. Navrhovaná dohoda mezi oběma zeměmi počítá s tím, že Ukrajina by věnovala 50 % budoucích příjmů ze státem vlastněných ložisek nerostných surovin, ropy a zemního plynu do investičního fondu na poválečnou rekonstrukci země. Tento fond by byl spravován společně Ukrajinou a Spojenými státy.

Spojené státy mají vlastní zásoby strategických nerostů, ale z historických důvodů se těžbě a zpracování příliš nevěnovaly. Přísné environmentální regulace, vysoké náklady na pracovní sílu a výhodnější zahraniční trhy vedly k tomu, že USA jsou nyní závislé na dovozu těchto surovin, zejména z Číny, která dominuje světové těžbě a zpracování kritických minerálů. Přístup k ukrajinským zásobám by umožnil Spojeným státům diverzifikovat své dodavatelské řetězce a snížit závislost na Pekingu.

I když USA disponují vlastními ložisky lithia, zejména v Nevadě a Severní Karolíně, většina jejich těžby probíhá prostřednictvím odpařování solných roztoků, což je dražší metoda než těžba z tvrdých hornin, jaká je možná na Ukrajině. S rostoucím důrazem na obnovitelné zdroje energie a elektromobilitu poptávka po těchto surovinách dále poroste. Například 80 % světové produkce lithia se dnes využívá na výrobu baterií a automobilky investují miliardy dolarů do rozvoje elektromobility.

Ukrajina se tak nachází v unikátní pozici. Pokud se situace v zemi stabilizuje, může se stát klíčovým hráčem v globálním dodavatelském řetězci kritických surovin. I při případném rozdělení zisku s USA by Ukrajina mohla těžit z rozvoje těžebního průmyslu, vytváření pracovních míst a ekonomického růstu. To jí dává jedinečnou příležitost stát se jedním z hlavních tahounů zelené energetické transformace a zároveň posílit svou strategickou důležitost na mezinárodní scéně. 

Související

Vladimir Putin

Rusové předložili údajný důkaz ukrajinského útoku na Putina

Rusové se nadále snaží svět přesvědčit, že opravdu došlo k útoku na rezidenci prezidenta Vladimira Putina. Ministerstvo obrany zveřejnily záběry dronu, jenž se měl na ukrajinské operaci podílet. Zahraniční média ale nedokážou ověřit, zda není video pouze zinscenované.

Více souvisejících

Ukrajina doly

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tomáš Plekanec

Dvě extraligové rezignace trenérů. Do nového roku vstupují s novými kouči Třinec a Kladno

Než se stihl s námi všemi rozloučit rok 2025, stihli naopak hned dva extraligové kluby sáhnout ke změnám na lavičkách. Zatímco jedna z nich byla nečekaná, o druhé už se spekulovalo delší dobu. Ta nečekaná přišla z Třince, který v době, kdy moravskoslezský celek atakuje nejvyšší příčky extraligové tabulky, opouští úspěšný stratég Zdeněk Moták. Druhá změna je z kategorie očekávaných, neboť se jedná o konec Davida Čermáka na lavičce Kladna. To se už delší dobu trápí a neustále se tak předposlednímu celku ztenčuje náskok před posledním Litvínovem.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Petr Pavel

Pavel popřál Babišově vládě úspěch, ale také ji varoval

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu popřál vládě premiéra Andreje Babiš (ANO), aby byla úspěšná. Zároveň současný kabinet upozornil, že ho bude pozorovat, aby nedošlo k ohrožení demokracie v Česku. Hlava státu se jinak v televizním vysílání k politice moc nevyjadřovala. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Pavel Nečas

Zemřel známý herec Pavel Nečas

Česko zasáhla hned na Nový rok první smutná zpráva roku 2026. Na Silvestra ve věku 59 let zemřel známý divadelní, televizní a filmový herec či moderátor Pavel Nečas. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Ilustrační fotografie.

Policie zhodnotila Silvestra v Česku. Dva lidé utrpěli těžká zranění

Česko má za sebou v očích policistů průměrnou silvestrovskou noc, která se výrazně nelišila oproti předchozím rokům. Lidé si stěžovali na rušení nočního klidu či používání pyrotechniky. Došlo ale nejméně ke dvěma incidentům, které si vyžádaly vážná zranění zúčastněných osob. 

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025)

Bartoška, Duka, Drábová. Česko letos přišlo o výrazné osobnosti

Česko letos přišlo o několik výrazných osobností, které je dobré si v závěru roku připomenout. O tvář přišel karlovarský filmový festival, s někdejším nejvyšším představitelem se musela rozloučit tuzemská církev. Odešel také držitel prestižní filmové ceny Oscar. 

včera

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Sníh na Silvestra komplikuje dopravu v Česku. Platí výstraha

Zimní počasí působí během silvestrovské středy komplikace v dopravě. Potíže jsou hlášeny například ze středních Čech či Krkonoš. Meteorologové dnes aktualizovali varování před novým sněhem, silným větrem a sněhovými jazyky či závějemi. 

včera

Novinky v pražské MHD. Od Nového roku platí změny v přepravních podmínkách

Cestující v pražské hromadné dopravě se od ledna musí připravit na některé změny. Na Nový rok začnou platit nové přepravní podmínky, které například upravují pravidla pro jízdu metrem s elektrokolem či elektrokoloběžkou. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy