Skupina G7 se připojila k EU v zastropování ruské ropy na 60 dolarech za barel

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Austrálie se dohodly na zavedení maximální ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel, tedy na úrovni, na které se shodla také Evropská unie. Vyplývá to ze společného prohlášení G7 a Austrálie. 

Deník Shopaholičky

Západní země se dlouhodobě snaží omezit příjmy ruského režimu a připravit jej o zdroje k financování války na Ukrajině. Mluvčí Kremlu uvedl, že Rusko strop nepřijme a po analýze oznámí, jak bude reagovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil opatření za nedostatečné.

Země skupiny G7, kterou tvoří USA, Kanada, Německo, Británie, Francie, Itálie a Japonsko, a spolu s nimi Austrálie uvedly, že dosáhly dohody o stanovení maximální ceny "v souladu s jednomyslným rozhodnutím členských států Evropské unie". Opatření má podle nich zabránit Rusku profitovat z války na Ukrajině, podpořit stabilitu na globálních energetických trzích a minimalizovat negativní hospodářské dopady války.

"Tento strop nepřijmeme," řekl agentuře TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj se Moskva na cenový strop připravila a analyzuje jej. Analýza bude provedena rychle a Rusko poté řekne, jak bude reagovat, dodal Peskov.

Rusko hodlá podle dřívějších vyjádření i nadále hledat kupce pro svoji ropu, a to navzdory pokusu západních vlád zavést cenový strop na vývoz ropy, který považuje za nebezpečný. Ruské velvyslanectví v USA v komentářích na sociální sítí telegram kritizovalo rozhodnutí EU a G7 a označilo jej za "přetváření" principů volného trhu. Zopakovalo, že o ruskou ropu bude i přes tato opatření nadále zájem a rozhodnutí o zavedení stropu povede jen ke zvýšení nejistoty a vyšším nákladům pro spotřebitele.

Ruský prezident Vladimir Putin a někteří vysocí kremelští představitelé již dříve opakovaně uváděli, že Rusko nebude dodávat paliva těm, kdo se k cenovému stropu připojí. Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak prohlásil, že tento nástroj je v rozporu se všemi tržními mechanismy, mohl by být velmi zhoubný pro světový ropný průmysl a země v případě zavedení stropu začne dodávat ropu tržně orientovaným partnerům či sníží těžbu. Agentura Bloomberg minulý týden uvedla, že Kreml připravuje prezidentský výnos, který zakáže ruským firmám a obchodníkům prodávat ruskou ropu komukoli, kdo zavede na tuto surovinu cenový strop.

Ukrajinský prezident Zelenskyj řekl, že nejde o seriózní rozhodnutí a krok podle něj udělá jen málo pro to, aby Rusko odradil od válčení. "Neřekli byste, že je to seriózní rozhodnutí stanovit takový limit pro ruské ceny, který je pro rozpočet teroristického státu docela pohodlný," řekl Zelenskyj. "Je jen otázkou času, kdy bude stejně nutné použít silnější nástroje. Je škoda, že tento čas bude ztracen," dodal. Vedoucí Zelenského kancelář Andrij Jermak už dříve na telegramu uvedl, že cenový strop, na kterém se dohodly země G7 s Austrálií, by měl být snížen na 30 dolarů za barel, aby více zasáhl ruskou ekonomiku.

Dohodu Evropské unie dříve blokovalo Polsko, které požadovalo nižší úroveň maximální ceny. V pátek se však na půdě EU podařilo dohody dosáhnout, což vedlo k dnešnímu formálnímu schválení cenového stropu všemi členskými zeměmi.

"Skupina G7 a všechny členské státy EU přijaly rozhodnutí, které ještě více zasáhne příjmy Ruska a sníží jeho schopnost vést válku na Ukrajině," uvedla v prohlášení šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Pomůže nám to také stabilizovat světové ceny energií, z čehož budou mít prospěch země po celém světě, které se v současnosti potýkají s vysokými cenami ropy," dodala.

Podle prohlášení G7 a Austrálie by cenový strop měl vstoupit v platnost v pondělí, nebo velmi krátce poté. Rejdařské společnosti nebudou moci přepravovat ropu, kterou by Moskva prodávala nad stanovenou cenou. Nebudou jim také moci být poskytovány pojišťovací služby. Vzhledem k tomu, že nejdůležitější lodní a pojišťovací firmy sídlí v zemích G7, cenový strop by měl prakticky znemožnit přepravu ruské ropy za vyšší cenu. V pondělí vstupuje v platnost zákaz dovážet po moři ruskou ropu do EU, strop se tak bude týkat dodávek mířících do jiných zemí.

Zavedení cenového stropu bylo nápadem G7. Cílem má být snížit příjmy z Ruska z prodeje ropy a zároveň zabránit prudkému nárůstu světových cen ropy po spuštění embarga EU na ruskou ropu.

Cena ruské uralské ropy se v pátek pohybovala kolem 67 dolarů za barel.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

G7 EU (Evropská unie) ropa Rusko válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy