Slováci mění ústavu kvůli předčasným volbám

Poslanci do ústavy doplnili ustanovení, že volební období Národní rady lze zkrátit usnesením parlamentu, které podpoří alespoň třípětinová většina poslanců. Dosluhující premiér Heger o víkendu ohlásil, že strany původní čtyřčlenné vládní koalice chtějí, aby se volby konaly 30. září, tedy zhruba pět měsíců před jejich řádným termínem.

"Schválení ústavní změny považuji za naplnění prvního kroku dohody o předčasných volbách. Věřím, že parlament v co nejkratší době určí i konkrétní termín předčasných voleb," uvedl Heger.

Z vyjádření šéfa sněmovny Borise Kollára vyplynulo, že o návrhu na samotné zkrácení stávajícího volebního období by sněmovna mohla začít jednat už ve čtvrtek.

Prezidentka Zuzana Čaputová naposledy minulý týden uvedla, že pokud do konce ledna nebudou schválena příslušná rozhodnutí ohledně vypsání nových voleb, tak jmenuje úřednickou vládu. Hegerův kabinet má v souladu s ústavou po vyslovení nedůvěry sněmovnou jen omezené pravomoci a s některými jeho rozhodnutími musí předem souhlasit hlava státu.

Změna ústavy byla potřebná po předloňském rozhodnutí ústavního soudu, který zablokoval konání referenda o předčasných volbách z důvodu, že taková možnost, stejně jako vyvolání voleb rozhodnutím sněmovny, není zakotvena v ústavě.

Část opozice, která prosazuje červnový termín konání voleb, novelu ústavy nepodpořila. Zdůvodnila to tím, že schválená předloha nepočítá s možností předčasného ukončení volebního období parlamentu také referendem. Taková ústavní změna byla předmětem sobotního plebiscitu, které ztroskotalo na nízké účasti. Podle slovenských odborníků na právo jen dvě evropské země umožňují rozpustit sněmovnu na základě referenda.

Poslanci v ústavě rovněž zakotvili stávající poměrný volební systém s jedním volebním obvodem pro parlamentní volby. Šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič to zdůvodnil tím, že opozice by po svém případném úspěchu ve volbách mohla volební pravidla změnit ve svůj prospěch. V současnosti lze volební systém v zemi měnit běžným zákonem, na což stačí souhlas nižšího počtu poslanců než na změnu ústavy. Například Matovič ještě před rokem obhajoval možnost většího počtu volebních obvodů v zemi.

Původní čtyřčlenná vládní koalice se rozpadla kvůli vnitřním sporům, a to hlavně mezi Matovičem a liberální stranou Svoboda a Solidarita (SaS).

Nejvyšší preference mají podle průzkumů veřejného mínění nyní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) a Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Hlas-SD založil v roce 2020 bývalý předseda vlády Peter Pellegrini, který spolu s několika poslanci odešel ze Směru-SD po jeho porážce v posledních volbách.

Slovenská opozice nezastává tak silné proevropské a proatlantické postoje jako nynější vláda. Například Fico se vyslovil proti dodávkám zbraní Ukrajině, která od loňského února čelí vojenské invazi Ruska.