Slovenští poslanci budou o nedůvěře vládě hlasovat až ve čtvrtek

Slovenská sněmovna odložila na čtvrtek odpoledne hlasování o vyslovení nedůvěry menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Příslušný návrh šéfa poslaneckého klubu nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Michala Šipoše podpořila těsná většina sněmovny. Někteří politici zmínili možnost rekonstrukce vlády nebo vypsání nových parlamentních voleb jako východisko z nynější situace; stávající volební období by v řádném termínu skončilo v únoru 2024.

Šipoš svůj návrh na odložení hlasování o nedůvěře kabinetu zdůvodnil tím, že je třeba vytvořit prostor k dalším jednáním o řešení vzniklé krize, včetně možnosti konání nových voleb. Šipošův návrh sněmovna schválila i díky hlasu nezařazeného poslance Tomáše Taraby, který původně plánoval hlasovat pro pád vlády a který nyní řekl, že posunutí termínu hlasování o nedůvěře vládě umožnilo debatu o vypsání předčasných voleb. Pokud podle něj k dohodě o vypsání nových voleb na léto příštího roku nedojde, bude spolu se svými dvěma kolegy ve čtvrtek hlasovat pro pád vlády.

Konání nových voleb je podmíněno změnou ústavy a následným zkrácením stávajícího volební období. Na změnu ústavy ve sněmovně je potřeba souhlas alespoň třípětinové většiny zákonodárného sboru; část poslanců OLaNO a nezařazených zákonodárců se už vyslovila proti novým volbám.

"Jeden scénář je, že se dohodneme na předčasných volbách. Druhý scénář může být, že se udělá rekonstrukce vlády. Třetí scénář bude to, že může někdo odstoupit z ministerského postu a uklidnit situaci," řekl šéf parlamentu a vládního hnutí Jsme rodina Boris Kollár k možným řešením krize. Dodal, že prioritou pro něj je, aby vláda zůstala v úřadu do konce řádného volebního období. Pokud se to nepodaří, je Kollár pro nové volby v co nejbližším termínu.

K vyslovení nedůvěry kabinetu je zapotřebí souhlas většiny z celkového počtu 150 poslanců. Tábor zastánců i kritiků vlády z řad zákonodárců byl původně vyrovnaný. Dnes ale už druhý dosud vládní poslanec z klubu Kollárova hnutí ohlásil, že podpoří pád vlády. Místopředseda parlamentu za OLaNO Gábor Grendel pak uvedl, že ve sněmovně je potřebná většina k prosazení nedůvěry kabinetu.

S iniciativou, aby sněmovna vyslovila nedůvěru vládě, přišla bývalá vládní strana Svoboda a Solidarita (SaS), jejíž čtyři ministři v září podali demisi. Vyvrcholila tím poslední koaliční krize, v níž SaS neúspěšně žádala, aby předseda nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) a ministr financí Igor Matovič z kabinetu odešel. SaS a Matovič byli dlouhodobě ve sporu.

Šéf SaS Richard Sulík řekl, že odložení hlasování sněmovny o nedůvěře vládě vytvořilo prostor pro demisi Matoviče. Sulík zároveň nevyloučil jednání se zástupci koalice.

Poslanec Martin Borguľa, který před původně plánovaným termínem rozhodování sněmovny vystoupil z klubu Jsme rodina, zopakoval, že podpoří pád vlády, pokud ve funkci setrvá ministr vnitra za OLaNO Roman Mikulec. Borguľa od letošního jara čelí obvinění z korupce.

Předseda sněmovny Kollár dnes přerušil schůzi do čtvrtka. To znamená, že odloženo bylo také hlasování poslanců o návrhu státního rozpočtu na příští rok, jež se původně očekávalo rovněž během dneška.

Související

Tomáš Dvorský Původní zpráva

Korčok se vrací do hry. Jeho úkolem bude změnit vnímaní Progresivního Slovenska, říká politolog pro EZ

Nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) získalo do svých řad Ivana Korčoka, dlouholetého diplomata a bývalého ministra zahraničí, který letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. Politolog Tomáš Dvorský z Univerzity Pavla Josefa Šafaříka pro EuroZprávy.cz hodnotí, zda Korčokův vstup může PS pomoci oslovit voliče i v konzervativních regionech, oslabit pozici vládních stran a jaké výzvy by přineslo sestavování nové vlády v případě volební porážky Roberta Fica.

Více souvisejících

Slovensko Eduard Heger (ministr SR)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy