Evropa reaguje na vzestup covidu v Číně. Stále více zemí stanovuje podmínky pro cestující

Španělsko, Francie a Británie se dnes staly dalšími evropskými zeměmi, které oznámily plán vyžadovat od cestujících z Číny negativní testy na koronavirus v souvislosti s uvolněním pandemických restrikcí v nejlidnatější zemi světa. Změny jsou spojované s nedávným nárůstem počtů nakažených i s nespolehlivostí čínských statistik. Povinnost předložit negativní výsledek testu zavádí také Izrael, v minulých dnech takovéto opatření ohlásily USA, Itálie či Japonsko.

Čína se chystá 8. ledna uvolnit pravidla na svých hranicích jak pro návštěvníky, tak pro své občany, kteří chtějí vycestovat. Plán navazuje na nedávné rozvolnění přísných protiepidemických opatření a přichází po týdnech, kdy Čína hlásila relativně vysoké počty nákaz koronavirem. V posledních dnech také zásadně změnila systém evidence a mimo jiné přestala oznamovat nové asymptomatické případy infekce.

Španělská ministryně zdravotnictví Carolina Dariasová zavedení kontrol vysvětlovala i nedostatkem informací o epidemii v Číně. Španělsko bude při cestách z asijské země vyžadovat negativní test nebo doklad o tom, že je cestující plně naočkovaný proti covidu-19.

"Jak na mezinárodní, tak na národní úrovni máme obavy ohledně vývoje případů v Číně a obtíží, které máme při snaze korektně posoudit situaci s covidem-19 vzhledem k nedostatečným informacím, které jsou k dispozici," řekla novinářům Dariasová. Madrid podle ní naléhá na EU, aby zaujala společný postoj.

Deník The Times informoval, že britská vláda se vydala stejným směrem mimo jiné ve snaze zvýšit tlak na Peking, aby byl v souvislosti s koronavirem transparentnější. Oficiální prohlášení pak specifikovalo, že povinné testování před odletem do Anglie začne platit 5. ledna. "Zdá se, že (Downing Street) číslo deset se přiklonilo k opatrnosti, navzdory radám expertů, které naznačují, že povinné testování nebude mít velký dopad," napsal reportér listu Steven Swinford.

Francie bude vyžadovat pro cestující na přímých i přestupních letech z Číny negativní testy staré nanejvýš 48 hodin, přičemž lidé mohou volit mezi PCR a antigenními. Od 1. ledna také cestující budou muset používat respirátory. Podle vlády jde o "ochranu Francouzů" před šířením nových variant. Po příletu budou hygienici provádět náhodné odběry pro PCR testy a vzorky sekvenovat kvůli sledování vývoje pandemie a zastoupení jednotlivých variant koronaviru, píše deník Le Monde.

Příslušný dekret by měl být zveřejněn v sobotu. Podle ministerstva zdravotnictví je situace v Číně "dostatečně závažná" k ospravedlnění takového kroku. Do Francie aktuálně létá zhruba deset letů týdně, což představuje asi 3000 cestujících. Po plánovaném otevření čínských hranic po dvou letech pandemie se ale očekává prudký nárůst cestujících.

"Rozhodli jsme o tom, že zahraničním aerolinkám nařídíme, aby přijímaly do letů z Číny pouze ty pasažéry, kteří mají negativní test na covid," uvedl zase v prohlášení izraelský ministr zdravotnictví Arje Deri, který do funkce nastoupil ve čtvrtek.

Mezi země, které budou chtít po cestujících z Číny negativní test, se dnes přidala také Jižní Korea. Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek vyzvala, aby opatření přijala i celá Evropská unie.

Evropská komise uvedla, že koordinace národních reakcí na závažné zdravotnické hrozby je "klíčová", unie se ovšem při čtvrtečním jednání orgánu pro ochranu zdraví na jednotném přístupu k cestovním omezením nedohodla. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) má za to, že restrikce mířící proti cestujícím z Číny jsou neopodstatněné, neboť počet "dovezených" případů z Číny je v porovnání s počtem nakažených v EU nízký.

Web Politico dnes vývoj hodnotil tak, že sedmadvacítka "při prvních známkách potíží" opustila princip kolektivního přístupu k přeshraničním hrozbám. Ten má přitom být základem tzv. zdravotní unie, kterou se EU v reakci na problémy s covidem-19 rozhodla budovat. "Netrvalo dlouho, než země EU zapomněly na největší ponaučení z pandemie," píše Politico.

Související

Pedro Sánchez

Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem

Evropská unie se pevně postavila za Španělsko poté, co mu americký prezident Donald Trump pohrozil „přerušením veškerých styků“. Důvodem amerického hněvu je kritika Madridu vůči probíhající válce v Íránu. Eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné v Bruselu prohlásil, že jakákoli hrozba namířená proti členskému státu je z definice hrozbou proti celé EU.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

Více souvisejících

Španělsko Čína Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Izrael Francie Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Modžtaba Chámeneí

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

včera

včera

raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie

Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.

včera

Pete Hegseth

Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku

Nástup Peta Hegsetha do čela amerického Pentagonu vyvolává vlnu zděšení a ostré kritiky. Bývalý moderátor stanice Fox News, kterého Donald Trump jmenoval ministrem obrany – a příznačně jej přejmenoval na „ministra války“ – se stal tváří probíhajícího konfliktu s Íránem. Místo rozvážného státnického přístupu však Hegseth volí rétoriku, kterou kritici přirovnávají k chování „kresleného rváče“.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky

Válka v Íránu, kterou rozpoutala administrativa Donalda Trumpa společně s Izraelem, vtahuje podle analýzy CNN zbytek světa do chaotického víru politiky postavené na boření zavedených pořádků. Přístup Spojených států ke svým spojencům v předvečer konfliktu připomínal nápis na slavné bundě Melanie Trumpové: „Mně je to jedno. A vám?“ Washington totiž nejenže nehledal diplomatickou legitimitu, ale své nejbližší partnery o zahájení ofenzivy často ani neinformoval.

včera

včera

8. března 2026 21:56

8. března 2026 21:11

Princ Andrew

Britská monarchie ukončí pronájem domu pro Andrewa. Rozhodl on sám

Bývalý princ Andrew se vzdává další nemovitosti, kterou měl v pronájmu od královské rodiny. Upozornila na to BBC. Jde o budovu nacházející se v blízkosti jeho někdejšího sídla, které syn zesnulé královny Alžběty II. kontroverzně prodal již před více než dvaceti lety. 

8. března 2026 20:08

8. března 2026 19:15

Česká televize vrací úder. Tvrzení končícího Moravce odmítá

Česká televize respektuje rozhodnutí moderátora hlavní politické diskuze Václava Moravce, který po 21 letech končí ve veřejnoprávní televizi. Podle vedení média ale není pravda, že by v ČT nebyla garantována nezávislost redakční práce. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy