Stagnace Německa způsobená předchozím konzervativním vedením skončila, zemi nyní čeká rychlá modernizace a přechod na klimaticky neutrální hospodářství. Dnes to před poslanci Spolkovému sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.
"Naše země potřebuje rychlejší tempo, německé tempo," řekl Scholz na úvod prohlášení. Poukázal na to, že Německo po začátku ruské invaze na Ukrajinu velmi rychle vybudovalo první terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) a že tuto rychlost potřebuje i v dalších oblastech. Řekl, že jeho vláda sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) podobně rychle bude pokračovat v rozvoji železniční, silniční, energetické či výrobní infrastruktury.
"Ustrnutí posledních desetiletí, které jde na vrub konzervativní politice, konečně skončilo," řekl Scholz. Sociální demokrat Scholz vede Německo od prosince 2021, kdy vystřídal konzervativní kancléřku Angelu Merkelovou, která po 16 letech v čele německé vlády odešla z politiky. Merkelová byla kancléřkou po čtyři funkční období, ve třech z nich byli ale koaličním partnerem Scholzovi sociální demokraté.
Scholz se v debatě s poslanci věnoval i novým kompromisům, kterých koaliční strany ve sporných otázkách po třídenním jednání dosáhly. Jedním z nejdůležitějších témat koaličního výboru je dohoda, že pro stávající systémy topení nebude platit povinná výměna za ekologické varianty, jak původně Zelení požadovali. Podle kancléře bude k dispozici řada rozumných možností, jak v případě výměny topení pokračovat. Uvedl, že v prodeji zůstanou nadále i plynové kotle, pokud je bude možné v budoucnu přeměnit na spalování vodíku. V této souvislosti kancléř ujistil, že nikdo z obyvatel Německa nezůstane na změnu sám. O zásadě sociální spravedlnosti hovořila v úterý večer po jednání koaličního výboru také spolupředsedkyně Zelených Ricarda Langová.
Německo chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045. Již v roce 2030 chce země vedle snížení emisí oproti roku 1990 o 65 procent výrazně zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů, cílem je takto získávat 80 procent elektřiny. Loni to podle údajů spolkového ministerstva hospodářství bylo okolo 44 procent.
Související
Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo
Před šesti měsíci se jeho vláda zhroutila, po dnešku zůstává Scholz německým kancléřem
Aktuálně se děje
včera
První vyjádření z USA: Washington nemá důvod zpochybňovat, že byl Navalnyj zavražděn, prohlásil Rubio
včera
Motoristé navrhnou nového ministra životního prostředí. Má dělat vše co mu Turek řekne
včera
Vitozziová získala ve stíhačce první italské olympijské biatlonové zlato. Voborníková sahala po TOP 10
včera
Další medaile pro Česko ze snowboardové disciplíny byla daleko. Oba české týmy skončily ve čtvrtfinále
včera
Reakce na odhalení vraždy Navalného: Ve hře jsou nové protiruské sankce
včera
Česko zažije v březnu demonstraci na Letné, oznámil Minář
včera
Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku
včera
České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení
včera
Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla
včera
Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři
Aktualizováno včera
Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku
včera
Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou
včera
EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři
včera
Hokejisté Slovenska nečekaně postupují přímo do čtvrtfinále, i přes svou prohru se Švédy
včera
Rubio na MSC vyzval Evropu, aby se připojila k Trumpovu novému světovému řádu
včera
Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody
včera
Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum
včera
Počasí: Zima bude pokračovat i příští týden, hrozí mrazy i sněžení
14. února 2026 21:28
Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?
14. února 2026 20:18
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
Americká armáda využila model umělé inteligence Claude společnosti Anthropic při utajované operaci ve Venezuele, jejímž cílem bylo zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Informaci přinesl list Wall Street Journal s tím, že jde o jeden z nejvýraznějších případů nasazení komerční AI v rámci přímých vojenských akcí Pentagonu. Model byl v operaci dostupný díky partnerství Anthropicu se společností Palantir Technologies, která dlouhodobě spolupracuje s americkým ministerstvem obrany a bezpečnostními složkami.
Zdroj: Libor Novák