Stagnace Německa způsobená předchozím konzervativním vedením skončila, zemi nyní čeká rychlá modernizace a přechod na klimaticky neutrální hospodářství. Dnes to před poslanci Spolkovému sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.
"Naše země potřebuje rychlejší tempo, německé tempo," řekl Scholz na úvod prohlášení. Poukázal na to, že Německo po začátku ruské invaze na Ukrajinu velmi rychle vybudovalo první terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) a že tuto rychlost potřebuje i v dalších oblastech. Řekl, že jeho vláda sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) podobně rychle bude pokračovat v rozvoji železniční, silniční, energetické či výrobní infrastruktury.
"Ustrnutí posledních desetiletí, které jde na vrub konzervativní politice, konečně skončilo," řekl Scholz. Sociální demokrat Scholz vede Německo od prosince 2021, kdy vystřídal konzervativní kancléřku Angelu Merkelovou, která po 16 letech v čele německé vlády odešla z politiky. Merkelová byla kancléřkou po čtyři funkční období, ve třech z nich byli ale koaličním partnerem Scholzovi sociální demokraté.
Scholz se v debatě s poslanci věnoval i novým kompromisům, kterých koaliční strany ve sporných otázkách po třídenním jednání dosáhly. Jedním z nejdůležitějších témat koaličního výboru je dohoda, že pro stávající systémy topení nebude platit povinná výměna za ekologické varianty, jak původně Zelení požadovali. Podle kancléře bude k dispozici řada rozumných možností, jak v případě výměny topení pokračovat. Uvedl, že v prodeji zůstanou nadále i plynové kotle, pokud je bude možné v budoucnu přeměnit na spalování vodíku. V této souvislosti kancléř ujistil, že nikdo z obyvatel Německa nezůstane na změnu sám. O zásadě sociální spravedlnosti hovořila v úterý večer po jednání koaličního výboru také spolupředsedkyně Zelených Ricarda Langová.
Německo chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045. Již v roce 2030 chce země vedle snížení emisí oproti roku 1990 o 65 procent výrazně zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů, cílem je takto získávat 80 procent elektřiny. Loni to podle údajů spolkového ministerstva hospodářství bylo okolo 44 procent.
Související
Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo
Před šesti měsíci se jeho vláda zhroutila, po dnešku zůstává Scholz německým kancléřem
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní
včera
Mohl ji zabít fentanyl. Smrt herečky Hayden Panettiere se konečně objasňuje
včera
Denia s Amem budou mít českého pobočníka. Podle očekávání se jím stal Radek Bejbl
včera
Důchody asi porostou méně. Očekávání statistiků se totiž nenaplnila
včera
Špatná zpráva pro Olomouc. Zemřel místní úspěšný podnikatel Richard Morávek
včera
Tusk varoval před možnými ruskými provokacemi v Polsku a Pobaltí
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. Lidé mají být opatrní
včera
Slavia stále čeká na první výhru v Lize mistrů. Proti Lens však i v oslabení vedla
včera
Přelomový krok i model pro další státy. Co experti a politici očekávají od spolupráce EU s Kanadou?
včera
Záměrně lhala, obcházela bezpečnostní omezení... OpenAI zveřejnila další případy znepokojivého chování AI
včera
Trump prohrál další boj. Fed poprvé za tři roky zvýšil základní úrokovou sazbu
včera
Česko bude poprvé v historii předsedat Radě OECD
včera
Válka USA s Íránem se blíží ke konci, začali jsme jednat, tvrdí Trump. Teherán to popřel
včera
Pavel podepsal evidenci tržeb, vetoval zákon o státních zaměstnancích
včera
Vědci vysvětlili, co způsobilo obří katastrofu v Nepálu. Globální oteplování rozpoutalo kaskádu událostí
včera
Rusko poslalo rakety na Kyjev. Ukrajina zaútočila na jednu z největších ruských rafinérií v Jaroslavli
včera
Koalice se dohodla na snížení schodku státního rozpočtu, oznámil Macinka
včera
Proč se Čína, na rozdíl od USA, nebojí katastrofických scénářů spojených s AI?
včera
Nepřátelský akt? Trumpa naštvalo, že si Kanada místo USA vybrala EU, hrozí odvetou
včera
Do 13 let vůbec, pak jen pod dohledem rodičů. EU oznámila zákaz sociálních sítí
Evropská unie chystá plošný zákaz používání sociálních sítí pro děti mladší třinácti let a zavádění výrazných omezení pro starší mladistvé napříč celým blokem. Tento záměr ve svém středečním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku oficiálně oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Krok přichází v době, kdy jednotlivé členské státy samy přijímají vlastní opatření v reakci na celosvětový tlak na omezení přístupu dětí k digitálním technologiím. Jako vůbec první země na světě zakázala sociální sítě mladším šestnácti let Austrálie v prosinci roku 2025.
Zdroj: Libor Novák