Stagnace Německa způsobená předchozím konzervativním vedením skončila, zemi nyní čeká rychlá modernizace a přechod na klimaticky neutrální hospodářství. Dnes to před poslanci Spolkovému sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz.
"Naše země potřebuje rychlejší tempo, německé tempo," řekl Scholz na úvod prohlášení. Poukázal na to, že Německo po začátku ruské invaze na Ukrajinu velmi rychle vybudovalo první terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) a že tuto rychlost potřebuje i v dalších oblastech. Řekl, že jeho vláda sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) podobně rychle bude pokračovat v rozvoji železniční, silniční, energetické či výrobní infrastruktury.
"Ustrnutí posledních desetiletí, které jde na vrub konzervativní politice, konečně skončilo," řekl Scholz. Sociální demokrat Scholz vede Německo od prosince 2021, kdy vystřídal konzervativní kancléřku Angelu Merkelovou, která po 16 letech v čele německé vlády odešla z politiky. Merkelová byla kancléřkou po čtyři funkční období, ve třech z nich byli ale koaličním partnerem Scholzovi sociální demokraté.
Scholz se v debatě s poslanci věnoval i novým kompromisům, kterých koaliční strany ve sporných otázkách po třídenním jednání dosáhly. Jedním z nejdůležitějších témat koaličního výboru je dohoda, že pro stávající systémy topení nebude platit povinná výměna za ekologické varianty, jak původně Zelení požadovali. Podle kancléře bude k dispozici řada rozumných možností, jak v případě výměny topení pokračovat. Uvedl, že v prodeji zůstanou nadále i plynové kotle, pokud je bude možné v budoucnu přeměnit na spalování vodíku. V této souvislosti kancléř ujistil, že nikdo z obyvatel Německa nezůstane na změnu sám. O zásadě sociální spravedlnosti hovořila v úterý večer po jednání koaličního výboru také spolupředsedkyně Zelených Ricarda Langová.
Německo chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045. Již v roce 2030 chce země vedle snížení emisí oproti roku 1990 o 65 procent výrazně zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů, cílem je takto získávat 80 procent elektřiny. Loni to podle údajů spolkového ministerstva hospodářství bylo okolo 44 procent.
18. května 2026 13:31
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
Související
Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo
Před šesti měsíci se jeho vláda zhroutila, po dnešku zůstává Scholz německým kancléřem
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trumpův zájem o Grónsko neochabl. Na ostrov poslal svého vyslance
před 2 hodinami
CNN: Rusko na Ukrajině prohrává a Čína už si toho všimla
před 3 hodinami
Počasí potěší milovníky léta. Nejtepleji má být o víkendu
včera
Británie oplakává zesnulou vojačku. Tragédie se stala na show ve Windsoru
včera
Detaily záchrany lebky svaté Zdislavy. Experti prozradili podrobnosti
včera
Feri si pobyt ve vězení neprodlouží. Soudce vysvětlil své rozhodnutí
včera
Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku
včera
Česká diplomacie tragicky přišla o pracovníka. Zahynul v Chile
včera
Výhled počasí do poloviny června. Jeden problém se má prohlubovat
včera
MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy
včera
Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby
včera
Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy
Aktualizováno včera
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
včera
WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky
včera
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
včera
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
včera
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
včera
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
včera
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
včera
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.
Zdroj: Libor Novák