Státy Evropské unie se po mnoha letech dohodly na migrační reformě

Po mnoha letech neúspěšných snah se dnes státy Evropské unie konečně dohodly na migrační reformě, která zahrnuje povinnou solidaritu se zeměmi, které jsou přetíženy žadateli o azyl, stejně jako urychlené vyřizování neúspěšných žádostí. Na twitteru to uvedlo švédské předsednictvo Evropské unie.

Tato dohoda představuje významný krok vpřed v evropské migrační politice, která čelila mnoha výzvám a rozdílným názorům mezi členskými státy. Cílem reformy je vytvořit efektivnější a spravedlivější systém, který umožní rychlejší rozhodování o žádostech o azyl a rozumné rozdělení zodpovědnosti mezi členskými státy.

Důležitým prvkem této migrační reformy je povinná solidarita, což znamená, že země budou sdílet břemeno v přijímání a integraci žadatelů o azyl, zejména v případech, kdy jsou některé země značně zatíženy velkým přílivem migrantů. Na rozdíl od povinného přerozdělování migrantů, které před sedmi lety odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko, ale existuje více variant pomoci. Země mohou například poskytnout finanční příspěvek či jinou pomoc, například vyslání expertů či materiální podporu. 

Dalším důležitým aspektem migrační reformy je zrychlení procesu vyřizování neúspěšných žádostí o azyl. Cílem je umožnit rychlé a efektivní rozhodnutí, což může vést k rychlejšímu návratu neoprávněných žadatelů o azyl do jejich zemí původu. Tímto opatřením se může snížit počet žadatelů o azyl a zlepšit celkovou fungování migračního systému.

Tato migrační reforma představuje kompromisní řešení, které si klade za cíl respektovat rozdílné postoje a zájmy členských států. Je to důležitý krok směrem k vytvoření společného evropského přístupu k migraci a zajištění lepší ochrany pro ty, kteří potřebují mezinárodní ochranu, a zároveň řešení pro země, které jsou nejvíce vystaveny migračním tlakům.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) uprchlíci

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy