Švédské priority pro předsednictví v Radě Evropské unie budou vycházet z těch českých. Švédsko se zaměří na zajišťování bezpečnosti EU skrze podporu Ukrajiny a posilování vlastní obranyschopnosti Evropy, zelenou transformaci ekonomiky i řešení energetické krize. V Praze to dnes řekl švédský velvyslanec v ČR Fredrik Jörgensen. Česko podle něj v Evropě v období několika krizí odvedlo skvělou práci.
"Jak Francii, tak Česku se skvěle dařilo fungovat v těch několika krizích, kterými Evropa prochází. Nejdříve pandemie, pak válka na Ukrajině, vysoká inflace a energetická krize. Teď je na nás, abychom převzali kormidlo," řekl Jörgensen v Evropském domě v Praze.
Stejně jako švédský premiér Ulf Kristersson, který švédské priority představoval europoslancům už v úterý, Jörgensen nezašel do detailů v tématu reformy evropských migračních a azylových pravidel. Uvedl, že jeho země bude pragmatická a zaměří se na řešení "aktuálních problémů", například posílením evropské pohraniční agentury Frontex.
Pro Švédsko je migrace citlivým tématem domácí politiky. Premiér Kristersson stojí v čele vlády teprve dva a půl měsíce a jeho menšinový pravicový kabinet se opírá také o hlasy euroskeptické a protiimigrační strany.
"Tím šťastným, kdo migrační reformu dotáhne do konce, bude pravděpodobně Belgie na jaře 2024," dodal švédský velvyslanec. Belgie přebere předsednictví Rady EU po Švédsku.
Dalším pilířem švédského předsednictví má být zelená transformace energetiky a ekonomiky. "Musíme elektrifikovat celou automobilovou flotilu," uvedl Jörgensen. Švédsko, které je považováno za jednoho z klimatických lídrů Evropy, stejně jako Francie a Česko usiluje o rozvoj jaderné energetiky.
Důležitým prostředkem pro naplnění klimatických i bezpečnostních cílů je ekonomická spolupráce napříč Atlantikem, se Spojenými státy, Mexikem, Kanadou i zeměmi Latinské Ameriky. "Protekcionismus není cesta," poznamenal velvyslanec.
Výbor stálých zástupců při Evropské unii (COREPER) se podle něj bude 1. února zabývat evropskou odpovědí na americký plán dotování výroby spojené s ekologickou transformací, takzvaný Inflation Reduction Act (IRA).
IRA byl přijat letos v létě a země EU se na něj dívají s velkou nelibostí, jelikož se obávají, že zákon může kvůli svým štědrým daňovým úlevám odlákat podniky z EU a znevýhodnit evropské společnosti, od výrobců aut po výrobce ekologických technologií.
"S americkými partnery spolupracujeme na hledání řešení, například takovém, aby z IRA mohly těžit i evropské společnosti. Naším cílem by mělo být vyhnout se narušení obchodu přes Atlantik," řekla v úterý na ekonomickém fóru v Davosu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Související
Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář
Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí bude během příštího víkendu bez deště, ale typicky podzimní
včera
Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina
včera
Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé
včera
Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI
včera
Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku
včera
Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum
včera
"Furt melete, jste zhulenej?" Macinka se v televizi tvrdě pustil do Hřiba, pak sáhl k vulgaritám
včera
Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných
včera
Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček
včera
Rusové zaútočili na čerpací stanici a osobní vlak jen pár stovek metrů od polských hranic
včera
Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář
včera
Jestli nezpomalíme, AI nás všechny zabije, varují pracovníci Anthropicu. Musk a další konkurenti souhlasí
včera
Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát
včera
Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou
12. září 2026 21:03
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
12. září 2026 19:47
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
12. září 2026 18:33
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
12. září 2026 17:16
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
12. září 2026 15:57
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
12. září 2026 14:45
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Zdroj: Libor Novák