Svět řeší infekce, ale ne rakovinu. Na jihu hrozí kolaps zdravotnictví

Podle údajů z roku 2019 připadalo v subsaharské Africe 37 % všech úmrtí na neinfekční nemoci, zatímco v roce 2000 to bylo pouze 24 %. Očekává se, že do roku 2030 se stanou hlavní příčinou úmrtí v regionu, a to především v důsledku změn životního stylu, nezdravé stravy a znečištění ovzduší.

Gitahi upozorňuje, že současný model zahraniční pomoci sleduje primárně zájmy dárcovských zemí, které se zaměřují na infekční nemoci, jež by se mohly rozšířit i na jejich území. Na neinfekční onemocnění přitom připadá méně než 3 % globálních zdravotnických investic. „Pokud udržíte HIV na nízké úrovni v Keni, znamená to, že ho nepřenesete do své země, protože lidé cestují a šíří nemoci. Ale rakovina, cukrovka nebo vysoký krevní tlak? To nejsou nakažlivé nemoci,“ vysvětluje Gitahi.

Současná situace přitom představuje obrovskou zátěž pro africké nemocnice. „Padesát procent všech hospitalizací v Africe souvisí s neinfekčními nemocemi, ale až 80 % péče si pacienti platí sami. Vlády na to jednoduše nemají finance,“ varuje odborník.

Podle něj je hlavní příčinou současného stavu honba nadnárodních korporací za zisky a selhání vlád, které nedokázaly zavést regulace omezující škodlivé produkty. „Politici myslí na další volby, ale toto je problém příští generace,“ zdůrazňuje Gitahi. Řešením by podle něj bylo zavedení daní na nezdravé výrobky, jako je tabák, alkohol nebo slazené nápoje, a přesměrování těchto příjmů do zdravotnictví. Africké země by se podle něj mohly inspirovat v západních státech a přijmout regulace omezující reklamu na nezdravé potraviny určené dětem.

Další komplikací je nejistá budoucnost americké rozvojové pomoci. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno rozhodla o zmrazení velké části zahraničního financování, což ovlivnilo i projekty organizace Amref Health Africa. „Ročně máme rozpočet asi 250 milionů dolarů, z toho 50 milionů pochází z USA,“ říká Gitahi a dodává, že kvůli výpadku financí museli někteří zaměstnanci organizace přejít na neplacenou dovolenou.

Gitahi přesto věří, že USA po 90denním přezkumu své pomoci opět obnoví financování některých projektů. „Pomoc nikdy nebyla charitou, vždy to byla strategická investice k ochraně vlastních zájmů. Slabý zdravotnický systém v jakékoli zemi představuje globální riziko, stejně jako nechráněný vzdušný prostor,“ upozorňuje.

Africké vlády podle něj musí převzít větší odpovědnost a efektivněji hospodařit se svými zdroji. Přesto ale připouští, že jejich ekonomická síla nestačí k plnému nahrazení zahraniční pomoci. „Afrika nemůže ze svého HDP pokrýt všechny sociální služby. Potřebuje mezinárodní solidaritu,“ uzavírá Gitahi s tím, že pokud se problém neinfekčních nemocí neřeší nyní, jeho důsledky budou mít dopad nejen na Afriku, ale i na celý svět.