Svět řeší, zda pustit Rusko a Bělorusko na olympiádu. Stát chce jednat s olympijským výborem

Ukrajina bude nadále a intenzivně přesvědčovat lídry sportovních federací, aby zachovali současné sankce a kvůli invazi nedovolili startovat Rusům a Bělorusům v soutěžích, potažmo kvalifikacích a na olympijských hrách v Paříži. Oznámil to po dnešním zasedání národního olympijského výboru v Kyjevě ministr sportu Vadym Hutcajt. Možný bojkot her by podle něj přišel až po marném úsilí v jednáních.

Od ruské agrese na Ukrajině, která trvá již jedenáct měsíců, ve většině sportů nemohou Rusové ani Bělorusové soutěžit. MOV však nyní zvažuje, že vybraní sportovci z obou zemí by mohli startovat na pařížských hrách, pokud se proti válce vymezí a nebudou mít dopingovou minulost. Na olympiádu by se mohli kvalifikovat ze soutěží v Asii. To se setkalo s ostrými reakcemi ze strany Ukrajiny i dalších zemí.

Ukrajinský výbor na dnešek svolal mimořádné valné shromáždění, bojkot však nebyl hlavním tématem. "Dokud bude válka, dokud bude naše země bombardována, dokud budeme bojovat za nezávislost, nemůžeme je nikde vidět. Máme velké přání, abychom je neviděli, dokud válka neskončí naším vítězstvím," citovala Hutcajta agentura DPA.

Pokud by se přes veškeré úsilí Ukrajiny nepodařilo vyloučit Rusko a Bělorusko ze sportovního světa, pak by podle Hutcajta mohl přijít v úvahu bojkot olympiády. Na tyto hrozby zase ostře reagoval již dříve šéf MOV Thomas Bach. "Je extrémně nešťastné eskalovat diskuse hrozbou bojkotu v těchto počátečních fázích," řekl.

Český olympijský výbor (ČOV) se již ve čtvrtek pro ČTK vyjádřil, že nezvažuje bojkot her příští rok v Paříži, i kdyby na nich startovali sportovci z Ruska a Běloruska. Tento postoj zopakoval i po dnešním stanovisku ministerstva zahraničí, které úvahy MOV označilo za překvapivé.

Bojkoty poznamenaly především letní olympijské hry v Moskvě 1980 a Los Angeles 1984. Ve druhém případě na nich chyběla většina zemí tehdejšího východního bloku včetně bývalého Československa. Naposledy přistoupily k bojkotu KLDR a další země v Soulu 1988. Tým komunistické Koreje chyběl také na předloňských olympijských hrách v Tokiu, což zdůvodňoval koronavirovou pandemií. MOV ho pak vyloučil z loňských zimních olympijských her v Pekingu s vysvětlením, že olympijské výbory mají povinnost výpravy poslat.

MZV: Úvahy o účasti Rusů na LOH 2024 jsou překvapivé. Resort chce jednat i s ČOV

Úvahy Mezinárodního olympijského výboru (MOV) ohledně možné účasti sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách 2024 v Paříži jsou podle ministerstva zahraničí překvapivé. Ruská agrese nijak neutichla, naopak se nadále zintenzivňuje, uvedl mluvčí ministerstva Daniel Drake ve vyjádření, které poskytl ČTK. O věci chce resort jednat s Národní sportovní agenturou (NSA) a Českým olympijským výborem (ČOV).

Rusko s pomocí Běloruska před rokem napadlo Ukrajinu, na což většina sportovních organizací po doporučení MOV reagovala vyloučením reprezentantů obou zemí z mezinárodních soutěží. Šéf MOV Thomas Bach ale v poslední době opakovaně uvedl, že výbor hledá cestu k jejich návratu jako neutrálních sportovců.

Minulý týden podpořil návrh, aby Rusové a Bělorusové mohli startovat v soutěžích organizovaných asijským olympijským výborem. To by mohlo zahrnovat i závody započítávané do olympijské kvalifikace, čímž by se reprezentantům obou zemí otevřela možnost startovat v roce 2024 pod pěti kruhy v Paříži. Sportovci by se museli vymezit proti válce a nesměli by mít dopingovou minulost.

Ukrajina a Lotyšsko už oznámily, že v případě účasti ruských a běloruských sportovců zváží bojkot olympijských her. ČOV dnes pro ČTK zopakoval čtvrteční vyjádření, že bojkot OH nezvažuje.

“Před rokem při zahájení ruské agrese byl Mezinárodní olympijský výbor jednou z prvních organizací, která ruské sportovce vyloučila. Ruská agrese nijak neutichla, naopak se nadále zintenzivňuje, tudíž jsou pro nás současné úvahy olympijského výboru překvapivé," uvedl Drake. "V následujících dnech o tomto bude jednat ministerstvo zahraničí s Národní sportovní agenturou a Českým olympijským výborem," dodal.

Předseda NSA Ondřej Šebek má podobný postoj jako ministerstvo zahraničí. "Před rokem při zahájení ruské agrese byl Mezinárodní olympijský výbor jedním z prvních, který vyloučil ruské sportovce. Ruská agrese nadále probíhá, tudíž nerozumím tomu, co se změnilo, že chce olympijský výbor najednou vzít ruské sportovce zpět," uvedl pro ČTK. "Je to pro mě nová a překvapující informace, která přesahuje rozměr sportu a zcela jistě naše stanovisko k této situaci budu koordinovat s vládními činiteli," doplnil.

Související

Olympijský hokejový stadion v Miláně Glosa

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.
Olympijské centrum Milána

Olympijské hry v Miláně a Cortině jsou minulostí. V římském amfiteátru ve Veroně je ukončila předsedkyně MOV

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d´Ampezzo už jsou definitivně za námi. Po šestnácti soutěžních dnech je totiž ukončila předsedkyně Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Kirsty Coventryová během nedělního slavnostního zakončení Her konajícího se v římském amfiteátru ve Veroně. Došlo zde také k tradičnímu předání olympijské vlajky pořadatelům Her příštích, které se v roce 2030 pořádají ve Francouzských Alpách.

Více souvisejících

olympiáda Český olympijský výbor

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 5 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 6 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 7 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 7 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 8 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 9 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 10 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 11 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 12 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 14 hodinami

včera

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy