Svět řeší, zda pustit Rusko a Bělorusko na olympiádu. Stát chce jednat s olympijským výborem

Ukrajina bude nadále a intenzivně přesvědčovat lídry sportovních federací, aby zachovali současné sankce a kvůli invazi nedovolili startovat Rusům a Bělorusům v soutěžích, potažmo kvalifikacích a na olympijských hrách v Paříži. Oznámil to po dnešním zasedání národního olympijského výboru v Kyjevě ministr sportu Vadym Hutcajt. Možný bojkot her by podle něj přišel až po marném úsilí v jednáních.

Od ruské agrese na Ukrajině, která trvá již jedenáct měsíců, ve většině sportů nemohou Rusové ani Bělorusové soutěžit. MOV však nyní zvažuje, že vybraní sportovci z obou zemí by mohli startovat na pařížských hrách, pokud se proti válce vymezí a nebudou mít dopingovou minulost. Na olympiádu by se mohli kvalifikovat ze soutěží v Asii. To se setkalo s ostrými reakcemi ze strany Ukrajiny i dalších zemí.

Ukrajinský výbor na dnešek svolal mimořádné valné shromáždění, bojkot však nebyl hlavním tématem. "Dokud bude válka, dokud bude naše země bombardována, dokud budeme bojovat za nezávislost, nemůžeme je nikde vidět. Máme velké přání, abychom je neviděli, dokud válka neskončí naším vítězstvím," citovala Hutcajta agentura DPA.

Pokud by se přes veškeré úsilí Ukrajiny nepodařilo vyloučit Rusko a Bělorusko ze sportovního světa, pak by podle Hutcajta mohl přijít v úvahu bojkot olympiády. Na tyto hrozby zase ostře reagoval již dříve šéf MOV Thomas Bach. "Je extrémně nešťastné eskalovat diskuse hrozbou bojkotu v těchto počátečních fázích," řekl.

Český olympijský výbor (ČOV) se již ve čtvrtek pro ČTK vyjádřil, že nezvažuje bojkot her příští rok v Paříži, i kdyby na nich startovali sportovci z Ruska a Běloruska. Tento postoj zopakoval i po dnešním stanovisku ministerstva zahraničí, které úvahy MOV označilo za překvapivé.

Bojkoty poznamenaly především letní olympijské hry v Moskvě 1980 a Los Angeles 1984. Ve druhém případě na nich chyběla většina zemí tehdejšího východního bloku včetně bývalého Československa. Naposledy přistoupily k bojkotu KLDR a další země v Soulu 1988. Tým komunistické Koreje chyběl také na předloňských olympijských hrách v Tokiu, což zdůvodňoval koronavirovou pandemií. MOV ho pak vyloučil z loňských zimních olympijských her v Pekingu s vysvětlením, že olympijské výbory mají povinnost výpravy poslat.

MZV: Úvahy o účasti Rusů na LOH 2024 jsou překvapivé. Resort chce jednat i s ČOV

Úvahy Mezinárodního olympijského výboru (MOV) ohledně možné účasti sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách 2024 v Paříži jsou podle ministerstva zahraničí překvapivé. Ruská agrese nijak neutichla, naopak se nadále zintenzivňuje, uvedl mluvčí ministerstva Daniel Drake ve vyjádření, které poskytl ČTK. O věci chce resort jednat s Národní sportovní agenturou (NSA) a Českým olympijským výborem (ČOV).

Rusko s pomocí Běloruska před rokem napadlo Ukrajinu, na což většina sportovních organizací po doporučení MOV reagovala vyloučením reprezentantů obou zemí z mezinárodních soutěží. Šéf MOV Thomas Bach ale v poslední době opakovaně uvedl, že výbor hledá cestu k jejich návratu jako neutrálních sportovců.

Minulý týden podpořil návrh, aby Rusové a Bělorusové mohli startovat v soutěžích organizovaných asijským olympijským výborem. To by mohlo zahrnovat i závody započítávané do olympijské kvalifikace, čímž by se reprezentantům obou zemí otevřela možnost startovat v roce 2024 pod pěti kruhy v Paříži. Sportovci by se museli vymezit proti válce a nesměli by mít dopingovou minulost.

Ukrajina a Lotyšsko už oznámily, že v případě účasti ruských a běloruských sportovců zváží bojkot olympijských her. ČOV dnes pro ČTK zopakoval čtvrteční vyjádření, že bojkot OH nezvažuje.

“Před rokem při zahájení ruské agrese byl Mezinárodní olympijský výbor jednou z prvních organizací, která ruské sportovce vyloučila. Ruská agrese nijak neutichla, naopak se nadále zintenzivňuje, tudíž jsou pro nás současné úvahy olympijského výboru překvapivé," uvedl Drake. "V následujících dnech o tomto bude jednat ministerstvo zahraničí s Národní sportovní agenturou a Českým olympijským výborem," dodal.

Předseda NSA Ondřej Šebek má podobný postoj jako ministerstvo zahraničí. "Před rokem při zahájení ruské agrese byl Mezinárodní olympijský výbor jedním z prvních, který vyloučil ruské sportovce. Ruská agrese nadále probíhá, tudíž nerozumím tomu, co se změnilo, že chce olympijský výbor najednou vzít ruské sportovce zpět," uvedl pro ČTK. "Je to pro mě nová a překvapující informace, která přesahuje rozměr sportu a zcela jistě naše stanovisko k této situaci budu koordinovat s vládními činiteli," doplnil.

Související

Více souvisejících

olympiáda Český olympijský výbor

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 32 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy