Světu dochází čas. Země překročí úroveň kritického oteplení v příštím desetiletí, varuje OSN

Planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí. Tvrdí to Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), která dnes byla zveřejněna. Podle jejích tvůrců jde zatím o nejrozsáhlejší zprávu o stavu globálního klimatu. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci. Zprávu podpořily všechny členské země včetně České republiky.

Deník Shopaholičky

Oteplení planety o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné. K udržení oteplení pod touto úrovní se přihlásily takřka všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Její vědecký základ poskytla mimo jiné Pátá hodnotící zpráva IPCC.

Šestá zpráva nyní uvádí, že lidstvo má ke změně poslední příležitost, a pokud chce změny dosáhnout, musí omezit vypouštění skleníkových plynů na polovinu do roku 2030 a zcela přestat vypouštět oxid uhličitý do atmosféry v 50. letech tohoto století. Pokud lidstvo tyto dva cíle naplní, bude mít zhruba poloviční šanci, že oteplení planety nepřekročí oněch 1,5 stupně Celsia, tvrdí IPCC.

"(Tato zpráva) je příběhem o našem stále chaotičtějším klimatu, hrozbách pro naši společnost a úzké cestě ke stabilitě. Bohužel také ukazuje, že naše činy momentálně nejsou dostačující a že abychom se v budoucnu měli dobře, musíme změnit náš ekonomický systém dosud nevídanou rychlostí," komentoval zprávu Eliot Whittington z Cambridgeského institutu pro udržitelné vedení (CISL).

Cíle vytyčené IPCC se rámcově shodují s plánem Evropské unie snížit uhlíkové emise o 55 procent v porovnání s rokem 1990 a do roku 2050 se stát klimaticky neutrálním kontinentem. Docílit toho členské státy chtějí souborem zákonných opatření nazvaným Fit for 55. EU byla v roce 2021 po Spojených státech a Číně třetím největším producentem uhlíkových emisí na světě. IPCC se svojí publikací přichází poté, co Čína za loňský rok schválila výstavbu 168 nových uhelných elektráren a co administrativa amerického prezidenta Joea Bidena minulý týden schválila nový projekt na těžbu ropy na Aljašce, upozorňuje list The New York Times (NYT).

Čína si vytyčila dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060 a do roku 2030 snížit emise o 65 procent v porovnání s rokem 2005. Současná americká vláda má za cíl v porovnání s rokem 2005 snížit emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent, do roku 2035 produkovat jen čistou elektřinu a do roku 2050 mít uhlíkově neutrální ekonomiku.

Světoví lídři se za zhruba devět měsíců sejdou na klimatické konferenci OSN COP28, aby poprvé zhodnotili plnění pařížské dohody a načrtli plán dalšího postupu.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes k Šesté hodnotící zprávě řekl, že je "zřetelnou výzvou k masivnímu urychlení klimatických opatření v každé zemi". "Lidstvo se pohybuje na tenkém ledě a ten led velmi rychle taje. Jak uvádí dnešní zpráva... člověk je zodpovědný za prakticky veškeré globální oteplování za posledních 200 let. Zpráva je ale návodem, jak tuto klimatickou časovanou bombu zneškodnit. Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje, že udržení hranice 1,5 stupně oteplení je dosažitelné," řekl Guterres.

Šestá hodnotící zpráva vychází z práce především tří pracovních skupin, které od roku 2021 postupně sestavily tři dílčí studie nazvané Fyzikální vědecké základy, Dopady, adaptace a zranitelnost a Zmírňování změny klimatu.

IPCC je instituce OSN, která má za cíl od roku 1988 poskytovat světovým politickým lídrům vědecky podložené informace o změně klimatu s jejími důsledky i riziky a navrhovat řešení. Na sestavování jejích zpráv se podle IPCC podílejí tisíce lidí z celého světa.

Závěry Šesté hodnotící zprávy IPCC dnes na tiskové konferenci analyzovali také čeští odborníci na klima. Podle vedoucí Centra pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva Akademie věd ČR Hany Müllerové je sice nutné se změnami klimatu zabývat na úrovni států, zároveň ale sama Česká republika musí danou problematiku řešit politicky a právně. Müllerová uvedla, že správným krokem by tak bylo přijetí klimatického zákona, což je momentálně otázkou veřejných debat.

"Tím vzorem jsou tady jiné evropské státy. Už asi 15 států v Evropě má klimatický zákon, a tady nemyslím nějaký zákon třeba o obchodování s emisními povolenkami, ten má Česká republika také. Ale skutečně rámcový, obecný zákon, který v jednom předpise vyřeší dohromady různé otázky klimatické akce," řekla ČTK Müllerová. Daný zákon by podle ní mohl mimo jiné zakotvit cíle v ochraně klimatu či uvést takzvaný princip zákazu regrese, který by stanovil, že jednou přijatá úprava se nesmí zhoršit v následujícím zákoně ani v novelizaci stávajícího zákona.

Deník Shopaholičky

Související

Organizace spojených národů

RB OSN posvětila Trumpův plán pro Gazu. Gratuluji celému světu, reagoval šéf Bílého domu

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila rezoluci, kterou předložily Spojené státy. Tato rezoluce si klade za cíl zajistit udržitelnější mír a obnovu zničeného Pásma Gazy po křehkém příměří, které vstoupilo v platnost minulý měsíc. Hlasování patnáctičlenné Rady bezpečnosti skončilo poměrem třináct ku nule pro přijetí návrhu, přičemž Rusko a Čína se zdržely, ale nevyužily svého práva veta.

Více souvisejících

OSN globální oteplování Země

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy