Asadův režim, jeden z nejbrutálnějších diktátorských režimů světa, se po desetiletích tvrdé vlády zhroutil. Ulice Sýrie zaplnily oslavy, zatímco občané, kteří dlouho trpěli pod jeho nadvládou, vítají tuto nečekanou politickou změnu.
Po více než padesát let vládla rodina Asadů Sýrii železnou rukou. Jejich vláda byla charakterizována rozsáhlými dokumentovanými případy masových věznění, mučení, mimosoudních poprav a zločinů proti vlastním občanům.
Občanská válka, která začala během Arabského jara v roce 2011, proměnila zemi v bojiště pro extremistické skupiny, jako je ISIS, a zároveň způsobila mezinárodní proxy konflikt i uprchlickou krizi, která vysídlila miliony lidí.
Po třinácti letech této války povstalci v neděli oficiálně vyhlásili hlavní město Damašek "osvobozeným" ve videoprohlášení na státní televizi. Syrský prezident a jeho rodina podle zpráv uprchli do Ruska, kde získali politický azyl. Obyvatelé se zmocnili prezidentského paláce a odhalili luxusní životní styl svrženého prezidenta, včetně jeho rozsáhlé sbírky automobilů.
Nově vytvořená rebelantská koalice, vedená skupinou Hayat Tahrir al-Sham (HTS), zahájila překvapivý útok, během kterého za pouhých 11 dní ovládla klíčová města jako Aleppo, Hamá a Homs. Po pádu Homsu se povstalci přesunuli na Damašek, kde prohlásili režim za svržený.
Syrští povstalci plánují vytvořit novou vládu založenou na demokratických institucích a výběru zástupců lidu. Přesto však zůstává otázka, zda tento pád diktatury nepovede k dalším konfliktům mezi různými frakcemi, které usilují o moc.
Prezident USA Joe Biden označil tuto událost za "historickou příležitost pro syrský lid," ale také varoval před riziky a nejistotou, která mohou následovat. Mezinárodní společenství teď bedlivě sleduje, zda se Sýrie dokáže vymanit z temné minulosti a vybudovat stabilní budoucnost.
Svržení Asada vyvolalo vlnu radosti nejen v ulicích Damašku, ale i mezi syrskými komunitami po celém světě. Přestože je pád dlouholetého diktátorského režimu důvodem k oslavám, budoucnost země zničené válkou zůstává nejasná. Rebelové, vedení islamistickou skupinou HTS, která je Spojenými státy označena za teroristickou organizaci, se nyní ocitli u moci. Otázka zní, jak se s touto odpovědností vypořádají.
Abu Mohammad al-Jolani, vůdce HTS, který v minulosti bojoval na straně al-Káidy proti USA v Iráku, tvrdí, že jeho skupina se změnila a nyní plánuje přinést Sýrii demokratické svobody. Jolaniho vyjádření vzbuzují u některých odborníků naději, že HTS dokáže zajistit lepší budoucnost pro Syřany, kteří desítky let trpěli pod represivní vládou.
Podle Kim Ghattas, libanonské novinářky a přispěvatelky časopisu The Atlantic, se zdá, že HTS „říká a dělá ty správné věci“, uvedl server CNN. Tato změna je patrná i v přístupu k náboženským menšinám, kterým jsou podle zpráv dány jistoty a ochrana.
Natasha Hall, odbornice na Blízký východ z Centra pro strategická a mezinárodní studia, upozornila na to, že HTS ponechává některé vládní struktury na místě, což může přispět ke stabilitě v oblastech dříve kontrolovaných režimem.
Hall také připomíná, že HTS se poučila nejen ze svých chyb, ale i z chyb minulých mezinárodních intervencí, například z Iráku po svržení Saddáma Husajna. Tento přístup naznačuje pragmatičnost, která by mohla pomoci při přechodu k nové vládě.
Přestože Syřané už více než deset let sní o této chvíli, úspěšný přechod k nové vládě si vyžádá podporu mezinárodního společenství. Ghattas zdůrazňuje, že klíčovou roli budou hrát regionální hráči, jako je Turecko, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Izrael a Írán. Je nezbytné, aby tyto země přestaly využívat Sýrii jako arénu pro své mocenské hry a podpořily klidný přechod k novému uspořádání.
Ačkoli se mnoho Syřanů obává extremismu, který v minulosti poznamenal některé povstalecké skupiny, odborníci naznačují, že HTS může být schopno překonat tyto stíny a nabídnout zemi stabilitu. Zatímco radost z pádu režimu Asadů zůstává, cesta k trvalému míru bude vyžadovat jak trpělivost, tak širokou spolupráci.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
před 1 hodinou
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
před 2 hodinami
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
před 4 hodinami
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
před 5 hodinami
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
před 6 hodinami
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
před 7 hodinami
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
před 9 hodinami
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
včera
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
včera
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
včera
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
včera
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
včera
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
včera
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
včera
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
včera
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
včera
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
včera
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
včera
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
včera
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Zdroj: Libor Novák