Hromadné úmrtí více než 350 slonů v deltě Okavango v Botswaně, které v roce 2020 vyvolalo celosvětový rozruch, má nyní podle nové studie pravděpodobné vysvětlení: otravu toxickou vodou. Tento incident, označovaný jako „konzervační katastrofa“, je připisován klimatickými změnami zesílenému růstu toxických sinicových květů v napajedlech.
Mezi květnem a červnem 2020 byla nalezena těla stovek slonů všech věkových kategorií, kteří vykazovali podivné chování, jako například pohyb v kruzích před smrtí. Těla byla objevena v severovýchodní části Botswany, což vyvolalo řadu spekulací.
Mezi tehdejšími teoriemi se objevovala možnost otravy kyanidem nebo neznámé choroby. Tento případ se stal největší zdokumentovanou událostí hromadného úmrtí slonů, u které příčina zůstávala dlouho neobjasněná.
Nový výzkum publikovaný v časopise Science of the Total Environment naznačuje, že smrt slonů byla způsobena vodou obsahující toxické květy sinic (cyanobakterií), uvedl server The Guardian.
Tyto organismy produkují toxiny, které mohou být smrtelné pro zvířata, pokud se dostanou do vody, kterou pijí. Analýza satelitních dat ukázala, že zvýšený výskyt těchto květů v roce 2020 odpovídá místům, kde byla nalezena těla slonů.
Výzkumníci zkoumali více než 3 000 napajedel a zjistili, že v oblastech s vysokým výskytem sinic bylo zároveň nalezeno nejvíce mrtvých slonů. Tito obvykle ušli přibližně 100 kilometrů od napajedel a zemřeli do 88 hodin po napití.
Vzhledem k rozloze delty Okavango a povaze leteckých průzkumů však mohlo být přehlédnuto úmrtí dalších menších zvířat, jejichž těla mohla rychle zmizet vlivem predátorů.
Vědci poukazují na to, že tato událost není izolovaná, ale je součástí širšího trendu hromadných úmrtí zvířat, který souvisí s klimatickou změnou. Rok 2019 byl v jižní Africe extrémně suchý, zatímco rok 2020 přinesl intenzivní deště. Tyto podmínky vedly k většímu množství sedimentů a živin ve vodě, což podpořilo neobvyklý růst sinic.
Podobné události byly zaznamenány i jinde. V roce 2020 zahynulo v sousedním Zimbabwe 35 slonů kvůli neznámé bakterii spojené s extrémním suchem. Ještě závažnější byl případ z roku 2015, kdy v Kazachstánu během několika dní zemřelo 200 000 sajg stepních kvůli hemoragické septikémii, rovněž spojované s měnícím se klimatem.
Výzkumníci označili hromadné úhyny zvířat za rostoucí hrozbu, která může přispět k urychlení vymírání druhů. „Je velmi smutné, že tolik slonů zemřelo, ale zároveň je to signál, že podobné události se mohou stát kdekoliv a jakémukoliv druhu,“ uvedl vedoucí studie Davide Lomeo.
Studie rovněž zdůrazňuje nutnost monitorování kvality vody, zejména v oblastech ohrožených suchem a intenzivními dešti. Podle Dr. Nialla McCanna, ředitele britské organizace National Park Rescue, tato událost ukazuje, jak klimatické změny přispívají k výskytu smrtelných chorob u volně žijících zvířat i hospodářských druhů.
Dr. Arnoud van Vliet z Univerzity v Surrey dodal, že výsledky výzkumu podporují teorii, že sinice mohly hrát klíčovou roli při úhynu slonů, a zdůraznil potřebu preventivních opatření s ohledem na předpokládané klimatické změny.
S pokračujícími klimatickými změnami čelí ochrana zvířat novým výzvám. Kombinace extrémního sucha, intenzivních dešťů a rostoucích teplot vytváří podmínky pro růst nebezpečných mikroorganismů, které ohrožují divokou přírodu. Botswanský případ ukazuje, jak důležité je investovat do výzkumu, sledování a prevence, aby se minimalizovaly budoucí ztráty na životech zvířat i lidí.
Související
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
V Česku se u zajíce potvrdila nemoc, kterou se může nakazit i člověk
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák