Téma dne na COP30? Německo se snaží vyhnout hostování COP31

Německo aktivně usiluje o vyřešení diplomatického sporu mezi Austrálií a Tureckem ze strachu, že bude automaticky určeno jako hostitel příští klimatické konference OSN (COP31). Obě země jsou neústupné ve svém přání hostit výroční konferenci v roce 2026, a pokud nedojde ke konsensu, pravidla smlouvy zavazují Německo, jako hostitele sídla klimatické organizace OSN, k převzetí pořadatelství.

Německý státní tajemník ministerstva životního prostředí, Jochen Flasbarth, v pondělí uvedl: „Museli bychom, ale nechceme.“ Vysvětlil, že připravit hostitelské místo do dvanácti měsíců by bylo pro rigidní německou byrokracii velmi náročné. Uvedl, že Německo potřebuje na uspořádání takové konference více času. „Proto vysíláme všechny signály, aby se, proboha, Austrálie a Turecko dohodly, aby toto technické řešení nemuselo vstoupit v platnost,“ dodal Flasbarth.

S cílem vyřešit patovou situaci oslovili němečtí zástupci v posledních dnech britské úředníky a požádali je o pomoc. Austrálie, Turecko, Německo a Spojené království jsou součástí stejné skupiny zemí, která musí dospět k jednomyslnému rozhodnutí. Někteří zúčastnění potvrdili, že Německo dokonce neoficiálně sdělilo sekretariátu OSN pro klima, že nechce konferenci hostit.

Turecko a Spojené království jsou do sporu zapojeny kvůli starší dohodě. Turečtí diplomaté totiž trvají na tom, že jim Spojené království přislíbilo podporu pro hostování COP31, pokud se vzdají snahy hostit konferenci v roce 2021. Konference se tehdy konala v Glasgowě, a Turecko za ústupky získalo několik diplomatických laskavostí. Ankara nyní obviňuje Británii z porušení slibu kvůli podpoře australské nabídky. Britští diplomaté však tvrdí, že se zavázali pouze k zvážení tureckého návrhu.

Němečtí představitelé zvažovali, zda by Británie mohla Turecku nabídnout určitou kompenzaci, která by Ankaru přesvědčila k podpoře australského pořádání COP31 v Adelaide. Australský premiér Anthony Albanese již tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoğanovi písemně navrhl, že by Turecko mohlo hostit alespoň tu část konference, která je vyhrazena pro projevy světových lídrů. Erdoğan však na tento návrh zatím nereagoval.

Podle Richieho Merziana, bývalého australského klimatického diplomata, zapadá turecká taktika do určitého schématu. Schopnost vetovat rozhodnutí v rámci skupiny bohatých zemí dává Turecku páku k získání ústupků od konkurenčních hostitelů. Merzian poznamenal, že výhradním zájmem Turecka je prosazování vlastních finančních zájmů a připomněl, že západní Asie hostila dvě z posledních tří konferencí. „Poslední věc, kterou svět potřebuje, je další COP v tomto koutě světa, která nikam nevede,“ prohlásil Merzian.

Pokud se konference automaticky přesune do Bonnu, kde sídlí sekretariát OSN, bude hostitelem formálně Německo, ale technické předsednictví a řízení jednání by zůstalo Brazílii. Flasbarth uvedl, že by Německo nemělo žádné obavy z pořádání konference, pokud by to bylo součástí řádného procesu, nikoli pouze nouzového řešení. Merzian očekává, že spor bude vyřešen v posledních dnech summitu v Brazílii. V důsledku patové situace však bude mít hostitelská země omezený čas na přípravu, což může ztížit diplomatickou práci potřebnou k řešení nedostatků v klimatickém financování a politikách.

Související

COP30

Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování

Letošní klimatické rozhovory OSN, konané v brazilském Belému (COP30), skončily bez výrazného průlomu. Konečná dohoda sice nezahrnovala závazek k odklonu od fosilních paliv, odložila klíčové finanční otázky a rozhodnutí „mutirão“ neobsahovalo plán na zastavení a zvrácení odlesňování. Nicméně multilaterální systém na COP30 se udržel pohromadě v době, kdy se jeho kolaps zdál být blízko. Toto by mělo sloužit jako varování, že příští konference stran musí dosáhnout lepší dohody mezi bohatými a chudými zeměmi.

Více souvisejících

COP30 Německo

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 2 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 5 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět

Obyvatelé venezuelského hlavního města Caracasu popsali momenty hrůzy a destrukce, které provázely ničivé otřesy země. Lidé v panice utíkali z kymácejících se budov a následně strávili dlouhé hodiny venku na prostranstvích, přičemž mnozí z nich našli útočiště ve školách přeměněných na nouzová centra. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy