Nejméně 22 835 lidí zahynulo na palestinských územích od vypuknutí války s Izraelem 7. října loňského roku, uvedlo v neděli palestinské ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy.
Ministerstvo řízené palestinským radikálním hnutím Hamás v prohlášení upřesnilo, že za uplynulých 24 hodin zaznamenalo celkem 113 úmrtí. Za tři měsíce bojů také v této palestinské enklávě utrpělo zranění celkem 58 416 lidí, uvádí ministerstvo.
Asi 70 procent obětí způsobených izraelským masivním bombardováním a pozemními operacemi byly ženy, děti a nezletilí. Izraelská armáda dnes ohlásila úmrtí dalších dvou vojáků v Pásmu Gazy, čímž se počet padlých Izraelců v této operaci zvýšil na 172.
Mezi oběťmi je i několik tisíc ozbrojenců z hnutí Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už dříve prohlásil, že izraelská armáda v Pásmu Gazy zlikvidovala přibližně 8000 teroristů.
I přes složitou situaci v některých částech severního Pásma Gazy bylo možné omezeně obnovit provoz v několika zdravotnických zařízeních, včetně nemocnic al-Ahlí, al-arabí a al-Awda, stejně jako některých lékařských ordinací. OCHA také informovala, že místní úřady spolupracují s WHO a Agenturou OSN na pomoc palestinským uprchlíkům na Blízkém východě (UNRWA) na obnovení dalších zdravotnických zařízení.
Vzhledem k neustálým izraelským útokům jsou životy zaměstnanců v některých oblastech ohroženy. Desetitisíce civilistů se navíc snaží najít útočiště před válkou, a to především v nemocnicích. Uvedla to ve svém prohlášení Světová zdravotnická organizace.
Nemocnice Šifá ve městě Gaza je nyní přeplněna 50 000 lidmi, zatímco v nemocnici al-Amál na jižním konci Pásma Gazy se ukrývá 14 000 lidí, uvedla Světová zdravotnická organizace na platformě X, odvolávající se na výpovědi týmu působícího v terénu.
Tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit. Z prohlášení WHO však vyplývá, že delegace byla úspěšná při dodání humanitární pomoci do nemocnic ve spolupráci s představiteli Dětského fondu OSN (UNICEF) a dalšími organizacemi.
Během cesty k těmto nemocnicím pozoroval tým WHO desetitisíce lidí, kteří utíkali před intenzivními izraelskými útoky pěšky, na mulách nebo v autech.
Personál WHO se v nemocnicích musel doslova prodrat pacienty a lidmi hledajícími útočiště. WHO uvádí, že v současné době v Pásmu Gazy částečně funguje 13 nemocnic a dvě na minimální úrovni, zatímco 21 nemocnic už vůbec není v provozu.
Představitelé této světové organizace vyjádřili mimořádné znepokojení, že nový hromadný pohyb uprchlíků pouze dále zatíží zdravotnická zařízení v jižní části Pásma Gazy.
"Tento nucený masivní pohyb zároveň povede k ještě většímu přeplnění, zvyšuje riziko šíření infekčních onemocnění a komplikuje dodávky humanitární pomoci," uvedla zpráva WHO citující člena týmu působícího v terénu.
O tom, že sever Pásma Gazy zůstal bez jediné funkční nemocnice kvůli nedostatku paliva, personálu a zásob, informovala WHO už minulý čtvrtek podle serveru France24. Richard Peepekorn, zástupce WHO pro Gazu, uvedl, že na severu Pásma Gazy aktuálně neexistují žádné funkční nemocnice.
Poslední nemocnicí na severu byla al-Ahlí, ale nyní poskytuje pouze minimální péči a nepřijímá nové pacienty. Těla obětí izraelských útoků jsou uložena v areálu této nemocnice kvůli nedostatku bezpečných pohřbů.
WHO už dříve uvedla, že v Pásmu Gazy může přijít o život více lidí v důsledku nemocí, než kvůli bombardování, pokud nedojde k obnovení tamního zdravotnického systému.
Související
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 2 hodinami
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 3 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 4 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 5 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 6 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 7 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 7 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 8 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 9 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 10 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 11 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 11 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 12 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 13 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 13 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 14 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák