Téměř deset let války bez konce. Jemen svírá občanský konflikt, lidé umírají po tisících

Právě v noci na pátek američtí a britští letci podnikli nálety proti desítkám cílů na jemenském území. Zahynulo pět lidí a dalších šest utrpělo zranění. Zatímco Spojené státy v čele s Joem Bidenem proklamují připravenost k dalšímu boji, povstalci v pátek odpálili balistickou protilodní střelu.

Ačkoliv se Jemenu napříč českou mediální scénou běžně nevěnuje větší pozornost a není ani středem zájmu společnosti, jde o klíčový geopolitický bod. Bezpečnostní situace v této zemi na samém kraji Arabského poloostrova zásadně ovlivňuje bezpečnost plavidel na Rudém moři a přístup k Suezskému průplavu, hlavní lodní dopravní tepně mezi Indickým oceánem a Středozemním mořem, respektive Atlantským oceánem. Mezi ním a Džibutskem se nachází 26 kilometrů široký průliv Bád-al-Mandab.

Pro představu: Jemen je asi sedmkrát rozlehlejší než Česká republika a žije v něm bezmála 30 milionů obyvatel. Jde o jednu z nejméně rozvinutých zemí v Africe. Na vině je zejména dlouhodobá občanská válka, táhnoucí se od roku 2014.

O co jde v jemenské občanské válce?

V občanské válce v Jemenu proti sobě bojují dvě strany: Hútíjští rebelové a koalice v čele se Saudskou Arábií, která podporuje oficiálně uznávanou vládu. Občanská válka začala v roce 2014, když hútíjští rebelové povstali proti sunnitskému vedení země a za podpory Íránu přebrali kontrolu nad hlavním městem Sana’a. Začátkem roku 2015 pak obsadili také prezidentský palác a donutili prezidenta Abd Rabbu Mansoura Hadiho k rezignaci.

V březnu 2015 rozpoutala saudskoarabská koalice leteckou kampaň spojenou s ekonomickou izolací Jemenu. Učinila tak za podpory dalších států v okolí Perského zálivu a Spojených států. Hadi se stáhl do Adenu na jihu země a s podporou OSN zde založil přechodnou vládu. Hútíjský postup ho ale donutil odejít do Saúdské Arábie a eventuelně vládnout z úplného exilu.

Občanská válka v Jemenu navíc způsobila jednu z nejnebezpečnějších eskalací v blízkovýchodním regionu za poslední dekády: Saúdská Arábie zahájila blokádu jemenských přístavů tak, aby íránské lodě nemohly zásobovat Hútie. Íránské loďstvo nakonec vyslalo ozbrojený konvoj, což zvýšilo napětí ještě více.

Jak uvádí think-tank Council of Foreign Relations, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty společně provedly až 25 tisíc náletů na jemenské cíle. Nálety samotné způsobily smrt zhruba 19 tisíc civilistů a během let 2021-2022 Hútijové proti oběma zemím spustili útočnou kampaň prostřednictvím bezpilotních letounů.

Boje mezi koalicí a Hútiji se vyznačují dlouhodobou neschopností dohodnout se na míru. Když například koaliční síly v roce 2018 podnikly výpad směrem k jednomu z předních námořních přístavů Hodeidah na severu Jemenu, bylo sice uzavřeno příměří, ale boje stále pokračovaly na jiných místech země. Spojené arabské emiráty se eventuelně z Jemenu stáhly v roce 2020, přesto však zachovávají v zemi výrazný vliv.

Strany na své útoky navíc odpovídají recipročně. V únoru 2021 povstalci provedli ofenzívu proti městu Maribu, což bylo poslední důležité město, kde se mezinárodně uznávaná vláda držela. Následně podnikli raketové útoky pro Saúdské Arábii, ropné tankery na Rudém moři a mezinárodní letiště. Koalice odpověděla nelítostným ostřelováním jemenské metropole Sana’a, což si vyžádalo stovky obětí na životech.

Mírové jednání sice pokročilo například v roce 2019, kdy se jemenská vláda a Jižní přechodná vláda dohodly na řešení mocenských bojů na jihu země a na rozdělení moci mezi oběma stranami. Boje přesto pokračovaly, a to společně s tristní humanitární situací. Loni v březnu pak Írán souhlasil s ukončením podpory povstalcům, což se dá pokládat za čínský diplomatický úspěch během snah o sblížení Teheránu s Rijádem.

Dopady konfliktu

Už v roce 2021 katarský server Al-Džazíra upozornil na analýzu OSN, která poukázala na to, že do konce 20. let tohoto století může mít konflikt až 1,3 milionu obětí. Mezi ně započítává i civilní oběti způsobené potravinovou krizí i zabité přímo během konfliktu. Potravinový program OSN dokonce počítá s tím, že 70 % z těchto obětí budou tvořit děti pod pět let věku.

Během občanské války zemřely tisíce lidí na epidemii cholery. Mezi lety 2016-2021 bylo zjištěno přes 2,5 milionu případů, napřímo tedy zasáhla až desetinu jemenské populace. Vyplývá to ze zprávy Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí.

Konflikt si navíc vyžádal rozdělení země na dvě ekonomické „zóny“; jednu kontrolovanou hútijskými povstalci, druhou kontrolovanou vládou. Již tak krutá ekonomická krize se ještě prohloubila v roce 2021, když vládou kontrolované oblasti zažily vzrůst inflace a tím pádem sníženi kupní síly obyvatelstva, což vedlo k neschopnosti nákupu základních životních potřeb. Vypukly protesty, na něž bezpečnostní složky odpověděly silou a došlo i na několik úmrtí.

Celkové situaci nepomohl ani fakt, že se zapojilo několik stovek bojovníků Islámského státu a Al-Káida. Bojovníci z ISIS byli dokonce popisováni jako „větší hrozba pro Al-Káidu než americké drony, které soustavně zabíjejí její velitele“.