Téměř deset let války bez konce. Jemen svírá občanský konflikt, lidé umírají po tisících

Západní spojenci ze Spojených států a Velké Británie se zapojili do dalšího konfliktu na Blízkém východě. Konkrétně proti hútíjským povstalcům v Jemenu, kteří od propuknutí války Hamásu proti Izraeli pálí přes Rudé moře rakety a zintenzivnili útoky proti lodím. Proč se ale v této pro Čechy exotické destinaci bojuje, a proč je to pro nás důležité?

Právě v noci na pátek američtí a britští letci podnikli nálety proti desítkám cílů na jemenském území. Zahynulo pět lidí a dalších šest utrpělo zranění. Zatímco Spojené státy v čele s Joem Bidenem proklamují připravenost k dalšímu boji, povstalci v pátek odpálili balistickou protilodní střelu.

Ačkoliv se Jemenu napříč českou mediální scénou běžně nevěnuje větší pozornost a není ani středem zájmu společnosti, jde o klíčový geopolitický bod. Bezpečnostní situace v této zemi na samém kraji Arabského poloostrova zásadně ovlivňuje bezpečnost plavidel na Rudém moři a přístup k Suezskému průplavu, hlavní lodní dopravní tepně mezi Indickým oceánem a Středozemním mořem, respektive Atlantským oceánem. Mezi ním a Džibutskem se nachází 26 kilometrů široký průliv Bád-al-Mandab.

Pro představu: Jemen je asi sedmkrát rozlehlejší než Česká republika a žije v něm bezmála 30 milionů obyvatel. Jde o jednu z nejméně rozvinutých zemí v Africe. Na vině je zejména dlouhodobá občanská válka, táhnoucí se od roku 2014.

O co jde v jemenské občanské válce?

V občanské válce v Jemenu proti sobě bojují dvě strany: Hútíjští rebelové a koalice v čele se Saudskou Arábií, která podporuje oficiálně uznávanou vládu. Občanská válka začala v roce 2014, když hútíjští rebelové povstali proti sunnitskému vedení země a za podpory Íránu přebrali kontrolu nad hlavním městem Sana’a. Začátkem roku 2015 pak obsadili také prezidentský palác a donutili prezidenta Abd Rabbu Mansoura Hadiho k rezignaci.

V březnu 2015 rozpoutala saudskoarabská koalice leteckou kampaň spojenou s ekonomickou izolací Jemenu. Učinila tak za podpory dalších států v okolí Perského zálivu a Spojených států. Hadi se stáhl do Adenu na jihu země a s podporou OSN zde založil přechodnou vládu. Hútíjský postup ho ale donutil odejít do Saúdské Arábie a eventuelně vládnout z úplného exilu.

Občanská válka v Jemenu navíc způsobila jednu z nejnebezpečnějších eskalací v blízkovýchodním regionu za poslední dekády: Saúdská Arábie zahájila blokádu jemenských přístavů tak, aby íránské lodě nemohly zásobovat Hútie. Íránské loďstvo nakonec vyslalo ozbrojený konvoj, což zvýšilo napětí ještě více.

Doporučené články

Jak uvádí think-tank Council of Foreign Relations, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty společně provedly až 25 tisíc náletů na jemenské cíle. Nálety samotné způsobily smrt zhruba 19 tisíc civilistů a během let 2021-2022 Hútijové proti oběma zemím spustili útočnou kampaň prostřednictvím bezpilotních letounů.

Boje mezi koalicí a Hútiji se vyznačují dlouhodobou neschopností dohodnout se na míru. Když například koaliční síly v roce 2018 podnikly výpad směrem k jednomu z předních námořních přístavů Hodeidah na severu Jemenu, bylo sice uzavřeno příměří, ale boje stále pokračovaly na jiných místech země. Spojené arabské emiráty se eventuelně z Jemenu stáhly v roce 2020, přesto však zachovávají v zemi výrazný vliv.

Strany na své útoky navíc odpovídají recipročně. V únoru 2021 povstalci provedli ofenzívu proti městu Maribu, což bylo poslední důležité město, kde se mezinárodně uznávaná vláda držela. Následně podnikli raketové útoky pro Saúdské Arábii, ropné tankery na Rudém moři a mezinárodní letiště. Koalice odpověděla nelítostným ostřelováním jemenské metropole Sana’a, což si vyžádalo stovky obětí na životech.

Mírové jednání sice pokročilo například v roce 2019, kdy se jemenská vláda a Jižní přechodná vláda dohodly na řešení mocenských bojů na jihu země a na rozdělení moci mezi oběma stranami. Boje přesto pokračovaly, a to společně s tristní humanitární situací. Loni v březnu pak Írán souhlasil s ukončením podpory povstalcům, což se dá pokládat za čínský diplomatický úspěch během snah o sblížení Teheránu s Rijádem.

Dopady konfliktu

Už v roce 2021 katarský server Al-Džazíra upozornil na analýzu OSN, která poukázala na to, že do konce 20. let tohoto století může mít konflikt až 1,3 milionu obětí. Mezi ně započítává i civilní oběti způsobené potravinovou krizí i zabité přímo během konfliktu. Potravinový program OSN dokonce počítá s tím, že 70 % z těchto obětí budou tvořit děti pod pět let věku.

Během občanské války zemřely tisíce lidí na epidemii cholery. Mezi lety 2016-2021 bylo zjištěno přes 2,5 milionu případů, napřímo tedy zasáhla až desetinu jemenské populace. Vyplývá to ze zprávy Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí.

Konflikt si navíc vyžádal rozdělení země na dvě ekonomické „zóny“; jednu kontrolovanou hútijskými povstalci, druhou kontrolovanou vládou. Již tak krutá ekonomická krize se ještě prohloubila v roce 2021, když vládou kontrolované oblasti zažily vzrůst inflace a tím pádem sníženi kupní síly obyvatelstva, což vedlo k neschopnosti nákupu základních životních potřeb. Vypukly protesty, na něž bezpečnostní složky odpověděly silou a došlo i na několik úmrtí.

Celkové situaci nepomohl ani fakt, že se zapojilo několik stovek bojovníků Islámského státu a Al-Káida. Bojovníci z ISIS byli dokonce popisováni jako „větší hrozba pro Al-Káidu než americké drony, které soustavně zabíjejí její velitele“.

Související

Jemen, Nemocnice Abs; autor: ©Rawan Shaif

Situace v Jemenu je podle OSN tragická. Děti nemají co jíst

Počet lidí trpících akutní podvýživou rychle roste v oblastech Jemenu, které jsou pod kontrolou vlády. Nejzávažnější případy se vyskytují na pobřeží Rudého moře, jak uvádí nedělní zpráva představitelů iniciativy Integrovaná klasifikace fází potravinové bezpečnosti (IPC) OSN.

Více souvisejících

Jemen Husíové

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil

Policie ve středu od pozdního odpoledne zasahovala v areálu Západočeské univerzity v Plzni na základě oznámení o údajných výstřelech. Opatření na místě bylo ukončeno kolem půl deváté večer. Nikdo nebyl zraněn, z univerzitních budov bylo evakuováno zhruba tisíc lidí. 

včera

Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

včera

Vláda ČR

Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy

Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.

včera

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

včera

včera

včera

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

včera

včera

včera

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

včera

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

včera

včera

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

včera

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

včera

včera

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

3. prosince 2024 21:51

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

3. prosince 2024 21:03

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy