Téměř deset let války bez konce. Jemen svírá občanský konflikt, lidé umírají po tisících

Západní spojenci ze Spojených států a Velké Británie se zapojili do dalšího konfliktu na Blízkém východě. Konkrétně proti hútíjským povstalcům v Jemenu, kteří od propuknutí války Hamásu proti Izraeli pálí přes Rudé moře rakety a zintenzivnili útoky proti lodím. Proč se ale v této pro Čechy exotické destinaci bojuje, a proč je to pro nás důležité?

Právě v noci na pátek američtí a britští letci podnikli nálety proti desítkám cílů na jemenském území. Zahynulo pět lidí a dalších šest utrpělo zranění. Zatímco Spojené státy v čele s Joem Bidenem proklamují připravenost k dalšímu boji, povstalci v pátek odpálili balistickou protilodní střelu.

Ačkoliv se Jemenu napříč českou mediální scénou běžně nevěnuje větší pozornost a není ani středem zájmu společnosti, jde o klíčový geopolitický bod. Bezpečnostní situace v této zemi na samém kraji Arabského poloostrova zásadně ovlivňuje bezpečnost plavidel na Rudém moři a přístup k Suezskému průplavu, hlavní lodní dopravní tepně mezi Indickým oceánem a Středozemním mořem, respektive Atlantským oceánem. Mezi ním a Džibutskem se nachází 26 kilometrů široký průliv Bád-al-Mandab.

Pro představu: Jemen je asi sedmkrát rozlehlejší než Česká republika a žije v něm bezmála 30 milionů obyvatel. Jde o jednu z nejméně rozvinutých zemí v Africe. Na vině je zejména dlouhodobá občanská válka, táhnoucí se od roku 2014.

O co jde v jemenské občanské válce?

V občanské válce v Jemenu proti sobě bojují dvě strany: Hútíjští rebelové a koalice v čele se Saudskou Arábií, která podporuje oficiálně uznávanou vládu. Občanská válka začala v roce 2014, když hútíjští rebelové povstali proti sunnitskému vedení země a za podpory Íránu přebrali kontrolu nad hlavním městem Sana’a. Začátkem roku 2015 pak obsadili také prezidentský palác a donutili prezidenta Abd Rabbu Mansoura Hadiho k rezignaci.

V březnu 2015 rozpoutala saudskoarabská koalice leteckou kampaň spojenou s ekonomickou izolací Jemenu. Učinila tak za podpory dalších států v okolí Perského zálivu a Spojených států. Hadi se stáhl do Adenu na jihu země a s podporou OSN zde založil přechodnou vládu. Hútíjský postup ho ale donutil odejít do Saúdské Arábie a eventuelně vládnout z úplného exilu.

Občanská válka v Jemenu navíc způsobila jednu z nejnebezpečnějších eskalací v blízkovýchodním regionu za poslední dekády: Saúdská Arábie zahájila blokádu jemenských přístavů tak, aby íránské lodě nemohly zásobovat Hútie. Íránské loďstvo nakonec vyslalo ozbrojený konvoj, což zvýšilo napětí ještě více.

Doporučené články

Jak uvádí think-tank Council of Foreign Relations, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty společně provedly až 25 tisíc náletů na jemenské cíle. Nálety samotné způsobily smrt zhruba 19 tisíc civilistů a během let 2021-2022 Hútijové proti oběma zemím spustili útočnou kampaň prostřednictvím bezpilotních letounů.

Boje mezi koalicí a Hútiji se vyznačují dlouhodobou neschopností dohodnout se na míru. Když například koaliční síly v roce 2018 podnikly výpad směrem k jednomu z předních námořních přístavů Hodeidah na severu Jemenu, bylo sice uzavřeno příměří, ale boje stále pokračovaly na jiných místech země. Spojené arabské emiráty se eventuelně z Jemenu stáhly v roce 2020, přesto však zachovávají v zemi výrazný vliv.

Strany na své útoky navíc odpovídají recipročně. V únoru 2021 povstalci provedli ofenzívu proti městu Maribu, což bylo poslední důležité město, kde se mezinárodně uznávaná vláda držela. Následně podnikli raketové útoky pro Saúdské Arábii, ropné tankery na Rudém moři a mezinárodní letiště. Koalice odpověděla nelítostným ostřelováním jemenské metropole Sana’a, což si vyžádalo stovky obětí na životech.

Mírové jednání sice pokročilo například v roce 2019, kdy se jemenská vláda a Jižní přechodná vláda dohodly na řešení mocenských bojů na jihu země a na rozdělení moci mezi oběma stranami. Boje přesto pokračovaly, a to společně s tristní humanitární situací. Loni v březnu pak Írán souhlasil s ukončením podpory povstalcům, což se dá pokládat za čínský diplomatický úspěch během snah o sblížení Teheránu s Rijádem.

Dopady konfliktu

Už v roce 2021 katarský server Al-Džazíra upozornil na analýzu OSN, která poukázala na to, že do konce 20. let tohoto století může mít konflikt až 1,3 milionu obětí. Mezi ně započítává i civilní oběti způsobené potravinovou krizí i zabité přímo během konfliktu. Potravinový program OSN dokonce počítá s tím, že 70 % z těchto obětí budou tvořit děti pod pět let věku.

Během občanské války zemřely tisíce lidí na epidemii cholery. Mezi lety 2016-2021 bylo zjištěno přes 2,5 milionu případů, napřímo tedy zasáhla až desetinu jemenské populace. Vyplývá to ze zprávy Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí.

Konflikt si navíc vyžádal rozdělení země na dvě ekonomické „zóny“; jednu kontrolovanou hútijskými povstalci, druhou kontrolovanou vládou. Již tak krutá ekonomická krize se ještě prohloubila v roce 2021, když vládou kontrolované oblasti zažily vzrůst inflace a tím pádem sníženi kupní síly obyvatelstva, což vedlo k neschopnosti nákupu základních životních potřeb. Vypukly protesty, na něž bezpečnostní složky odpověděly silou a došlo i na několik úmrtí.

Celkové situaci nepomohl ani fakt, že se zapojilo několik stovek bojovníků Islámského státu a Al-Káida. Bojovníci z ISIS byli dokonce popisováni jako „větší hrozba pro Al-Káidu než americké drony, které soustavně zabíjejí její velitele“.

Související

Jemen, Nemocnice Abs; autor: ©Rawan Shaif

Situace v Jemenu je podle OSN tragická. Děti nemají co jíst

Počet lidí trpících akutní podvýživou rychle roste v oblastech Jemenu, které jsou pod kontrolou vlády. Nejzávažnější případy se vyskytují na pobřeží Rudého moře, jak uvádí nedělní zpráva představitelů iniciativy Integrovaná klasifikace fází potravinové bezpečnosti (IPC) OSN.

Více souvisejících

Jemen Husíové

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká

S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy