Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

Grónsko, bývalá dánská kolonie, je v současnosti autonomní území v rámci Dánského království, které má rozsáhlou samosprávu a kontroluje většinu vnitřních záležitostí, včetně parlamentu a premiéra. Nicméně, Dánsko si zachovává pravomoci v oblasti zahraniční politiky, obrany a měnové politiky, uvedl server The Conversation.

Přestože výsledky výzkumu byly zveřejněny v grónských a dánských médiích, zůstaly téměř bez povšimnutí na mezinárodní scéně. To se změnilo 15. ledna, kdy nově zvolený prezident USA, Donald Trump, sdílel starší zprávu o výsledcích na svých sociálních sítích. Titulek uváděl, že dvě třetiny obyvatel Grónska podporují nezávislost.

Trump ve své publikaci nic nenapsal, ale naznačoval, že pokud Gróňané touží po nezávislosti, mohou být otevřeni jiným politickým nebo ekonomickým uspořádáním, například s USA. Trump v minulosti mluvil o možnosti „koupi“ Grónska, ale v poslední době začal mluvit v jasněji vyjádřených termínech o tom, že by mohl nad územím získat kontrolu.

V roce 2018, kdy jsme výzkum prováděli, Trump ještě neoznámil žádné plány na anexi tohoto ostrova. Tento scénář jsme si ani nedokázali představit a neptali jsme se na něj účastníky průzkumu. Výsledky tedy v žádném případě neznamenají, že by grónští obyvatelé toužili připojit se k USA.

Ve skutečnosti nedávný průzkum, který provedly grónské noviny Sermitsiaq a dánské noviny Berlingske, přímo řešil tuto otázku a ukázal, že pouze 6 % respondentů by chtělo, aby Grónsko opustilo Dánsko a stalo se součástí USA.

Výsledky výzkumu z roku 2018 ukázaly, že většina grónské populace touží po nezávislosti, přičemž dvě třetiny účastníků souhlasily s tím, že by Grónsko mělo být nezávislou zemí v budoucnu. Názory na načasování nezávislosti se však lišily. Když se účastníků zeptali, jak by hlasovali v referendu o nezávislosti, byli v této otázce rozděleni mezi „ano“ a „ne“.

Zákon o grónské samosprávě z roku 2009 uděluje grónské vládě právní pravomoc jednostranně vyhlásit referendum o oddělení od Dánska. Podle tohoto zákona „rozhodnutí o nezávislosti Grónska bude přijato lidmi Grónska“. Přes 15 let, které od přijetí zákona uplynuly, však tuto možnost Grónsko nevyužilo. To je pravděpodobně kvůli potenciálním ekonomickým důsledkům opuštění Dánska.

Každý rok Dánsko posílá Grónsku blokovou dotaci, která pokrývá přibližně polovinu rozpočtu této země. To podporuje sociální systém, který je rozsáhlejší než v mnoha jiných zemích, včetně USA. Kromě toho Dánsko spravuje mnoho nákladných veřejných služeb, včetně národní obrany.

Tato situace vytváří dilema pro mnoho Gróňanů, kteří touží po nezávislosti, protože musí vyvažovat sociální zabezpečení s politickou svrchovaností. To bylo vidět i v našem výzkumu, který ukázal, že ekonomické faktory ovlivňují preference ohledně nezávislosti.

Pro mnoho Gróňanů jsou bohaté přírodní zdroje ostrova mostem mezi ekonomickou soběstačností a plnou svrchovaností. Cizí investice a s nimi spojené daňové příjmy z těžby zdrojů jsou považovány za klíčové pro snížení ekonomické závislosti na Dánsku. Tyto přírodní zdroje, včetně vzácných zemin a dalších strategických minerálů, mohou také vysvětlit Trumpův zájem o Grónsko.

Jelikož budoucnost Grónska zůstává středem geopolitického boje, je klíčové si pamatovat, že pouze Gróňané mají právo rozhodnout o své vlastní cestě. Podle dostupných informací to naznačuje, že i když mnoho Gróňanů touží po nezávislosti, není to motivováno touhou připojit se k USA. 

Související

Grónsko

Obyvatelé Grónska konečně promluvili: Ať se sem Trump přijede podívat. Vůbec neví, o čem mluví

Zatímco americký prezident Donald Trump se zdá být odhodlaný získat kontrolu nad Grónskem, odborníci místních oblastí varují, že dosažení kontroly nad potenciálně lukrativní námořní trasou nebude snadné. Niels Clemensen, vedoucí pracovník grónské lodní společnosti Royal Arctic Line, má pro Trumpa, či kohokoli jiného, kdo se chce etablovat v Grónsku, jasnou radu: „Přijďte sem a podívejte se, s čím vlastně máte co do činění.“

Více souvisejících

grónsko

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

Michal Krčmář v závodu s hromadným startem v Novém městě na Moravě

Skvělý úvod biatlonového MS. Česká smíšená štafeta si dojela pro stříbro

Ve středu ve švýcarském Lenzerheide začalo letošní biatlonové mistrovství světa a hned v jeho první závodní den se český biatlon dočkal až nečekaného medailového úspěchu. Nečekaného především proto, že Češi dlouho věděli, že za ně na tomto MS nenastoupí zraněná biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová. Nicméně i bez ní se české smíšené štafetě ve složení Jessica Jislová, Tereza Voborníková, Vítězslav Hornig a Michal Krčmář podařilo doběhnout si pro stříbro a první cenný kov z biatlonového MS od roku 2021.

před 1 hodinou

Policie vyšetřuje tragický incident v rodině na Jihlavsku. (12.2.2025)

Motivem vraždy v Třešti nejspíš byly neshody ohledně majetku

Třeští na Jihlavsku ve středu otřásl případ vraždy, kterou střelec řešil rodinné spory. Muži, který se k činu doznal, hrozí až 20 let za mřížemi. Jako nejpravděpodobnější motiv činu se jeví neshody týkající se majetku, uvedla policie v pátek. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

"Proč nemluví o válce a ponižuje Evropu?" Lídři ostře kritizují Vance za jeho výroky o demokracii

Viceprezident Spojených států JD Vance vyvolal na Mnichovské bezpečnostní konferenci vlnu kritiky poté, co přirovnal současné evropské lídry k autokratům z období studené války a zpochybnil stav svobody slova na kontinentu. Jeho slova pobouřila řadu evropských představitelů, kteří mu podle The Guardian vzkázali, že jeho zásah do vnitřních záležitostí evropských států je „nepřijatelný“.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Vance přirovnal evropské lídry k tyranům z dob studené války. Ti konečně zareagovali

Viceprezident Spojených států JD Vance v pátek na Mnichovské bezpečnostní konferenci ostře kritizoval evropské politické elity a přirovnal jejich současné kroky k represivním režimům, které ovládaly část kontinentu během studené války. Podle něj Evropa stále více upouští od základních demokratických principů a uchyluje se k metodám, které kdysi sama odsuzovala.

včera

včera

Papež František a Robert Fico

Papež František se po jednání s Ficem nechal hospitalizovat

V pátek dopoledne přijal papež František na audienci premiéra Slovenské republiky Roberta Fica. Setkání se odehrálo ve Vatikánu a bylo zaměřeno na bilaterální vztahy mezi Svatým stolcem a Slovenskem, přičemž se diskutovalo o otázkách sociální soudržnosti, rodinné politiky a vzdělávání. Následně by papež hospitalizován v nemocnici.

včera

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Německu setkal se svým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem

Steinmeier vystoupil na konferenci s nezvykle tvrdým projevem. I vy budete potřebovat spojence, vzkázal USA

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier na mnichovské bezpečnostní konferenci pronesl důrazný projev, ve kterém se zaměřil na budoucnost německé politiky, evropskou bezpečnostní architekturu a stav liberální demokracie. Během svého vystoupení se několikrát kriticky vymezil vůči nové administrativě prezidenta Donalda Trumpa a varoval před hrozbami, které by mohly destabilizovat současný světový řád.

včera

včera

včera

včera

Evropská unie, ilustrační foto

EU na prahu finanční revoluce: Čekají nás celoevropské daně?

Evropská unie stojí před zásadní změnou své rozpočtové politiky. Klíčovým cílem je zjednodušení financování prostřednictvím menšího počtu cílených programů a posílení příjmů z vlastních zdrojů. Nejaktivněji se do debaty zapojuje Španělsko, které prosazuje zavedení celoevropských daní a až dvojnásobné navýšení rozpočtu pro léta 2028-2034.

včera

včera

Evropa se nemůže jen dívat, jak USA vyjednávají příměří, prohlásil Lipavský. V očích Trumpa ale svět funguje jinak

Přední evropští představitelé neměli ani tušení, že se Donald Trump chystá oznámit mírový plán pro Ukrajinu. Klíčový telefonát s Kremlem změnil světový řád – a Evropa se o tom dozvěděla až poté, píše Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy