Trump chce obnovit kontakt s Kim Čong-unem. Co má v plánu s KLDR?

Dva severokorejští přeběhlíci, kteří působili v samotném srdci tamního režimu, přinášejí unikátní pohled na vládnutí rodiny Kimů i na dynamiku vztahů mezi Spojenými státy a Severní Koreou. V nedávném rozhovoru pro Fox News bývalý americký prezident Donald Trump uvedl, že hodlá znovu navázat kontakt se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, podobně jako během svého prvního prezidentského období. Znamená to snad další summit mezi Trumpem a Kimem?

Během svého působení v úřadu Trump často označoval své „přátelství“ s Kimem za klíčový prvek své diplomacie. Nyní, zpět v Oválné pracovně, dává najevo jistotu, že by Kim opět přivítal obnovení kontaktů. Pokud by se summit skutečně uskutečnil, jaké hmatatelné výsledky by mohl Trump dosáhnout v rámci své politiky „Amerika na prvním místě“?

Úspěch takového summitu by podle serveru National Interest závisel na Trumpově schopnosti získat od KLDR smysluplné ústupky. Navzdory skepsi ohledně minulých jednání existují tři klíčové oblasti, ve kterých by bylo možné dosáhnout pokroku:

1) Návrat USS Pueblo
2) Likvidace jaderného zařízení v Jongbjonu
3) Ekonomická spolupráce v turistické zóně Wonsan-Kalma

USS Pueblo: Symbolické vítězství

Jedním z nejsilnějších diplomatických kroků by pro Trumpa mohl být návrat USS Pueblo, americké námořní lodi, kterou Severní Korea zajala v mezinárodních vodách v roce 1968. Loď je v KLDR dlouhodobě používána jako trofej protiamerické propagandy a její repatriace by byla významným politickým a diplomatickým úspěchem.

Pro Severní Koreu by takový krok znamenal projev dobré vůle a ochotu napravit vztahy se Spojenými státy. Ačkoliv by šlo spíše o symbolický akt, jeho dopad na americkou veřejnost by byl enormní a Trump by jej mohl prezentovat jako svůj další velký triumf na mezinárodní scéně.

Jongbjon: Klíč k denuklearizaci

Dalším významným úspěchem by mohlo být nevratné odstranění jaderného zařízení v Jongbjonu. Toto místo, které je srdcem severokorejského jaderného programu, bylo jedním z hlavních témat na summitu v Hanoji v roce 2019. Likvidace Jongbjonu by představovala nejvýznamnější krok k denuklearizaci od Dohody z Ženevy z roku 1994.

Z Trumpovy perspektivy by takový úspěch posílil jeho obraz jako vůdce, který dokáže dosáhnout výsledků tam, kde jeho předchůdci selhali. I když kritici mohou argumentovat, že Jongbjon je zastaralé zařízení a jeho likvidace neřeší celkový severokorejský jaderný arzenál, stále by šlo o významný diplomatický krok kupředu.

Ekonomická spolupráce: Projekt Wonsan-Kalma

Jednou z nejambicióznějších možností by bylo navázání ekonomické spolupráce mezi USA a Severní Koreou. Trump by mohl navrhnout americké investice do pobřežní turistické zóny Wonsan-Kalma, což je jeden z nejdůležitějších ekonomických projektů Kim Čong-una.

Tato oblast je propagována jako symbol hospodářského rozvoje KLDR a v současnosti se otevírá především ruským turistům. Spolupráce s USA by mohla Severní Koreji nabídnout ekonomické výhody a přimět režim k provádění reforem. Pro Trumpa by taková dohoda znamenala potvrzení jeho nekonvenčního přístupu k diplomacii a posílila by jeho image pragmatického vyjednavače.

Odhadnout Kimovu reakci znamená pochopit jeho osobnost a dynamiku režimu v Pchjongjangu. Kim Čong-un, ač izolovaný diktátor, si je dobře vědom důležitosti své mezinárodní prestiže. Setkání s americkým prezidentem mu poskytuje příležitost vystupovat jako globální státník a upevnit svou autoritu doma.

V minulosti využil Kim summity s Trumpem k dosažení politických ústupků, například k pozastavení americko-jihokorejských vojenských cvičení. Skutečnost, že Trump nyní zmiňuje projekt Wonsan-Kalma, naznačuje, že mezi oběma stranami možná již probíhají neformální signály o možném obnovení jednání.

Hlavním cílem Kim Čong-una by bylo zajistit přežití a stabilitu svého režimu. To by ovlivnilo jeho požadavky během vyjednávání. Očekává se, že by usiloval o zrušení sankcí, především v oblasti uhlí, nerostných surovin, textilu a exportu pracovní síly.

Dalším možným požadavkem by bylo uznání Severní Koreje jako jaderného státu, což by mohl prosazovat skrze rozhovory o omezení zbrojení. Dále by mohl požadovat bezpečnostní záruky, snížení americko-jihokorejské vojenské spolupráce či dokonce částečné stažení amerických jednotek z Korejského poloostrova. Další možností by bylo navázání diplomatických vztahů, například otevření styčné kanceláře USA v Pchjongjangu, což by snížilo mezinárodní izolaci KLDR.

Úspěch případného summitu mezi Trumpem a Kimem bude záviset na Trumpově schopnosti přeměnit svůj osobní vztah s Kimem ve skutečné výsledky. Získání USS Pueblo, likvidace Jongbjonu a ekonomická spolupráce v Wonsanu by představovaly významné kroky vpřed a posílily by Trumpovu pověst odvážného vyjednavače.

Nicméně skutečný test jeho „přátelství“ s Kimem bude spočívat v tom, jak dokáže vyvážit požadavky Severní Koreje s udržením americké diplomatické převahy. Sázky jsou vysoké, ale úspěšný summit by mohl zásadně změnit vztahy mezi USA a KLDR a posílit Trumpovu reputaci jako lídra, který je ochoten riskovat pro mír a pokrok. 

Související

Hackeři, ilustrační foto

Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností

Severokorejští hackeři pravděpodobně pronikli do softwarového balíčku, který využívají tisíce amerických společností. Podle bezpečnostních expertů jde o rozsáhlý útok na dodavatelský řetězec, jehož následky se mohou odstraňovat i několik měsíců. Odborníci, kteří na incident reagují, předpokládají, že cílem této dlouhodobé kampaně je krádež kryptoměn. Peníze získané tímto způsobem severokorejský režim často využívá k financování svých jaderných a raketových programů.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un Donald Trump

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

včera

včera

Václav Hybš

Zemřel legendární kapelník Václav Hybš

Českou hudební scénou otřásla velmi smutná zpráva v úvodu nového kalendářního týdne. Ve věku úctyhodných 90 let zemřel známý kapelník a hudebník Václav Hybš, jenž svého času spolupracoval s největšími hvězdami populární hudby u nás. 

včera

Pouštní saharský písek, ilustrační fotografie.

Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí

Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí. 

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky

V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.

včera

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

včera

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy