Trump chce obnovit kontakt s Kim Čong-unem. Co má v plánu s KLDR?

Dva severokorejští přeběhlíci, kteří působili v samotném srdci tamního režimu, přinášejí unikátní pohled na vládnutí rodiny Kimů i na dynamiku vztahů mezi Spojenými státy a Severní Koreou. V nedávném rozhovoru pro Fox News bývalý americký prezident Donald Trump uvedl, že hodlá znovu navázat kontakt se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, podobně jako během svého prvního prezidentského období. Znamená to snad další summit mezi Trumpem a Kimem?

Během svého působení v úřadu Trump často označoval své „přátelství“ s Kimem za klíčový prvek své diplomacie. Nyní, zpět v Oválné pracovně, dává najevo jistotu, že by Kim opět přivítal obnovení kontaktů. Pokud by se summit skutečně uskutečnil, jaké hmatatelné výsledky by mohl Trump dosáhnout v rámci své politiky „Amerika na prvním místě“?

Úspěch takového summitu by podle serveru National Interest závisel na Trumpově schopnosti získat od KLDR smysluplné ústupky. Navzdory skepsi ohledně minulých jednání existují tři klíčové oblasti, ve kterých by bylo možné dosáhnout pokroku:

1) Návrat USS Pueblo
2) Likvidace jaderného zařízení v Jongbjonu
3) Ekonomická spolupráce v turistické zóně Wonsan-Kalma

USS Pueblo: Symbolické vítězství

Jedním z nejsilnějších diplomatických kroků by pro Trumpa mohl být návrat USS Pueblo, americké námořní lodi, kterou Severní Korea zajala v mezinárodních vodách v roce 1968. Loď je v KLDR dlouhodobě používána jako trofej protiamerické propagandy a její repatriace by byla významným politickým a diplomatickým úspěchem.

Pro Severní Koreu by takový krok znamenal projev dobré vůle a ochotu napravit vztahy se Spojenými státy. Ačkoliv by šlo spíše o symbolický akt, jeho dopad na americkou veřejnost by byl enormní a Trump by jej mohl prezentovat jako svůj další velký triumf na mezinárodní scéně.

Jongbjon: Klíč k denuklearizaci

Dalším významným úspěchem by mohlo být nevratné odstranění jaderného zařízení v Jongbjonu. Toto místo, které je srdcem severokorejského jaderného programu, bylo jedním z hlavních témat na summitu v Hanoji v roce 2019. Likvidace Jongbjonu by představovala nejvýznamnější krok k denuklearizaci od Dohody z Ženevy z roku 1994.

Z Trumpovy perspektivy by takový úspěch posílil jeho obraz jako vůdce, který dokáže dosáhnout výsledků tam, kde jeho předchůdci selhali. I když kritici mohou argumentovat, že Jongbjon je zastaralé zařízení a jeho likvidace neřeší celkový severokorejský jaderný arzenál, stále by šlo o významný diplomatický krok kupředu.

Ekonomická spolupráce: Projekt Wonsan-Kalma

Jednou z nejambicióznějších možností by bylo navázání ekonomické spolupráce mezi USA a Severní Koreou. Trump by mohl navrhnout americké investice do pobřežní turistické zóny Wonsan-Kalma, což je jeden z nejdůležitějších ekonomických projektů Kim Čong-una.

Tato oblast je propagována jako symbol hospodářského rozvoje KLDR a v současnosti se otevírá především ruským turistům. Spolupráce s USA by mohla Severní Koreji nabídnout ekonomické výhody a přimět režim k provádění reforem. Pro Trumpa by taková dohoda znamenala potvrzení jeho nekonvenčního přístupu k diplomacii a posílila by jeho image pragmatického vyjednavače.

Odhadnout Kimovu reakci znamená pochopit jeho osobnost a dynamiku režimu v Pchjongjangu. Kim Čong-un, ač izolovaný diktátor, si je dobře vědom důležitosti své mezinárodní prestiže. Setkání s americkým prezidentem mu poskytuje příležitost vystupovat jako globální státník a upevnit svou autoritu doma.

V minulosti využil Kim summity s Trumpem k dosažení politických ústupků, například k pozastavení americko-jihokorejských vojenských cvičení. Skutečnost, že Trump nyní zmiňuje projekt Wonsan-Kalma, naznačuje, že mezi oběma stranami možná již probíhají neformální signály o možném obnovení jednání.

Hlavním cílem Kim Čong-una by bylo zajistit přežití a stabilitu svého režimu. To by ovlivnilo jeho požadavky během vyjednávání. Očekává se, že by usiloval o zrušení sankcí, především v oblasti uhlí, nerostných surovin, textilu a exportu pracovní síly.

Dalším možným požadavkem by bylo uznání Severní Koreje jako jaderného státu, což by mohl prosazovat skrze rozhovory o omezení zbrojení. Dále by mohl požadovat bezpečnostní záruky, snížení americko-jihokorejské vojenské spolupráce či dokonce částečné stažení amerických jednotek z Korejského poloostrova. Další možností by bylo navázání diplomatických vztahů, například otevření styčné kanceláře USA v Pchjongjangu, což by snížilo mezinárodní izolaci KLDR.

Úspěch případného summitu mezi Trumpem a Kimem bude záviset na Trumpově schopnosti přeměnit svůj osobní vztah s Kimem ve skutečné výsledky. Získání USS Pueblo, likvidace Jongbjonu a ekonomická spolupráce v Wonsanu by představovaly významné kroky vpřed a posílily by Trumpovu pověst odvážného vyjednavače.

Nicméně skutečný test jeho „přátelství“ s Kimem bude spočívat v tom, jak dokáže vyvážit požadavky Severní Koreje s udržením americké diplomatické převahy. Sázky jsou vysoké, ale úspěšný summit by mohl zásadně změnit vztahy mezi USA a KLDR a posílit Trumpovu reputaci jako lídra, který je ochoten riskovat pro mír a pokrok. 

Související

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump se nebrání dalšímu setkání s "rakeťákem" Kim Čong-unem

Americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že by se během nadcházející asijské cesty rád setkal se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Pokud by k setkání došlo, Trump by tak navázal na společné rozhovory, které uskutečnil během prvního mandátu v Bílém domě. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un Donald Trump

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy