Trump chce obnovit kontakt s Kim Čong-unem. Co má v plánu s KLDR?

Dva severokorejští přeběhlíci, kteří působili v samotném srdci tamního režimu, přinášejí unikátní pohled na vládnutí rodiny Kimů i na dynamiku vztahů mezi Spojenými státy a Severní Koreou. V nedávném rozhovoru pro Fox News bývalý americký prezident Donald Trump uvedl, že hodlá znovu navázat kontakt se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, podobně jako během svého prvního prezidentského období. Znamená to snad další summit mezi Trumpem a Kimem?

Během svého působení v úřadu Trump často označoval své „přátelství“ s Kimem za klíčový prvek své diplomacie. Nyní, zpět v Oválné pracovně, dává najevo jistotu, že by Kim opět přivítal obnovení kontaktů. Pokud by se summit skutečně uskutečnil, jaké hmatatelné výsledky by mohl Trump dosáhnout v rámci své politiky „Amerika na prvním místě“?

Úspěch takového summitu by podle serveru National Interest závisel na Trumpově schopnosti získat od KLDR smysluplné ústupky. Navzdory skepsi ohledně minulých jednání existují tři klíčové oblasti, ve kterých by bylo možné dosáhnout pokroku:

1) Návrat USS Pueblo
2) Likvidace jaderného zařízení v Jongbjonu
3) Ekonomická spolupráce v turistické zóně Wonsan-Kalma

USS Pueblo: Symbolické vítězství

Jedním z nejsilnějších diplomatických kroků by pro Trumpa mohl být návrat USS Pueblo, americké námořní lodi, kterou Severní Korea zajala v mezinárodních vodách v roce 1968. Loď je v KLDR dlouhodobě používána jako trofej protiamerické propagandy a její repatriace by byla významným politickým a diplomatickým úspěchem.

Pro Severní Koreu by takový krok znamenal projev dobré vůle a ochotu napravit vztahy se Spojenými státy. Ačkoliv by šlo spíše o symbolický akt, jeho dopad na americkou veřejnost by byl enormní a Trump by jej mohl prezentovat jako svůj další velký triumf na mezinárodní scéně.

Jongbjon: Klíč k denuklearizaci

Dalším významným úspěchem by mohlo být nevratné odstranění jaderného zařízení v Jongbjonu. Toto místo, které je srdcem severokorejského jaderného programu, bylo jedním z hlavních témat na summitu v Hanoji v roce 2019. Likvidace Jongbjonu by představovala nejvýznamnější krok k denuklearizaci od Dohody z Ženevy z roku 1994.

Z Trumpovy perspektivy by takový úspěch posílil jeho obraz jako vůdce, který dokáže dosáhnout výsledků tam, kde jeho předchůdci selhali. I když kritici mohou argumentovat, že Jongbjon je zastaralé zařízení a jeho likvidace neřeší celkový severokorejský jaderný arzenál, stále by šlo o významný diplomatický krok kupředu.

Ekonomická spolupráce: Projekt Wonsan-Kalma

Jednou z nejambicióznějších možností by bylo navázání ekonomické spolupráce mezi USA a Severní Koreou. Trump by mohl navrhnout americké investice do pobřežní turistické zóny Wonsan-Kalma, což je jeden z nejdůležitějších ekonomických projektů Kim Čong-una.

Tato oblast je propagována jako symbol hospodářského rozvoje KLDR a v současnosti se otevírá především ruským turistům. Spolupráce s USA by mohla Severní Koreji nabídnout ekonomické výhody a přimět režim k provádění reforem. Pro Trumpa by taková dohoda znamenala potvrzení jeho nekonvenčního přístupu k diplomacii a posílila by jeho image pragmatického vyjednavače.

Odhadnout Kimovu reakci znamená pochopit jeho osobnost a dynamiku režimu v Pchjongjangu. Kim Čong-un, ač izolovaný diktátor, si je dobře vědom důležitosti své mezinárodní prestiže. Setkání s americkým prezidentem mu poskytuje příležitost vystupovat jako globální státník a upevnit svou autoritu doma.

V minulosti využil Kim summity s Trumpem k dosažení politických ústupků, například k pozastavení americko-jihokorejských vojenských cvičení. Skutečnost, že Trump nyní zmiňuje projekt Wonsan-Kalma, naznačuje, že mezi oběma stranami možná již probíhají neformální signály o možném obnovení jednání.

Hlavním cílem Kim Čong-una by bylo zajistit přežití a stabilitu svého režimu. To by ovlivnilo jeho požadavky během vyjednávání. Očekává se, že by usiloval o zrušení sankcí, především v oblasti uhlí, nerostných surovin, textilu a exportu pracovní síly.

Dalším možným požadavkem by bylo uznání Severní Koreje jako jaderného státu, což by mohl prosazovat skrze rozhovory o omezení zbrojení. Dále by mohl požadovat bezpečnostní záruky, snížení americko-jihokorejské vojenské spolupráce či dokonce částečné stažení amerických jednotek z Korejského poloostrova. Další možností by bylo navázání diplomatických vztahů, například otevření styčné kanceláře USA v Pchjongjangu, což by snížilo mezinárodní izolaci KLDR.

Úspěch případného summitu mezi Trumpem a Kimem bude záviset na Trumpově schopnosti přeměnit svůj osobní vztah s Kimem ve skutečné výsledky. Získání USS Pueblo, likvidace Jongbjonu a ekonomická spolupráce v Wonsanu by představovaly významné kroky vpřed a posílily by Trumpovu pověst odvážného vyjednavače.

Nicméně skutečný test jeho „přátelství“ s Kimem bude spočívat v tom, jak dokáže vyvážit požadavky Severní Koreje s udržením americké diplomatické převahy. Sázky jsou vysoké, ale úspěšný summit by mohl zásadně změnit vztahy mezi USA a KLDR a posílit Trumpovu reputaci jako lídra, který je ochoten riskovat pro mír a pokrok. 

Související

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump se nebrání dalšímu setkání s "rakeťákem" Kim Čong-unem

Americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že by se během nadcházející asijské cesty rád setkal se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Pokud by k setkání došlo, Trump by tak navázal na společné rozhovory, které uskutečnil během prvního mandátu v Bílém domě. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un Donald Trump

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy