Trump chce obsadit Pásmo Gazy. Je jeho plán vůbec reálný?

Trump tvrdí, že dlouholeté diplomatické snahy USA o mírové řešení konfliktu selhaly, a proto přichází s „praktickým“ řešením. Vzhledem k tomu, že velká část Gazy je v troskách po válce mezi Izraelem a Hamásem, Trump vidí možnost znovu postavit tento region od základů – avšak bez jeho původních obyvatel.

Podle jeho plánu by byla Gaza převedena do americké správy a její obyvatelé by byli přesídleni jinam, pravděpodobně do jiných arabských států. Trump údajně vyvíjí tlak na Egypt a Jordánsko, aby přijaly až 2,2 milionu obyvatel Gazy, přičemž jim pohrozil zastavením americké pomoci, pokud budou odporovat.

Navrhuje také vybudování několika „bezpečných komunit“ mimo Gazu, kde by přesídlení Palestinci mohli žít. Mezitím by se na místě dnešní Gazy měla zrodit „riviera Blízkého východu“ – ekonomicky prosperující oblast, která by přilákala investice a mezinárodní zájem.

Trumpův návrh ale naráží na několik zásadních překážek. Spojené státy nemají žádný legální nárok na Gazu a jakékoliv její „převzetí“ by odporovalo mezinárodnímu právu. Násilné vysídlení obyvatel by bylo považováno za válečný zločin.

Egypt i Jordánsko rezolutně odmítly myšlenku, že by měly přijmout palestinské uprchlíky. Egyptský ministr zahraničí znovu potvrdil, že jeho země „nebude účastníkem žádné nespravedlnosti vůči Palestincům“. Pro mnoho Palestinců je Gaza historickou součástí jejich země a jejich domovem. Mnozí jsou potomky uprchlíků z roku 1948 a další nucené vyhnání je pro ně nepřijatelné.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil návrh za „revoluční vizi“, ale není jasné, zda by ho Izrael skutečně podporoval. Izrael má vlastní plány na budoucí uspořádání Gazy a dosud odmítal, aby se jakákoliv americká správa ujala tohoto území.

Trump se sice snaží o silnou pozici v mezinárodní politice, ale jeho návrh by čelil obrovskému odporu v Kongresu i mezi americkými spojenci.

Trump už v minulosti učinil podobně šokující prohlášení – například když mluvil o koupi Grónska nebo o úplném odstoupení USA od vojenských závazků v NATO. Mohlo by tedy jít o nátlakovou taktiku, která má přinutit regionální hráče k jiným kompromisům ohledně budoucnosti Gazy.

Navíc je otázkou, jak by Trump svůj návrh prosazoval, pokud by se v roce 2025 vrátil do Bílého domu. Vzhledem k tomu, že dlouhodobě odmítá americké vojenské intervence v zahraničí, je nepravděpodobné, že by USA vojensky obsadily Gazu.

Trumpův plán může mít dopady i na současná příměří a vyjednávání o rukojmích. Pokud by Hamás dospěl k závěru, že výsledkem války bude úplné vylidnění Gazy, mohl by přerušit veškeré rozhovory a dále zadržovat rukojmí. Izrael by pak mohl obnovit vojenské operace, čímž by se konflikt znovu rozhořel.

Trumpův návrh na převzetí Gazy je extrémně kontroverzní a zdá se být spíše politickou provokací než realistickým plánem. Odpor arabských států, právní překážky i nejasný postoj Izraele naznačují, že tento nápad nemá reálnou šanci na uskutečnění. Spíše se zdá, že Trump testuje limity diplomatických možností a hledá způsob, jak si udržet dominantní roli v diskusích o budoucnosti Blízkého východu.