Trump nařídil armádě spustit jaderné testy. Poprvé od roku 1992

„Vzhledem k testovacím programům jiných zemí jsem pověřil ministerstvo války, aby zahájilo testování našich jaderných zbraní na stejném základě,“ uvedl Trump a dodal, že proces má začít „okamžitě“. Podle něj mají USA největší jaderný arzenál na světě, následovaný Ruskem, zatímco Čína „je s velkým odstupem třetí“. Informovala o tom britská stanice BBC.

Jeho prohlášení znamená zásadní odklon od tří dekády starého moratoria, které zavedl prezident George H. W. Bush v roce 1992 po skončení studené války. Od té doby Spojené státy žádný jaderný test neprovedly, i když udržují rozsáhlý simulační program k ověřování spolehlivosti arzenálu.

Trump tvrdí, že se rozhodl kvůli „modernizaci a renovaci“ jaderných sil, které podle něj musí odpovídat tempu vývoje v Rusku a Číně. Peking v posledních pěti letech zdvojnásobil počet jaderných hlavic a podle amerického think-tanku CSIS by mohl do roku 2030 překročit hranici tisícovky rozmístěných zbraní. Pentagon odhaduje, že v roce 2035 může čínský arzenál dosáhnout paritní úrovně se Spojenými státy a Ruskem.

Moskva mezitím ohlásila úspěšné testy dvou nových systémů schopných nést jaderné hlavice – rakety s neomezeným doletem a podvodního dronu Poseidon, který má být schopen vyvolat radioaktivní vlny podél amerického západního pobřeží. Tyto zbraně sice zatím nebyly odpáleny s jadernou náloží, ale jejich demonstrace posílila obavy, že se svět vrací do éry jaderného zastrašování, píše americký list New York Times.

Trumpova slova navíc přicházejí pouhých sto dní před vypršením platnosti smlouvy New START, posledního fungujícího paktu o omezení strategických zbraní mezi Washingtonem a Moskvou. Dohoda limituje počet rozmístěných hlavic na 1550 na každé straně, ale její další prodloužení už není možné. Absence nové dohody by mohla otevřít prostor novému závodu ve zbrojení.

Z hlediska mezinárodní stability by obnovení amerických testů znamenalo nejvážnější narušení globálního režimu kontroly zbraní od 90. let. Odborníci varují, že by krok mohl vyprovokovat Rusko, Čínu i další jaderné státy, jako například Indii, Pákistán nebo Severní Koreu, k podobným demonstracím. 

Z praktického hlediska by se testy mohly konat v nevadském testovacím středisku, 100 kilometrů od Las Vegas, kde USA provedly více než 900 podzemních explozí. Podle Národního muzea jaderné vědy zůstává zařízení technicky schopné obnovit testování, pokud by k tomu vláda dala souhlas.

Spojené státy vstoupily do jaderné éry v roce 1945 prvním testem Trinity a krátce poté použily atomové zbraně v Hirošimě a Nagasaki. Od té doby provedly přes tisíc testů. Pokud by Trump svůj plán skutečně uskutečnil, šlo by o symbolický návrat k logice studené války, kdy jedinou zárukou, že nevypukne globální válka, byly síla a množství jaderných zbraní.

Trumpova rétorika může mít více politické než vojenské motivace – posílit obraz silného vůdce doma i v zahraničí. V době, kdy Spojené státy čelí rostoucímu tlaku Ruska, asertivní Číně a vyčerpaným spojencům v Evropě, představuje obnovení jaderných testů nejen riziko eskalace, ale i zásadní zkoušku americké odpovědnosti jako jaderné velmoci.