Turecko má méně výhrad ke vstupu Finska do NATO než v případě Švédska

"Problémů, kterým čelíme s Finskem, je relativně méně ve srovnání se Švédskem," řekl dnes turecký ministr zahraničí. Podle něj však Ankara nedostala z Helsinek žádost, aby finskou žádost turečtí představitelé hodnotili nezávisle na té švédské.

Ankara tento týden tvrdě kritizovala švédskou vládu za tom, že umožnila prokurdské demonstrace a spálení svaté knihy islámu před tureckým velvyslanectvím. Prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil, že Švédsko nemůže počítat s tureckou podporou při vstupu do aliance, pokud nezaručí respekt k islámu v zemi.

Finsko podle tureckých médií tento týden udělalo další krok v plnění tureckých požadavků, když jeho úřady vydaly první licenci na zbrojní dodávku Turecku od roku 2019.

Švédští vládní činitelé včetně premiéra Ulfa Kristerssona pálení koránu odsoudili jako neuctivé, podle nich ale takový čin spadá pod svobodu projevu, kterou chrání švédská ústava. Kristersson se dnes snažil mírnit obavy ze zablokování rozhovorů. Připustil však, že v jednáních nastaly komplikace. "Je ale myslím důležité říct, že žádné dveře se nezavřely," uvedl.

Finsko tento týden oznámilo, že by mohlo usilovat o vstup do Severoatlantické aliance i bez Švédska, pro finskou vládou však zůstává prioritou společný vstup obou zemí. Společný vstup dává podle agentury Reuters smysl i z vojenského hlediska. Pokud by Finsko vstoupilo do NATO samo, tak by ho se zbytkem aliance spojoval jen úzký pohraniční pás s Norskem na severu země.

Turecko zrušilo únorové jednání ohledně naplňování memoranda, které uzavřelo s oběma severskými státy v červnu, což umožnilo zahájení vstupního procesu do NATO. Ankara neoznámila, kdy by se představitelé trojice zemí mohli sejít. Analytici, které oslovila agentura Reuters, ale neočekávají žádný větší průlom před tureckými prezidentskými a parlamentními volbami, které se uskuteční v druhé polovině května.

Turecko blokuje vstup Finska a Švédska do NATO od loňského jara, protože podle Ankary oba státy nedostatečně zakročily proti organizacím, které turecká stana pokládá za teroristické. Jde například o milice YPG, Stranu kurdských pracujících (PKK), či příznivce klerika Fethullaha Gülena.

Trojice zemí podepsala na summitu NATO v Madridu memorandum, kde se státy zavazují k větší spolupráci v boji proti terorismu a k dalším krokům. Podle Finska a Švédska se memorandum daří plnit, Ankara považuje postup zatím za nedostatečný. S vstupem nových členů musí souhlasit všechny státy NATO. Žádosti vedle Turecka neratifikovalo ještě Maďarsko.