Turecko se konečně začne zabývat žádostí Švédska o vstup do NATO. Na Maďarsko se stále čeká

Turecký parlamentní výbor pro zahraniční věci bude ve čtvrtek jednat o schválení žádosti Švédska o vstup do NATO. Předseda výboru přitom už dříve uvedl, že záležitost pro Turecko není stejně naléhavá jako pro jiné země.  

"Členství Švédska v NATO je jen jednou z mezinárodních dohod, které čekají na ratifikaci. Budeme o tom diskutovat, když přijde čas. To, co je naléhavé pro jiné, nemusí být nutně naléhavé pro ( nás)," uvedl na začátku listopadu předseda výboru Fuata Oktaya.

Podle agentury Reuters se ale výbor konečně dostane k jednání o schválení žádosti Švédska o vstup do NATO. Před parlamentním jednáním o ratifikaci musí protokol nejprve schválit výbor pro zahraniční věci. Po schválení v parlamentu musí protokol podepsat turecký prezident Recepp Tayyip Erdogan.

Ten předložil parlamentu k ratifikaci protokol o vstupu Švédska v říjnu. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zároveň na Turecko naléhal, aby jeho členství urychleně schválilo. Před parlamentním jednáním o ratifikaci protokol musí nejprve schválit výbor pro zahraniční věci.

Erdogan několik měsíců oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci parlamentu. Koncem října ale prezidentská kancelář na sociální síti X informovala, že protokol o přistoupení Švédska k NATO byl podepsán prezidentem Erdoganem a předložen parlamentu. 

Turecko každopádně není jedinou zemí, která dosud blokuje vstup skandinávské země do NATO. Ratifikovat ho musí také Maďarsko. Šéf jeho diplomacie Péter Szijjártó na začátku října řekl, že pokud Stockholm obnoví svůj respekt v bilaterálních vztazích k Budapešti, bude parlament připraven urychlit ratifikační proces.

Doporučené články

Švédsko původně doufalo, že do NATO bude moci vstoupit již v létě 2022, přijetí země ale bylo blokováno Maďarskem i Erdoganem. Ten měsíce oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci v tureckém parlamentu. Kritizoval přitom Stockholm, že poskytuje útočiště členům skupin, které Ankara považuje za teroristické.

Vláda premiéra Viktora Orbána od léta loňského roku oficiálně podporuje vstup Švédska, přičemž příslušný návrh zákona předložil kabinet před 15 měsíci, ale poslanecká skupina vládní strany Fidesz se staví stále radikálněji proti schválení takového kroku.

Orbán v parlamentu 25. září prohlásil, že neexistují žádné naléhavé okolnosti, které by nyní nutily Maďarsko ratifikovat vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Podotkl, že vládnoucí strana Fidesz má problémy se švédským dokumentárním filmem z roku 2019, který zpochybňuje demokracii v Maďarsku.

"Pokud ve státních školách (ve Švédsku) vyučují to, co vidíme o Maďarsku v předmětném filmu, pak jde o to, že tento problém povyšuje státního politika na úroveň mezinárodní politiky, a to nebudeme akceptovat," uvedl Orbán.

Doporučené články

Následně se zeptal, zda členství Švédska v NATO naléhavé. "Bezpečnost Švédska nic neohrožuje. Se Švédskem nemáme žádné vojenské vztahy, které by nás tlačily. Ponechat si Gripeny (švédská bojová letadla) je zajímavá otázka, ale pravdou je, že na stole je dalších minimálně deset nabídek," uvedl. 

Podle něj nyní neexistuje žádný strategický prvek švédsko-maďarských vztahů, který by byl poškozen, kdyby Maďarsko před ratifikací vstupu Švédska do NATO trvalo na tom, aby Stockholm prokázal vůči Budapešti respekt.

Vstup Švédska do NATO neschválily pouze Turecko a Maďarsko. Touto otázkou se zabývali poslanci parlamentních frakcí vládních stran Fidesz-KDNP i na výjezdovém zasedání v Ostřihomi. Promítal se na něm desetiminutový švédský dokument s kritickým obsahem k demokracii v Maďarsku, na který poukázalo několik členů maďarského kabinetu.

Doporučené články

Předseda maďarského parlamentu László Kövér v souvislosti s videem řekl, že Maďarsko nepotřebuje takové spojence, a že není jisté, že Maďarsko musí ratifikovat vstup Švédska do NATO. Kövér tak naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.

"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil podle Reuters Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.

Švédsko podalo přihlášku k členství v NATO loni na jaře společně s Finskem, a to jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko již členem NATO je, není ale jasné, zda se maďarský parlament v tomto měsíci vůbec sejde k debatě a hlasování o vstupu Švédska do NATO. 

Doporučené články

Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když loni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na podzimním plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó pro tureckou televizi TRT World.

Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.

Vláda se podle jeho slov nechce stát překážkou členství Švédska v NATO a žádost Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance průběžně konzultovala s tureckými lídry. Mluvilo se o tom i během návštěvy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Budapešti 20. srpna.

Související

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.
Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

Více souvisejících

Turecko ,  Švédsko ,  NATO

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin přehání, tvrdí experti po analýze ruského postupu na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin přehání, když hodnotí letošní postup ruské armády na Ukrajině. Podle zahraničních expertů se invazním silám ani zdaleka nepovedlo ovládnout tak velké území, jak tvrdí Kreml. Ukrajinští vojáci byli dokonce v některých měsících těmi úspěšnějšími.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj okomentoval Trumpovo rozhodnutí ohledně protiruských sankcí

I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Déšť

Počasí o víkendu oteplení nepřinese, místy naopak zaprší

Víkendové počasí v České republice přinese změnu rázu oblohy a postupný přechod od zatažené oblohy k postupnému projasňování. Zatímco sobotní den poznamená velká oblačnost a na západě také déšť, neděle nabídne sice chladnější rána, ale s postupným ubýváním mraků a nadějnějšími výhledy na slunečnější oblohu.

včera

Katie Zachariová

Zachariová přiznala, že advokátní zkoušky nikdy nesložila. Trump ji vyhodil

Americký prezident Donald Trump odvolal z funkce tiskovou mluvčí Bílého domu Katie Zachariovou, čímž ukončil její pouhých pět dní trvající působení na pozici hlavní prezidentské mluvčí. K tomuto radikálnímu kroku došlo po týdnu poznamenaném ostrým mediálním tlakem, debatami o jejích kvalifikacích a vlnou kritiky, která se na novou představitelku administrativy snesla.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odmítl, že by on či Musk Ukrajině vypnuli Starshield

Americký prezident Donald Trump odmítl, že by on či šéf společnosti SpaceX Elon Musk měli jakoukoliv odpovědnost za omezení přístupu ukrajinské armády k satelitní síti Starlink. Zahraniční zpravodajské zdroje přitom už dříve s odvoláním na vládní činitele potvrdily, že pokyn k přechodnému utlumení vojenské verze systému Starshield vzešel přímo z nitra Bílého domu.

včera

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Atlantic: Ukrajina spustí novou operaci, proti ruským letištím pošle drony naváděné AI

Ukrajina se připravuje na eskalaci své kampaně proti ruským letištím a plánuje nasazení dronů naváděných umělou inteligencí. Tyto pokročilé stroje jsou schopné efektivně obcházet nepřátelskou protivzdušnou obranu a přímo zasahovat leteckou infrastrukturu. Podle informací amerického magazínu The Atlantic přichází tento krok v době hlubokého napětí ve vztazích s Washingtonem.

včera

Tesla Roadster 2

VIDEO: Tesla představila v dechberoucí ukázce první létající automobil

Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.

včera

Johann Wadephul, člen Bundestagu

Starshield platíme, tak zrušte jeho omezení Ukrajině, vyzvalo Německo

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul vystoupil v diskusním pořadu stanice ZDF Maybrit Illner s ostrou kritikou nedávného omezení satelitního internetového připojení Starlink a jeho vojenské verze Starshield na Ukrajině. Podle jeho slov musí být tato technická omezení bezodkladně zrušena, neboť spolehlivá komunikace hraje naprosto klíčovou roli v ukrajinské obraně proti ruské agresi. Wadephul v této souvislosti připomněl, že německá vláda finančně přispívá na pořízení a provoz části těchto terminálů.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

EU nehodlá zrušit žádné protiruské sankce, dokud Moskva neukončí válku, varuje von der Leyenová

Evropská unie nehodlá zrušit žádné protiruské sankce, dokud Moskva neukončí svou vojenskou agresi proti Ukrajině. Oznámila to v pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před zahájením druhého dne summitu Evropské rady v Bruselu. Toto rozhodnutí zaznělo v době, kdy se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj osobně zúčastnil jednání unijních lídrů.

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Příkaz k omezení vojenského satelitního systému Starshield přišel přímo z Bílého domu

Agentura Reuters zveřejnila výsledky vyšetřování, podle nichž příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield vzešel přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu přišlo v období silného tlaku na zastavení ukrajinských útoků na ruské ropné rafinérie.

včera

V Česku začalo druhé kolo senátních voleb

V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy