Turecko se konečně začne zabývat žádostí Švédska o vstup do NATO. Na Maďarsko se stále čeká

Turecký parlamentní výbor pro zahraniční věci bude ve čtvrtek jednat o schválení žádosti Švédska o vstup do NATO. Předseda výboru přitom už dříve uvedl, že záležitost pro Turecko není stejně naléhavá jako pro jiné země.  

"Členství Švédska v NATO je jen jednou z mezinárodních dohod, které čekají na ratifikaci. Budeme o tom diskutovat, když přijde čas. To, co je naléhavé pro jiné, nemusí být nutně naléhavé pro ( nás)," uvedl na začátku listopadu předseda výboru Fuata Oktaya.

Podle agentury Reuters se ale výbor konečně dostane k jednání o schválení žádosti Švédska o vstup do NATO. Před parlamentním jednáním o ratifikaci musí protokol nejprve schválit výbor pro zahraniční věci. Po schválení v parlamentu musí protokol podepsat turecký prezident Recepp Tayyip Erdogan.

Ten předložil parlamentu k ratifikaci protokol o vstupu Švédska v říjnu. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zároveň na Turecko naléhal, aby jeho členství urychleně schválilo. Před parlamentním jednáním o ratifikaci protokol musí nejprve schválit výbor pro zahraniční věci.

Erdogan několik měsíců oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci parlamentu. Koncem října ale prezidentská kancelář na sociální síti X informovala, že protokol o přistoupení Švédska k NATO byl podepsán prezidentem Erdoganem a předložen parlamentu. 

Turecko každopádně není jedinou zemí, která dosud blokuje vstup skandinávské země do NATO. Ratifikovat ho musí také Maďarsko. Šéf jeho diplomacie Péter Szijjártó na začátku října řekl, že pokud Stockholm obnoví svůj respekt v bilaterálních vztazích k Budapešti, bude parlament připraven urychlit ratifikační proces.

Doporučené články

Švédsko původně doufalo, že do NATO bude moci vstoupit již v létě 2022, přijetí země ale bylo blokováno Maďarskem i Erdoganem. Ten měsíce oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci v tureckém parlamentu. Kritizoval přitom Stockholm, že poskytuje útočiště členům skupin, které Ankara považuje za teroristické.

Vláda premiéra Viktora Orbána od léta loňského roku oficiálně podporuje vstup Švédska, přičemž příslušný návrh zákona předložil kabinet před 15 měsíci, ale poslanecká skupina vládní strany Fidesz se staví stále radikálněji proti schválení takového kroku.

Orbán v parlamentu 25. září prohlásil, že neexistují žádné naléhavé okolnosti, které by nyní nutily Maďarsko ratifikovat vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Podotkl, že vládnoucí strana Fidesz má problémy se švédským dokumentárním filmem z roku 2019, který zpochybňuje demokracii v Maďarsku.

"Pokud ve státních školách (ve Švédsku) vyučují to, co vidíme o Maďarsku v předmětném filmu, pak jde o to, že tento problém povyšuje státního politika na úroveň mezinárodní politiky, a to nebudeme akceptovat," uvedl Orbán.

Doporučené články

Následně se zeptal, zda členství Švédska v NATO naléhavé. "Bezpečnost Švédska nic neohrožuje. Se Švédskem nemáme žádné vojenské vztahy, které by nás tlačily. Ponechat si Gripeny (švédská bojová letadla) je zajímavá otázka, ale pravdou je, že na stole je dalších minimálně deset nabídek," uvedl. 

Podle něj nyní neexistuje žádný strategický prvek švédsko-maďarských vztahů, který by byl poškozen, kdyby Maďarsko před ratifikací vstupu Švédska do NATO trvalo na tom, aby Stockholm prokázal vůči Budapešti respekt.

Vstup Švédska do NATO neschválily pouze Turecko a Maďarsko. Touto otázkou se zabývali poslanci parlamentních frakcí vládních stran Fidesz-KDNP i na výjezdovém zasedání v Ostřihomi. Promítal se na něm desetiminutový švédský dokument s kritickým obsahem k demokracii v Maďarsku, na který poukázalo několik členů maďarského kabinetu.

Doporučené články

Předseda maďarského parlamentu László Kövér v souvislosti s videem řekl, že Maďarsko nepotřebuje takové spojence, a že není jisté, že Maďarsko musí ratifikovat vstup Švédska do NATO. Kövér tak naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.

"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil podle Reuters Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.

Švédsko podalo přihlášku k členství v NATO loni na jaře společně s Finskem, a to jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko již členem NATO je, není ale jasné, zda se maďarský parlament v tomto měsíci vůbec sejde k debatě a hlasování o vstupu Švédska do NATO. 

Doporučené články

Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když loni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na podzimním plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó pro tureckou televizi TRT World.

Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.

Vláda se podle jeho slov nechce stát překážkou členství Švédska v NATO a žádost Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance průběžně konzultovala s tureckými lídry. Mluvilo se o tom i během návštěvy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Budapešti 20. srpna.

Související

Turecko, ilustrační foto

Turecko definitivně zastavilo veškerý obchod s Izraelem

Dva anonymní turečtí úředníci informovali agenturu Bloomberg, že Turecko úplně zastavilo veškerý obchod s Izraelem. Tím chce Ankara vyjádřit svůj nesouhlas s Izraelem kvůli jeho jednání v Pásmu Gazy, což ostře kritizuje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Více souvisejících

Turecko Švédsko NATO

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko vnímá nové riziko z Ruska. Upozornil na něj prestižní deník

Polské bezpečnostní služby jsou v plné pohotovosti kvůli hrozbě bombových útoků a záškodnických akcí ze strany Ruska na území Evropy, řekl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v úterý. Reagoval tak na článek deníku Financial Times, že Moskva plánuje násilné sabotáže v zahraničí. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

včera

Vláda ČR

Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků

Rychlejší výstavba nových jaderných bloků a také snazší povolovací procesy při zavádění malých modulárních reaktorů jsou hlavními body novely atomového zákona, jejíž návrh schválila vláda na úterním jednání. Odsouhlasila i návrhy novel zákonů o rozpočtovém určení daní, o sociálních službách nebo o nemocenském pojištění a také znění úplně nového zákona o Národní rozpočtové bance. A věnovala se i pomoci mrazy postiženým ovocnářům a dalšímu antibyrokratickému balíčku.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance kvůli kyberútokům

Ministerstvo zahraničí v pondělí předvolalo ruského velvyslance kvůli kybernetickým útokům na české instituce a kritickou infrastrukturu. Česko už v minulém týdnu uvedlo, že z nich podezřívá ruského státního aktéra APT28.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy