Ukrajina se za rok stala jednou z nejzamořenějších zemí nevybuchlou municí na světě

Za poslední rok zabily miny na Ukrajině 185 civilistů a několik stovek jich zranily, píše server Ukrajinska pravda. Země, která se už déle než rok brání ruské vojenské agresi, se podle něj stala jednou z nejzamořenějších nevybuchlou municí na světě. Ukrajina se s tímto problémem bude vypořádávat několik desetiletí a kompletní vyčištění území bude stát miliardy dolarů, upozorňuje list.

Stačí několik dní ostřelování, aby se půda stala nevhodnou pro pěstování plodin, a odstranění výbušných zařízení zabere expertům měsíce, píše deník. Některé střely totiž po dopadu neexplodují. Podle odhadů nevybuchne až 20 procent vypálené munice, píše list. Kromě toho ruské invazní jednotky pokládají miny nejen na pole či do lesů, ale zaminovávají také silnice a kritickou infrastrukturu ve městech, píše deník.

Na Ukrajině jsou všechny oblasti, kde se odehrávaly boje, považovány za zamořené výbušninami. Podle odhadů Asociace odborníků na likvidaci bomb to je 139.000 kilometrů čtverečních - zkontrolovat je třeba pětinu území země, uvádí list. Ukrajina přitom podle něj nemá dost pyrotechniků, a tak se někdy zemědělci snaží řešit tento problém sami - aby mohli obdělávat svá pole, najímají si na odminování pracovníky na černém trhu, což leckdy vede k tragickým nehodám.

Odstraňování nevybuchlé munice se dělí do dvou typů: operačního a humanitárního, píše Ukrajinska pravda. První typ je podle ní likvidace min v místech, kde se našly výbušniny, a provádějí ji pyrotechnici z ukrajinské Státní služby pro mimořádné události (DSNS) nebo armády. Druhým je kontrola potenciálně nebezpečných oblastí a případná likvidace nalezených zbraní - tomu se podle serveru na Ukrajině věnuje osm organizací. Další projevily zájem, ale musí projít složitým procesem získání povolení.

Podle Ruslana Berehuliji z ministerstva obrany zatím vláda nevyčlenila peníze na humanitární likvidaci min, tudíž náklady hradí zahraniční dárci. Cenu za kompletní humanitární vyčištění ukrajinských území od nevybuchlé munice je obtížné vyčíslit, poznamenává list. V médiích se podle něj hovoří o 400 až 900 miliardách amerických dolarů, to by však byly náklady na odminování v případě, že by zmíněných 139.000 kilometrů čtverečních bylo zamořeno nevybuchlou municí zcela. Ve skutečnosti tak bude suma nižší, pořád však v řádu miliard dolarů, míní list.

Do země v loňském roce zamířila ze zahraničí pomoc na likvidaci min a munice v hodnotě milionů dolarů, což podle ukrajinského webu nestačí na rozšíření a urychlení procesu likvidace zbraní. Výsledkem je fronta na bezplatné odminování, píše list, podle něhož si někteří zemědělci pyrotechniky hledají sami.

Společnost Agrotrade, která vlastní půdu v Černihivské oblasti, jíž ukrajinské ozbrojené síly osvobodily loni v dubnu, řešila problém s nevybuchlými střelami a minami ležícími na osetých polích. Do léta by mohly zapadnout do země a zarůst řepkou, pole by se na další roky stala nepoužitelnými, píše list. "Vojáci stáli vedle našich polí, tak jsme je požádali, aby vyčistili silnice. Poté jsme vypustili naše postřikovací drony a použili je k hledání nevybuchlé munice. Armáda ji všechnu vyhodila do vzduchu a my jsme to uklidili, popsala Olena Voronová ze společnosti.

Firma tvrdí, že po této likvidaci nevybuchlé munice neregistruje žádné nehody. Ne všichni ale mají podle Ukrajinské pravdy takové štěstí a jsou známy incidenty, při nichž zemědělská technika explodovala po najetí na miny na polích, která údajně vyčistili necertifikovaní pyrotechnici.

Akutní potřeba odstranit miny a nevybuchlou munici podle listu vedla ke vzniku černého trhu s lidmi, kteří nabízejí své služby v této oblasti. Jednají rychle, ale neexistuje záruka, že odvedou kvalitní práci, upozorňuje web. Podle jedné zemědělské firmy si necertifikovaní technici na černém trhu účtují za prohlídku kolem 5000 hřiven (přibližně 3000 korun) na hektar a za odstranění nevybuchlé munice 1000-3000 dolarů (22.000 až 66.000 korun) na hektar v závislosti na hustotě min, píše Ukrajinska pravda.

Na Ukrajině se podle ní začíná také formovat legální trh s pyrotechniky a objevují se certifikované firmy specializující se na zpoplatněné odklízení min. Jednou z nich je dceřiná firma ukrajinského zbrojařského koncernu Ukroboronprom. Ceny za odminování se mohou velmi lišit v závislosti na počtu nevybuchlé munice, typu terénu a bezpečnosti oblasti. Technici ze státní firmy budou pracovat téměř za náklady, přesto si jejich služby nebudou moci dovolit všichni zemědělci, poznamenává list.

Ten zároveň upozorňuje, že počet odborníků v této oblasti na Ukrajině roste. Například DSNS uvedla, že před rokem zaměstnávala 600 pyrotechniků a v současné době jich má 1000, přičemž jejich počet plánuje navýšit na 1500. Zlepšit situaci by mohl také nárůst mezinárodní podpory, který Ukrajina zaznamenala v uplynulém roce. Například Evropská unie, Spojené státy nebo Kanada vyčlenily na likvidaci nevybuchlé munice na Ukrajině miliony eur a dolarů.

Související

Více souvisejících

Ukrajina bomby válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí

Úřadující světoví šampioni Američané i po třetím zápase na mistrovství světa v hokeji ve Švýcarsku hledají svou optimální formu. Poté, co na úvod prohráli s domácím Švýcarskem a až ve třetí třetině rozhodli o svém vítězství nad Brity, jim na větším sebevědomí nepřidal ani třetí duel s Finskem. Tomu se po čtyřech letech v rámci MS podařilo Američany porazit, především zásluhou jednadvacetiletého Hämeenaha, který vstřelil dvě branky. Kanada nechtěla připustit déjà vu z loňského čtvrtfinále MS, z něhož senzačně vypadla po porážce s Dány. I když i tentokrát to po dvou třetinách vypadalo všelijak, jelikož skóre bylo bezbrankové, tak třetí třetina nakonec určila konečný výsledek 5:1 pro Kanadu. Švýcarští hokejisté si pak k radosti domácích fanoušků poradili s tápajícími se Němci a mají tak v tabulce skupiny A už devět bodů.

včera

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA

Čína oficiálně vyzvala Spojené státy americké, aby okamžitě přestaly využívat nátlak a hrozby vůči jejímu karibskému spojenci. Reagovala tak na krok amerického soudu, který obvinil čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze spiknutí za účelem vraždy občanů USA.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy

Nové stahování amerických vojáků z Evropy nebude mít vliv na obranné plány Severoatlantické aliance a celý proces se uskuteční postupně a strukturovaně. Prohlásil to generální tajemník NATO Mark Rutte v reakci na kroky Washingtonu, které odrážejí nutnost přesunout americké strategické zájmy více směrem k Asii. Šéf aliance zároveň zdůraznil, že nastal čas, aby Evropa společně s Kanadou převzala větší díl odpovědnosti za svou konvenční obranu a posílila tak svou roli v rámci transatlantického partnerství.

včera

včera

Policie zasahuje ve škole v Pardubicích. (21.5.2026)

Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení

Policie ve čtvrtek odpoledne zasahuje na jedné ze středních škol ve východočeských Pardubicích. Na místě mělo dojít ke konfliktu dvou osob, kdy jedna skončila v rukou policistů a druhá v nemocnici. V rámci zásahu došlo k evakuaci příslušné školy kvůli bezpečnostní prohlídce. 

včera

Mark Rutte v Praze

„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti

V částech střední Afriky se šíří nová epidemie eboly, na kterou Spojené státy americké reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí. 

včera

Raúl Castro

Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra

Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.

včera

včera

Petr Pavel

Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla

Prezident Petr Pavel v úvodu svého vystoupení na pražském fóru Globsec, které cituje i světový tisk, upozornil, že jeho opakovaná varování ohledně nutnosti zaměřit se na politickou vůli, průmyslové kapacity a technologické možnosti Evropy jsou dnes ještě naléhavější než dříve. Staré předpoklady, na kterých stála dosavadní bezpečnostní architektura, již podle něj neplatí. Evropa musí převzít mnohem větší odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž motivem by neměly být požadavky z Washingtonu, ale vlastní strategické a životní zájmy kontinentu.

včera

včera

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy