Ukrajina se za rok stala jednou z nejzamořenějších zemí nevybuchlou municí na světě

Za poslední rok zabily miny na Ukrajině 185 civilistů a několik stovek jich zranily, píše server Ukrajinska pravda. Země, která se už déle než rok brání ruské vojenské agresi, se podle něj stala jednou z nejzamořenějších nevybuchlou municí na světě. Ukrajina se s tímto problémem bude vypořádávat několik desetiletí a kompletní vyčištění území bude stát miliardy dolarů, upozorňuje list.

Stačí několik dní ostřelování, aby se půda stala nevhodnou pro pěstování plodin, a odstranění výbušných zařízení zabere expertům měsíce, píše deník. Některé střely totiž po dopadu neexplodují. Podle odhadů nevybuchne až 20 procent vypálené munice, píše list. Kromě toho ruské invazní jednotky pokládají miny nejen na pole či do lesů, ale zaminovávají také silnice a kritickou infrastrukturu ve městech, píše deník.

Na Ukrajině jsou všechny oblasti, kde se odehrávaly boje, považovány za zamořené výbušninami. Podle odhadů Asociace odborníků na likvidaci bomb to je 139.000 kilometrů čtverečních - zkontrolovat je třeba pětinu území země, uvádí list. Ukrajina přitom podle něj nemá dost pyrotechniků, a tak se někdy zemědělci snaží řešit tento problém sami - aby mohli obdělávat svá pole, najímají si na odminování pracovníky na černém trhu, což leckdy vede k tragickým nehodám.

Odstraňování nevybuchlé munice se dělí do dvou typů: operačního a humanitárního, píše Ukrajinska pravda. První typ je podle ní likvidace min v místech, kde se našly výbušniny, a provádějí ji pyrotechnici z ukrajinské Státní služby pro mimořádné události (DSNS) nebo armády. Druhým je kontrola potenciálně nebezpečných oblastí a případná likvidace nalezených zbraní - tomu se podle serveru na Ukrajině věnuje osm organizací. Další projevily zájem, ale musí projít složitým procesem získání povolení.

Podle Ruslana Berehuliji z ministerstva obrany zatím vláda nevyčlenila peníze na humanitární likvidaci min, tudíž náklady hradí zahraniční dárci. Cenu za kompletní humanitární vyčištění ukrajinských území od nevybuchlé munice je obtížné vyčíslit, poznamenává list. V médiích se podle něj hovoří o 400 až 900 miliardách amerických dolarů, to by však byly náklady na odminování v případě, že by zmíněných 139.000 kilometrů čtverečních bylo zamořeno nevybuchlou municí zcela. Ve skutečnosti tak bude suma nižší, pořád však v řádu miliard dolarů, míní list.

Do země v loňském roce zamířila ze zahraničí pomoc na likvidaci min a munice v hodnotě milionů dolarů, což podle ukrajinského webu nestačí na rozšíření a urychlení procesu likvidace zbraní. Výsledkem je fronta na bezplatné odminování, píše list, podle něhož si někteří zemědělci pyrotechniky hledají sami.

Společnost Agrotrade, která vlastní půdu v Černihivské oblasti, jíž ukrajinské ozbrojené síly osvobodily loni v dubnu, řešila problém s nevybuchlými střelami a minami ležícími na osetých polích. Do léta by mohly zapadnout do země a zarůst řepkou, pole by se na další roky stala nepoužitelnými, píše list. "Vojáci stáli vedle našich polí, tak jsme je požádali, aby vyčistili silnice. Poté jsme vypustili naše postřikovací drony a použili je k hledání nevybuchlé munice. Armáda ji všechnu vyhodila do vzduchu a my jsme to uklidili, popsala Olena Voronová ze společnosti.

Firma tvrdí, že po této likvidaci nevybuchlé munice neregistruje žádné nehody. Ne všichni ale mají podle Ukrajinské pravdy takové štěstí a jsou známy incidenty, při nichž zemědělská technika explodovala po najetí na miny na polích, která údajně vyčistili necertifikovaní pyrotechnici.

Akutní potřeba odstranit miny a nevybuchlou munici podle listu vedla ke vzniku černého trhu s lidmi, kteří nabízejí své služby v této oblasti. Jednají rychle, ale neexistuje záruka, že odvedou kvalitní práci, upozorňuje web. Podle jedné zemědělské firmy si necertifikovaní technici na černém trhu účtují za prohlídku kolem 5000 hřiven (přibližně 3000 korun) na hektar a za odstranění nevybuchlé munice 1000-3000 dolarů (22.000 až 66.000 korun) na hektar v závislosti na hustotě min, píše Ukrajinska pravda.

Na Ukrajině se podle ní začíná také formovat legální trh s pyrotechniky a objevují se certifikované firmy specializující se na zpoplatněné odklízení min. Jednou z nich je dceřiná firma ukrajinského zbrojařského koncernu Ukroboronprom. Ceny za odminování se mohou velmi lišit v závislosti na počtu nevybuchlé munice, typu terénu a bezpečnosti oblasti. Technici ze státní firmy budou pracovat téměř za náklady, přesto si jejich služby nebudou moci dovolit všichni zemědělci, poznamenává list.

Ten zároveň upozorňuje, že počet odborníků v této oblasti na Ukrajině roste. Například DSNS uvedla, že před rokem zaměstnávala 600 pyrotechniků a v současné době jich má 1000, přičemž jejich počet plánuje navýšit na 1500. Zlepšit situaci by mohl také nárůst mezinárodní podpory, který Ukrajina zaznamenala v uplynulém roce. Například Evropská unie, Spojené státy nebo Kanada vyčlenily na likvidaci nevybuchlé munice na Ukrajině miliony eur a dolarů.

Související

Více souvisejících

Ukrajina bomby válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy