Ukrajina se za rok stala jednou z nejzamořenějších zemí nevybuchlou municí na světě

Za poslední rok zabily miny na Ukrajině 185 civilistů a několik stovek jich zranily, píše server Ukrajinska pravda. Země, která se už déle než rok brání ruské vojenské agresi, se podle něj stala jednou z nejzamořenějších nevybuchlou municí na světě. Ukrajina se s tímto problémem bude vypořádávat několik desetiletí a kompletní vyčištění území bude stát miliardy dolarů, upozorňuje list.

Stačí několik dní ostřelování, aby se půda stala nevhodnou pro pěstování plodin, a odstranění výbušných zařízení zabere expertům měsíce, píše deník. Některé střely totiž po dopadu neexplodují. Podle odhadů nevybuchne až 20 procent vypálené munice, píše list. Kromě toho ruské invazní jednotky pokládají miny nejen na pole či do lesů, ale zaminovávají také silnice a kritickou infrastrukturu ve městech, píše deník.

Na Ukrajině jsou všechny oblasti, kde se odehrávaly boje, považovány za zamořené výbušninami. Podle odhadů Asociace odborníků na likvidaci bomb to je 139.000 kilometrů čtverečních - zkontrolovat je třeba pětinu území země, uvádí list. Ukrajina přitom podle něj nemá dost pyrotechniků, a tak se někdy zemědělci snaží řešit tento problém sami - aby mohli obdělávat svá pole, najímají si na odminování pracovníky na černém trhu, což leckdy vede k tragickým nehodám.

Odstraňování nevybuchlé munice se dělí do dvou typů: operačního a humanitárního, píše Ukrajinska pravda. První typ je podle ní likvidace min v místech, kde se našly výbušniny, a provádějí ji pyrotechnici z ukrajinské Státní služby pro mimořádné události (DSNS) nebo armády. Druhým je kontrola potenciálně nebezpečných oblastí a případná likvidace nalezených zbraní - tomu se podle serveru na Ukrajině věnuje osm organizací. Další projevily zájem, ale musí projít složitým procesem získání povolení.

Podle Ruslana Berehuliji z ministerstva obrany zatím vláda nevyčlenila peníze na humanitární likvidaci min, tudíž náklady hradí zahraniční dárci. Cenu za kompletní humanitární vyčištění ukrajinských území od nevybuchlé munice je obtížné vyčíslit, poznamenává list. V médiích se podle něj hovoří o 400 až 900 miliardách amerických dolarů, to by však byly náklady na odminování v případě, že by zmíněných 139.000 kilometrů čtverečních bylo zamořeno nevybuchlou municí zcela. Ve skutečnosti tak bude suma nižší, pořád však v řádu miliard dolarů, míní list.

Do země v loňském roce zamířila ze zahraničí pomoc na likvidaci min a munice v hodnotě milionů dolarů, což podle ukrajinského webu nestačí na rozšíření a urychlení procesu likvidace zbraní. Výsledkem je fronta na bezplatné odminování, píše list, podle něhož si někteří zemědělci pyrotechniky hledají sami.

Společnost Agrotrade, která vlastní půdu v Černihivské oblasti, jíž ukrajinské ozbrojené síly osvobodily loni v dubnu, řešila problém s nevybuchlými střelami a minami ležícími na osetých polích. Do léta by mohly zapadnout do země a zarůst řepkou, pole by se na další roky stala nepoužitelnými, píše list. "Vojáci stáli vedle našich polí, tak jsme je požádali, aby vyčistili silnice. Poté jsme vypustili naše postřikovací drony a použili je k hledání nevybuchlé munice. Armáda ji všechnu vyhodila do vzduchu a my jsme to uklidili, popsala Olena Voronová ze společnosti.

Firma tvrdí, že po této likvidaci nevybuchlé munice neregistruje žádné nehody. Ne všichni ale mají podle Ukrajinské pravdy takové štěstí a jsou známy incidenty, při nichž zemědělská technika explodovala po najetí na miny na polích, která údajně vyčistili necertifikovaní pyrotechnici.

Akutní potřeba odstranit miny a nevybuchlou munici podle listu vedla ke vzniku černého trhu s lidmi, kteří nabízejí své služby v této oblasti. Jednají rychle, ale neexistuje záruka, že odvedou kvalitní práci, upozorňuje web. Podle jedné zemědělské firmy si necertifikovaní technici na černém trhu účtují za prohlídku kolem 5000 hřiven (přibližně 3000 korun) na hektar a za odstranění nevybuchlé munice 1000-3000 dolarů (22.000 až 66.000 korun) na hektar v závislosti na hustotě min, píše Ukrajinska pravda.

Na Ukrajině se podle ní začíná také formovat legální trh s pyrotechniky a objevují se certifikované firmy specializující se na zpoplatněné odklízení min. Jednou z nich je dceřiná firma ukrajinského zbrojařského koncernu Ukroboronprom. Ceny za odminování se mohou velmi lišit v závislosti na počtu nevybuchlé munice, typu terénu a bezpečnosti oblasti. Technici ze státní firmy budou pracovat téměř za náklady, přesto si jejich služby nebudou moci dovolit všichni zemědělci, poznamenává list.

Ten zároveň upozorňuje, že počet odborníků v této oblasti na Ukrajině roste. Například DSNS uvedla, že před rokem zaměstnávala 600 pyrotechniků a v současné době jich má 1000, přičemž jejich počet plánuje navýšit na 1500. Zlepšit situaci by mohl také nárůst mezinárodní podpory, který Ukrajina zaznamenala v uplynulém roce. Například Evropská unie, Spojené státy nebo Kanada vyčlenily na likvidaci nevybuchlé munice na Ukrajině miliony eur a dolarů.

Související

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

Více souvisejících

Ukrajina ,  bomby ,  válka na Ukrajině ,  Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump čelí po oznámení dohody s Putinem kritice ze světa i z řad zákonodárců

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa schválit dovoz ruské nafty do Spojených států představuje zcela zásadní a překvapivý obrat v jeho dosavadní zahraniční i hospodářské politice. Tento krok přichází pouhé tři týdny poté, co šéf Bílého domu podepsal novou legislativu zavádějící dodatečné americké sankce a cla na státy, které nakupují ruskou ropu a plyn. Podle nejnovějšího vyjádření amerického prezidenta však ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že v nadcházejících měsících dodá na americký i světový trh stovky tisíc tun nafty.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko a rozhodnutí udělit letošní Nobelovu cenu za mír, kterou označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o okamžitých dodávkách ruské nafty na globální trhy, což má pomoci snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Tento krok představuje výrazný obrat v dosavadním americkém sankčním postoji vůči Moskvě, přičemž Washington zároveň přistoupil k dočasnému uvolnění některých sankčních pravidel platných od začátku konfliktu na Ukrajině.

před 5 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Online Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů

V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.

před 6 hodinami

Aktualizováno včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby mají první den za sebou. Nakonec volil i prezident Pavel

V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou. Celý průběh voleb pro vás budeme sledovat v online přenosu.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Proti Anglii ve Wembley neměli Češi žádnou šanci. Prohru odstartoval Coufalův vlastňák

Byl to jednoznačně nejnevydařenější zápas z celého rekordně dlouhého reprezentačního srazu. Přestože i předešlé tři zápasy s Chorvatskem (1:2), Anglií (0:2) a Španělskem (1:3) skončily prohrou, byly v nich k vidění pozitivní momenty ukazující, jakým směrem se chce reprezentace pod novým španělským koučem Santim Deniou prezentovat. Bohužel to samé se ale říct o závěrečném zápase v rámci tohoto reprezentačního okna na přelomu září a října nedá. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Každý, kdo používá termín umělá inteligence, je nepřítel, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Witkoff a Kushner se scházejí s ukrajinskými vyjednavači. Budou řešit možnosti, jak ukončit válku

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner se v pátek na Floridě scházejí s vysoce postavenými ukrajinskými vyjednavači a evropskými činiteli na dvoudenním jednání o nových návrzích k ukončení války na Ukrajině. Setkání v soukromém rezortu v Miami má za cíl formulovat sjednocený mírový plán ještě před nadcházející zimou a blížícími se americkými kongresovými volbami.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Voliči se u voleb mohou prokázat i eDokladem, pokud jej mají aktualizovaný

Při probíhajících volbách se voliči v České republice mohou u okrskových volebních komisí opět plnohodnotně prokázat digitálním občanským průkazem v mobilní aplikaci eDoklady. Státní správa v této souvislosti vydala soubor klíčových doporučení, které mají občanům zajistit hladký a bezproblémový průběh identifikace ve volební místnosti. Aby ověření totožnosti proběhlo bez zbytečných prodlev, je nutné provést několik technických kroků ještě před samotným odchodem z domova.

včera

Václav Klaus

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

včera

Petr Pavel volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Pavel kvůli volbám přiletěl z Afriky. Po odhlasování se vrací zpět na dovolenou

Prezident Petr Pavel v pátek odpoledne překvapivě přerušil soukromou dovolenou v Maroku a vrátil se do České republiky, aby se zúčastnil komunálních voleb. Hlava státu odevzdala svůj hlas v domovské obci Černouček na Litoměřicku kolem čtvrt na tři odpoledne, tedy jen krátce po otevření volebních místností. Pavel tak reagoval na silnou vlnu kritiky ze strany politiků i veřejnosti, která se snesla na jeho původní oznámení, že se hlasování kvůli zahraniční cestě nezúčastní.

včera

Rusko, Kreml

Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření

Úmrtí osmadvacetileté pracovnice Protimorového ústavu pro Sibiř a Dálný východ ve městě Šelechov v Irkutské oblasti vyvolalo mezinárodní znepokojení a obavy z možného šíření moru. Ačkoli místní představitel zpočátku spojil úmrtí mladé vědkyně s touto nebezpečnou nákazou, ruské úřady jakýkoliv výskyt moru odmítají. Ruská národní služba pro ochranu spotřebitelů a lidské zdraví Rospotrebnadzor uvedla, že zaměstnankyně podlehla zápalu plic neznámého původu.

včera

Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN

Držitelkou prestižní Nobelovy ceny za mír se stala bývalá vysoká komisařka Organizace spojených národů pro lidská práva a jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová. Norský Nobelův výbor jí ocenění udělil za její celoživotní úsilí při prosazování míru, spravedlnosti a mezinárodního práva. Předseda výboru Jørgen Watne Frydnes při oficiálním vyhlášení v Oslu zdůraznil její výjimečnou odvahu a pevný morální kompas. Oceněná právnička reagovala na zprávu o svém vítězství s nadhledem a zpočátku vyjádřila pochybnosti, zda nejde o žert.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy