Ukrajina ví, že do NATO zatím nemůže, prohlásil Scholz. S blížícím se summitem se názory tříští

"Je jisté a Ukrajina o tom ví, jak bylo několikrát zdůrazněno, že do NATO nevstoupí, pokud bude pokračovat válka," uvedl Scholz. Tím reagoval na otázku ohledně velkých očekávání Ukrajiny před červencovým summitem NATO v Litvě. Scholz dále uvedl, že jednou z podmínek pro vstup do aliance je, že země nesmí mít žádné nevyřešené územní spory se svými sousedy.

Kancléř Scholz také obhajoval německou zbrojní pomoc Ukrajině, kterou označil za druhou největší po Spojených státech. Odpověděl tím na kritiku, že některé menší státy poskytují Ukrajině větší podporu v přepočtu na hrubý domácí produkt (HDP).

Scholz zdůraznil, že moderní zbraně, které Německo posílá na Ukrajinu, mají sloužit k obnovení ukrajinského území, nikoli k útokům na Rusko. Na otázku ohledně Krymu jednoznačně uvedl, že poloostrov patří Ukrajině. Rusko anektovalo Krym v roce 2014.

Ukrajina před nedávnem sama uvedla, že ví, že vstup do NATO zatím není možný. Usiluje ale o to, aby se stala členem NATO jen velmi krátce poté, co vyhraje ve válce proti Rusku. V rozhovoru pro Politico to řekl náměstek ukrajinského ministra obrany Volodymyr Havrylov. 

Havrylov serveru řekl, že NATO by mělo poskytnout Ukrajině seznam kroků, které mají být podniknuty k zajištění jejího členství v alianci, a to "s jasným potvrzením, že Ukrajina je legitimním kandidátem" na členství.

"Rádi bychom slyšeli plán nebo mapu nebo seznam kroků, které mají obě strany, NATO a Ukrajina, udělat, abychom dosáhli členství ve velmi krátkém časovém období," uvedl. Uznal, že země nemůže do aliance vstoupit, dokud je ve válce, zároveň ale chce, aby po vítězství Ukrajiny byl "proces (vstupu) do bloku velmi, velmi krátký."

Havrylov také uvedl, Ukrajina bude během přechodného období před členstvím jednat s NATO o "systému bezpečnostních záruk". Ty by měly zahrnovat závazky zemí NATO pomoci Ukrajině vyhrát válku, podporu ukrajinské ekonomiky a podporu sankcí a dalších forem tlaku na Rusko.

Náměstek tak zopakoval slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který před nedávnem pro Wall Street Journal uvedl, že chápe, že Ukrajina nemůže vstoupit do NATO vzhledem k tomu, že válka dosud neskončila. Dodal ale, že pokud Ukrajina neobdrží konkrétní informace o tom, kdy bude moci vstoupit do Aliance, nevidí žádný důvod k účasti na summitu NATO ve Vilniusu.

Baiba Braže, která zastává od roku 2020 jednu z nejvyšších civilních funkcí v rámci NATO, v rozhovoru pro European Pravda před nedávnem uvedla, že o členství Ukrajiny v NATO je prakticky rozhodnuto. 

Podle ní je zásadní podmínkou, aby Ukrajina z války odešla vítězně. "Musí existovat nezávislá demokratická Ukrajina, která může po válce vstoupit do NATO. Během války je perspektiva důležitá. Proto generální tajemník odjel do Kyjeva a my jsme potvrdili rozhodnutí spojenců, že Ukrajina bude členem NATO," uvedla.

Zaznívají ale i jiné názory. NATO by mělo zvážit vynechání fáze "akčního plánu" v případě přijetí Ukrajiny do NATO, tvrdí britský ministr obrany Ben Wallace. Je ale nepravděpodobné, že by tento názor sdílelo všech 31 členských států, takže nezle očekávat, že by na červencovém summitu NATO ve Vilniusu došlo ke změně. Ministr ale upozornil, že NATO bylo schopno zrychleně pozvat Finsko a Švédsko, což vyvolává otázku, zda by se totéž nemohlo udělat v případě Kyjeva.

"Nakonec Ukrajinci budou mít jedny z nejzkušenějších pozemních sil v Evropě a budou pravděpodobně jednou z nejvíce vyzbrojených evropských zemí," vysvětlil Wallace. "Myslím, že (ve Vilniusu) bychom mohli odstranit bariéry, aby se Ukrajina posunula směrem k větším bezpečnostním zárukám a silnější podpoře," dodal Wallace.

Návrh britského ministra se ale zřejmě setká s odporem některých zemí. Například německý kancléř Olaf Scholz už dříve uvedl, že "ukrajinská vláda sama ví, že členství v NATO nepřichází v úvahu v době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině."

Scholz zákonodárcům v Bundestagu navrhnul, aby se Německo ve Vilniusu zaměřilo "na to, co je nyní absolutní prioritou - posílení bojeschopnosti Ukrajiny," řekl. Vyzval také ostatní lídry, aby se na summitu NATO ve Vilniusu zaměřili na posílení bojových schopností ukrajinské armády uprostřed její probíhající protiofenzívy.  Uvedl to server Politico.

Naopak například polský prezident Andrzej Duda vyzval členské státy NATO, aby daly Ukrajině jasnou perspektivu pro budoucí vstup do NATO. Řekl to podle serveru Deutsche Wele po setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem v Paříži.

"Ukrajina čeká na jasný signál ohledně budoucího členství v NATO," řekl Duda. Dodal, že takový signál očekávají ukrajinští představitelé i vojáci bránící svou vlast před ruskou invazí. Polský prezident vyjádřil naději, že nadcházející summit NATO ve Vilniusu v červenci přinese Kyjevu "světlo na konci tunelu", po kterém Ukrajina tak dlouho toužila.