Unijní ekonomika opět stagnuje. Inflace v EU poklesla

Ekonomika dvacítky zemí eurozóny podle dnešního odhadu Eurostatu přidala 0,3 procenta ve srovnání s prvním kvartálem a meziročně stoupla o 0,6 procenta. Analytici odhadovali, že HDP eurozóny ve srovnání s prvním čtvrtletím přidá 0,2 procenta a meziročně stoupne o 0,5 procenta.

V prvním čtvrtletí ekonomika eurozóny ještě stagnovala. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 se dokonce propadla o 0,1 procenta. Údaje se týkají 20 zemí eurozóny. Chorvatsko se připojilo na přelomu roku.

Ekonomický vývoj ve velkých zemích eurozóny vykazoval zřetelné rozdíly. Ekonomika ve Francii vzrostla o 0,5 procenta a ve Španělsku o 0,4 procenta. V Německu ekonomika stagnovala. Italská ekonomika klesla o 0,3 procenta.

Ze zemí, jejichž údaje má Eurostat už k dispozici, ve srovnání s předchozím kvartálem nejvíce vzrostla ekonomika Irska (3,3 procenta), následovaná Litvou (2,8 procenta), pokles pak zaznamenalo Švédsko (minus 1,5 procenta), Lotyšsko (minus 0,6 procenta), Rakousko (minus 0,4 procenta) a Itálie (minus 0,3 procenta). V meziročním srovnání nejvíce vzrostla ekonomika opět v Irsku (2,8 procenta) a pak v Portugalsku (2,3 procenta). Nejvýraznější meziroční pokles zaznamenala podle Eurostatu švédská (minus 2,4 procenta), česká (minus 0,6 procenta) a lotyšská ekonomika (minus 0,5 procenta).

Inflace v eurozóně v červenci podle rychlého odhadu klesla na 5,3 procenta

Míra inflace v eurozóně v červenci klesla o dvě desetiny bodu na 5,3 procenta, uvedl dnes v rychlém odhadu statistický úřad Eurostat. Ke zlepšení přispěl další pokles cen energií, inflace ale i tak zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). V rychlém odhadu nejsou data za ty členské země, které nejsou zároveň v eurozóně. Tuto širší statistiku zveřejní Eurostat v srpnu.

Nejvíce se zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční nárůst dosáhl 10,8 procenta. Je to ale zpomalení proti červnovým 11,6 procenta. Druhý nejvýznamnější vliv na inflaci měly v červenci služby, kde růst cen zrychlil na 5,6 procenta z červnových 5,4 procenta. Ceny energií se meziročně snížily o 6,1 procenta, a navázaly tak na červnový pokles o 5,6 procenta.

Z dvaceti zemí eurozóny má nejvyšší červencovou inflaci Slovensko, kde činila 10,2 procenta. Snížila se tak z červnové hodnoty 11,3 procenta. Slovensko je zároveň jedinou zemí eurozóny, která má dvoucifernou inflaci. Výrazně nižší už je inflace i v pobaltských zemích, kde loni patřila k nejvyšším ze zemí platících eurem.

Nejnižší inflaci v eurozóně měla v červenci Belgie, a to 1,6 procenta. Míra inflace v Lucembursku činila dvě procenta, trojici zemí s nejnižší inflací pak uzavírá Španělsko s hodnotou 2,1 procenta.

ECB ve snaze bojovat s vysokou inflací od loňska zvyšuje základní úrokové sazby. Minulý týden zvýšila základní úrok o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu na rekordních 3,75 procenta. V názoru na to, zda ECB zvýší úroky i v září, nebo zda je už měnit nebude, jsou analytici rozděleni.

Šéfka ECB Christine Lagardeová minulý týden signalizovala, že centrální banka by si v září mohla dát ve zvyšování úrokových sazeb přestávku. Zatímco inflační tlaky polevují, na vzestupu jsou obavy z hospodářské recese v eurozóně.

Analytici ze společnosti ING dnes uvedli, že vyhlídky pro vývoj inflace v eurozóně v příštích měsících jsou příznivé. "Očekáváme, že do konce roku inflace klesne na mnohem nižší úroveň," uvedli podle agentury Reuters. Předpověděli nicméně, že inflační tlaky v oblasti služeb zůstanou zvýšené delší dobu.

"Inflace ve službách je oblast, ve které by měla mít měnová politika největší vliv, protože služby odrážejí domácí poptávku," uvedl ekonom Dirk Schumacher ze společnosti Natixis. Představitelé ECB by se proto podle něj mohli dohodnout na zářijové přestávce ve zvyšování úroků, ale zároveň zdůraznit, že ve hře zůstává říjnové zvýšení sazeb.

Zastánci přísnější měnové politiky by mohli argumentovat ekonomickými daty, podle kterých se ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí vrátila k růstu. Za tímto růstem nicméně z velké části stálo Irsko, kde ekonomický výkon podpořily velké nadnárodní podniky, které mají v této zemi svá evropská ústředí. V poslední době se navíc objevují slabé údaje o vývoji ekonomické nálady, což zvyšuje obavy z hospodářské recese v eurozóně.