PŮVODNÍ ZPRÁVA | Úspěch labouristů je mimořádný, mají před sebou náročnou cestu. Ambice se mohou lišit od reality, říká expertka

Britové mají od pátku nového premiéra a v souladu s každým očekáváním a průzkumem jím není nikdo jiný než Keir Starmer z Labouristické strany. Ta ovládla britské parlamentní volby se ziskem 412 křesel z 650 možných. Co bude následovat nyní pomohla pro EuroZprávy.cz vysvětlit také jedna z předních expertek na britskou politiku. 

Zisk 412 křesel je podle expertky na britskou politiku Moniky Brusenbauch Meislové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně masivní a představuje pro labouristy mimořádný úspěch. „Takto silný mandát nebývá v britské politice úplně běžný. V podstatě jsou labouristi jedinou stranou, které se v poválečné historii Spojeného království podařilo hranici 400 mandátů překonat,“ zhodnotila pro EuroZprávy.cz.

Kromě letošních voleb se tak stalo pouze v roce 1997, kdy Tony Blair se svými labouristy získal 418 křesel, jak připomněla expertka.

Vysvětlila, že budeme spíše sledovat změny v domácí než zahraniční politice, protože v zemi panuje široký konsenzus ohledně klíčových zahraničněpolitických témat. „Snad jen s výjimkou vztahů s Evropskou unií,“ přiblížila expertka pro EuroZprávy.cz.

Labouristé slibují nápravu mnoha problémů, které podle nich způsobilo 14 let vlády konzervativců, „z jejich pohledu nezodpovědné a chaotické“. „Přichází s programem zaměřeným na obnovu, stabilizaci a modernizaci země. Plánují například zásadní změny ve veřejných službách, zejména ve zdravotnictví a školství. Slibují snížit čekací doby v nemocnicích a zvýšit počet zdravotnických pracovníků, stejně jako počet učitelů ve veřejném školství. Další významnou oblastí je infrastruktura či investice do výstavby tisíců nových domů a bytů,“ shrnula Brusenbauch Meislová.

Upozornila však, že ambice a vize se mohou lišit od reality. „Zvýšení výdajů na zdravotnictví, školství a infrastrukturu bude vyžadovat značné finanční prostředky, které musí vláda někde získat,“ nastínila.

„I přes cílené, selektivní zvýšení určitých daní, které rovněž plánují, bude financování těchto ambiciózních reforem nesmírně náročné. To, do jaké míry se jim tedy podaří naplnit své ambice a přinést skutečnou změnu do britské politiky, bude tedy záležet na jejich schopnosti své plány efektivně realizovat v kontextu politických, ekonomických a společenských výzev, kterým budou oni a celá země čelit,“ vylíčila Brusenbauch Meislová.

Přirovnávání Starmera k Margaret Thatcherové podle ní není ale příliš relevantní. „Už jen proto, že se jedná o velmi odlišné politické osobnosti s různými přístupy a ideologiemi. Margaret Thatcher, jakožto vůdkyně Konzervativní strany a premiérka v letech 1979 až 1990, byla silnou a nekompromisní lídryní – známá svou pevnou rukou, neoliberálními ekonomickými reformami a silným postojem vůči odborům,“ vyjmenovala.

Její politika se totiž od té Starmerovy výrazně lišila. „Její politika se zaměřovala na privatizaci státních podniků, deregulaci a snížení vládních výdajů. V tomto ohledu bude politika Keira Starmera hodně odlišná. Pokud bych měla identifikovat v tuto chvíli, tedy na samém počátku premiérské cesty Keira Starmera, nějaké paralely s Margaret Thatcher, tak snad ve snaze obou osobností modernizovat a transformovat své strany a přinést jim novou dynamiku,“ vysvětlila expertka.

Brusenbauch Meislová připomněla také funkční období Rishiho Sunaka a jeho odkaz, který popsala jako „mnohovrstevný, avšak nikterak zářný“. „Vejde do dějin jako první britský premiér, který nebyl etnický Brit, nejbohatší premiér v dějinách Británie, první hinduista v premiérském úřadu. Stal se premiérem vlastně tak trochu náhodou a během výkonu své funkce čelil mimořádně obtížným okolnostem,“ poznamenala.

Připustila, že se Sunak už na začátku svého mandátu nacházel v nebývale složité pozici. „Převzal Konzervativní stranu ve chvíli, kdy se nacházela v hluboké krizi, čímž byl následně poznamenán celý výkon jeho funkce. Od počátku byl vlastně do značné míry odsouzen k nezdaru. V premiérském úřadu vydržel déle, než se předpokládalo, a sice necelé dva roky – to v říjnu 2022, kdy se stal britským premiérem, nikdo nečekal,“ přiblížila.

Sunak tak má i několik důležitých zásluh. Podle expertky po turbulentním období premiérů Borise Johnsona a Liz Trussové do úřadu přinesl určitou dávku pragmatismu, stability a klidu. „Napomohl také vylepšit vztahy s Evropskou unií, kdy i sem po dlouhém období vyhrocených sporů přinesl jistou střízlivost,“ připomněla.

Nedokázal ale naplnit cíle, které si vytyčil a lidem slíbil. „Mnoho z jeho největších témat á la rwandský program či zákaz cigaret se mu nepodařilo dotáhnout do konce. Do učebnic rovněž vejde jako premiér, který svoji stranu přivedl k historickému debaklu,“ uzavřela Brusenbauch Meislová.

Související

Více souvisejících

Velká Británie Monika Brausenbauch Meislová Keir Starmer (labouristi)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Ilustrační foto

Extrémní počasí počká. EU odkládá boj s klimatickými změnami

Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

před 1 hodinou

film Operace Black Bag

RECENZE: Špionážní konverzačka Operace Black Bag. Soderbergh je mistr nenápadnosti

Česká kina hrají nový film amerického režiséra Stevena Soderbergha. Jde o určitou událost, jelikož většina jeho posledních snímků končí na streamovacích platformách. Chameleonský a stále svébytný tvůrce a cinefil tentokrát rozpitval špionážní žánr. Operace Black Bag vyniká svou nenucenou chytrostí a zdánlivou jednoduchostí.

před 1 hodinou

Armáda Velké Británie

Tajná schůzka za zády EU: Británie a další státy řeší, jak se ubránit Putinovi

Britští úředníci se minulý týden v Bruselu zúčastnili diskrétní večeře s vybranými evropskými spojenci, na které se začal rýsovat plán na vytvoření nového obranného fondu. Ten by měl obejít Evropskou komisi, ulevit národním rozpočtům a urychlit zbrojení – v reakci na rostoucí hrozby z východu a nejistotu ohledně budoucí podpory USA.

před 2 hodinami

Kanada

Kanada poslala Evropě vzkaz: Smiřte se s tím, je konec

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová v pátek vyslala k evropským spojencům jasné poselství poté, co americký prezident Donald Trump uvalil na své spojence tvrdá cla. Podle ní je zřejmé, že obchodní vztahy s USA se nenávratně změnily a už nebudou takové, jako dosud.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump ztrácí kontakt s realitou? Slaví vítězství, zatímco vyvolal chaos, zmatek a pochybnosti o kompetenci

Vláda prezidenta Donalda Trumpa čelí v posledních dnech prudké kritice a obviněním z ekonomického amatérismu poté, co nově zavedená vlna celních opatření uvrhla globální trhy do zmatku. Ještě ve středu Trump sebevědomě označil den oznámení cel za „Den osvobození“ a tvrdil, že „všechno jde velmi dobře.“ V praxi však jeho rozhodnutí vedlo k nejhoršímu dni na Wall Street za posledních pět let, kdy trh přišel o 2,5 bilionu dolarů.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump v tichosti přetváří USA v druhé Rusko

Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.

před 4 hodinami

Jun Sok-jol

Impeachment v Jižní Koreji: Prezident Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že  „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump si může dovolit všechno, chová se jako král. Proč ho nikdo nezastaví, ptají se Američané

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zavést plošná cla ve výši 10 procent na většinu dováženého zboží a ještě přísnější sazby na některé vybrané země vyvolalo silnou reakci jak v zahraničí, tak i mezi obyčejnými Američany. Zatímco administrativa prezentuje nové opatření jako cestu k „ekonomickému osvobození“, mnozí občané Spojených států mají z nových tarifních politik obavy. Redakce BBC oslovila Američany, aby zjistila, jak vnímají dopady Trumpových cel na jejich každodenní životy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volkswagen

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům

Automobilka Volkswagen oznámila, že na cenových štítcích svých vozidel začne uvádět novou položku „dodatečné dovozní poplatky“, která bude odrážet náklady spojené s nově zavedenými 25% cly na dovoz automobilů do USA. Tento krok přichází poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oficiálně spustila nová celní opatření, která výrazně ovlivní automobilový průmysl a ceny vozidel na americkém trhu.

včera

včera

Volkswagen

Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl

Ve čtvrtek vstoupilo v platnost nové 25% clo na dovážené automobily, které je součástí širší obchodní ofenzivy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho cílem je oživit domácí výrobu a posílit pozici amerických továren na úkor zahraniční konkurence. Jenže trh s automobily jeho kroky bolí už teď. Zasažen bude také český průmysl, jak pro EuroZprávy.cz potvrdil výkonný ředitel Svazu automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

včera

Ilustrační fotografie

Ne America First, ale America Alone. Obchodní asociace ostře kritizují Trumpa, propadá se i Adidas nebo Amazon

Prezidentka německého Sdružení automobilového průmyslu (VDA) Hildegard Müller uvedla, že tato politika znamená zásadní odklon Spojených států od pravidel světového obchodu. „Tohle není ‘America First’, to je ‘America Alone’,“ prohlásila Müller. Nová cla zavádějí 25% sazbu na dovoz evropských automobilů do USA a 20% clo na veškerý další vývoz z EU.

včera

Budapešť vystupuje z ICC. Orbán to ohlásil během návštěvy, při níž měli Maďaři zatknout Netanjahua

Maďarsko se rozhodlo vystoupit z Mezinárodního trestního soudu (ICC). Premiér Viktor Orbán toto oznámení učinil právě ve chvíli, kdy Budapešť navštívil izraelský premiér Benjamin Netanjahu – muž, na kterého byl ICC vydán mezinárodní zatykač a jehož by Maďarsko jako signatář statutu mělo podle práva zadržet.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy