PŮVODNÍ ZPRÁVA | Úspěch labouristů je mimořádný, mají před sebou náročnou cestu. Ambice se mohou lišit od reality, říká expertka

Britové mají od pátku nového premiéra a v souladu s každým očekáváním a průzkumem jím není nikdo jiný než Keir Starmer z Labouristické strany. Ta ovládla britské parlamentní volby se ziskem 412 křesel z 650 možných. Co bude následovat nyní pomohla pro EuroZprávy.cz vysvětlit také jedna z předních expertek na britskou politiku. 

Zisk 412 křesel je podle expertky na britskou politiku Moniky Brusenbauch Meislové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně masivní a představuje pro labouristy mimořádný úspěch. „Takto silný mandát nebývá v britské politice úplně běžný. V podstatě jsou labouristi jedinou stranou, které se v poválečné historii Spojeného království podařilo hranici 400 mandátů překonat,“ zhodnotila pro EuroZprávy.cz.

Kromě letošních voleb se tak stalo pouze v roce 1997, kdy Tony Blair se svými labouristy získal 418 křesel, jak připomněla expertka.

Vysvětlila, že budeme spíše sledovat změny v domácí než zahraniční politice, protože v zemi panuje široký konsenzus ohledně klíčových zahraničněpolitických témat. „Snad jen s výjimkou vztahů s Evropskou unií,“ přiblížila expertka pro EuroZprávy.cz.

Labouristé slibují nápravu mnoha problémů, které podle nich způsobilo 14 let vlády konzervativců, „z jejich pohledu nezodpovědné a chaotické“. „Přichází s programem zaměřeným na obnovu, stabilizaci a modernizaci země. Plánují například zásadní změny ve veřejných službách, zejména ve zdravotnictví a školství. Slibují snížit čekací doby v nemocnicích a zvýšit počet zdravotnických pracovníků, stejně jako počet učitelů ve veřejném školství. Další významnou oblastí je infrastruktura či investice do výstavby tisíců nových domů a bytů,“ shrnula Brusenbauch Meislová.

Upozornila však, že ambice a vize se mohou lišit od reality. „Zvýšení výdajů na zdravotnictví, školství a infrastrukturu bude vyžadovat značné finanční prostředky, které musí vláda někde získat,“ nastínila.

„I přes cílené, selektivní zvýšení určitých daní, které rovněž plánují, bude financování těchto ambiciózních reforem nesmírně náročné. To, do jaké míry se jim tedy podaří naplnit své ambice a přinést skutečnou změnu do britské politiky, bude tedy záležet na jejich schopnosti své plány efektivně realizovat v kontextu politických, ekonomických a společenských výzev, kterým budou oni a celá země čelit,“ vylíčila Brusenbauch Meislová.

Přirovnávání Starmera k Margaret Thatcherové podle ní není ale příliš relevantní. „Už jen proto, že se jedná o velmi odlišné politické osobnosti s různými přístupy a ideologiemi. Margaret Thatcher, jakožto vůdkyně Konzervativní strany a premiérka v letech 1979 až 1990, byla silnou a nekompromisní lídryní – známá svou pevnou rukou, neoliberálními ekonomickými reformami a silným postojem vůči odborům,“ vyjmenovala.

Její politika se totiž od té Starmerovy výrazně lišila. „Její politika se zaměřovala na privatizaci státních podniků, deregulaci a snížení vládních výdajů. V tomto ohledu bude politika Keira Starmera hodně odlišná. Pokud bych měla identifikovat v tuto chvíli, tedy na samém počátku premiérské cesty Keira Starmera, nějaké paralely s Margaret Thatcher, tak snad ve snaze obou osobností modernizovat a transformovat své strany a přinést jim novou dynamiku,“ vysvětlila expertka.

Brusenbauch Meislová připomněla také funkční období Rishiho Sunaka a jeho odkaz, který popsala jako „mnohovrstevný, avšak nikterak zářný“. „Vejde do dějin jako první britský premiér, který nebyl etnický Brit, nejbohatší premiér v dějinách Británie, první hinduista v premiérském úřadu. Stal se premiérem vlastně tak trochu náhodou a během výkonu své funkce čelil mimořádně obtížným okolnostem,“ poznamenala.

Připustila, že se Sunak už na začátku svého mandátu nacházel v nebývale složité pozici. „Převzal Konzervativní stranu ve chvíli, kdy se nacházela v hluboké krizi, čímž byl následně poznamenán celý výkon jeho funkce. Od počátku byl vlastně do značné míry odsouzen k nezdaru. V premiérském úřadu vydržel déle, než se předpokládalo, a sice necelé dva roky – to v říjnu 2022, kdy se stal britským premiérem, nikdo nečekal,“ přiblížila.

Sunak tak má i několik důležitých zásluh. Podle expertky po turbulentním období premiérů Borise Johnsona a Liz Trussové do úřadu přinesl určitou dávku pragmatismu, stability a klidu. „Napomohl také vylepšit vztahy s Evropskou unií, kdy i sem po dlouhém období vyhrocených sporů přinesl jistou střízlivost,“ připomněla.

Nedokázal ale naplnit cíle, které si vytyčil a lidem slíbil. „Mnoho z jeho největších témat á la rwandský program či zákaz cigaret se mu nepodařilo dotáhnout do konce. Do učebnic rovněž vejde jako premiér, který svoji stranu přivedl k historickému debaklu,“ uzavřela Brusenbauch Meislová.

Související

Více souvisejících

Velká Británie Monika Brausenbauch Meislová Keir Starmer (labouristi)

Aktuálně se děje

včera

Play-Off Sparta vs. Třinec Prohlédněte si galerii

Tipsport extraliga: Sparta v play-off porazila Třinec 2:1

Ve druhém čtvrtfinálovém utkání play-off Tipsport Extraligy přivítala pražská Sparta na domácím ledě třinecké Oceláře. Ti po druhé třetině vedli 1:0, Spartě se ale podařilo zápas ve třetí třetině otočit a zajistila si dvěma góly vítězství 2:1.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Trumpa administrativa ignorovala soudní příkaz. Je nám to jedno, vzkazuje

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí obvinění, že ignorovala soudní příkaz a deportovala přibližně 250 údajných venezuelských členů gangů do Salvadoru. Bílý dům tato tvrzení popírá, zatímco Trumpův „hraniční car“ Tom Homan na pondělní tiskové konferenci prohlásil: „Je mi jedno, co si myslí soudci.“

včera

Dovoz a vývoz zboží

Kyjev varuje EU: Bez dohody o obchodu budete čelit následkům

Ukrajina vysílá Evropské unii jasný signál: pokud se nepodaří vyřešit obchodní vztahy, budou následovat odvetná opatření. Místopředseda ukrajinského ministerstva hospodářství Taras Kačka vyjádřil frustraci nad pomalým tempem jednání o prodloužení bezcelního přístupu Ukrajiny na evropský trh, který vyprší v červnu.

včera

včera

včera

Japonská armáda, ilustrační foto

Na Trumpa už reaguje i Japonsko. Namíří rakety na KLDR

Japonsko plánuje rozmístit rakety dlouhého doletu na ostrově Kjúšú v reakci na rostoucí napětí v regionu a nejistotu ohledně bezpečnostních dohod se Spojenými státy. Nové střely s dosahem přibližně 1 000 km budou schopné zasáhnout cíle v Severní Koreji a na čínském pobřeží. Podle informací agentury Kyodo budou umístěny na dvou základnách s již existujícími raketovými jednotkami a jejich rozmístění je naplánováno na příští rok.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Evropští giganti tlačí na von der Leyenovou. Vidí šanci, jak využít nevyzpytatelnost Trumpa

Evropské technologické a průmyslové společnosti žádají Evropskou komisi, aby pomohla snížit závislost na Spojených státech a podpořila vývoj domácích technologií. Skupina až 100 firem a lobbistických skupin, včetně gigantů jako Airbus a Dassault, vyzvala předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a komisařku pro technologickou suverenitu Hennu Virkkunenovou, aby EU zajistila větší technologickou nezávislost v klíčových digitálních odvětvích.

včera

Vejce

USA mají problém. Evropu žádají o pomoc

Spojené státy oslovily Dánsko a další evropské země s žádostí o vývoz vajec, aby pomohly snížit jejich rychle rostoucí cenu na americkém trhu. Oznámilo to v pátek dánské sdružení producentů vajec, které potvrdilo, že obdrželo oficiální dotaz od amerického ministerstva zemědělství.

včera

včera

Donald Trump

Trump rozhodne o budoucnosti evropských sankcí proti Rusku

Evropská unie stojí před zásadním dilematem: budou její sankce proti Rusku posíleny, nebo oslabeny? Odpověď závisí především na rozhodnutích amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco USA dosud podporovaly tvrdé sankce a pomáhaly Evropě nahradit ruské energetické zdroje, nyní hrozí, že se situace může dramaticky změnit, píše Politico.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ztracení, ale nezapomenutí. Jak Ukrajinci hledají zmizelé ve válce pomocí umělé inteligence a odhodlaných rodin

„Mami, všechno je v pořádku. Budu offline, asi na dlouho, možná týden nebo měsíc. Nedělej si starosti.“ To byla poslední zpráva, kterou Nazar Očeretnyj poslal své matce 30. března 2022. Od té doby se neozval. Ukrajinský bojový zdravotník zmizel ve věku 33 let v Mariupolu, městě, které tehdy zažívalo jednu z nejkrvavějších kapitol ruské války proti Ukrajině.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

V úterý budu mluvit s Putinem, oznámil Trump

Jednání o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou už zahrnují diskuze o „rozdělení určitých aktiv“, uvedl v neděli americký prezident Donald Trump. Zároveň oznámil, že v úterý plánuje telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

včera

včera

16. března 2025 21:53

16. března 2025 20:57

S navrátilcem Schickem, ale bez nováčků. Hašek zveřejnil nominaci na úvod kvalifikace

Koncem března začne kvalifikace na fotbalové mistrovství světa, které se v roce 2026 bude konat v USA, Kanadě a Mexiku, a proto reprezentační trenér Ivan Hašek zveřejnil nominaci pro úvodní kvalifikační duely s Faerskými ostrovy a Gibraltarem. V ní se po návratu po zdravotních potížích opět objevuje jedna z největších opor, útočník Patrik Schick, i další uzdravení reprezentanti Michal Sadílek a David Jurásek. Realizační tým se tentokrát obejde bez jediného nováčka v kádru.

Zdroj: David Holub

Další zprávy