PŮVODNÍ ZPRÁVA | Úspěch labouristů je mimořádný, mají před sebou náročnou cestu. Ambice se mohou lišit od reality, říká expertka

Britové mají od pátku nového premiéra a v souladu s každým očekáváním a průzkumem jím není nikdo jiný než Keir Starmer z Labouristické strany. Ta ovládla britské parlamentní volby se ziskem 412 křesel z 650 možných. Co bude následovat nyní pomohla pro EuroZprávy.cz vysvětlit také jedna z předních expertek na britskou politiku. 

Zisk 412 křesel je podle expertky na britskou politiku Moniky Brusenbauch Meislové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně masivní a představuje pro labouristy mimořádný úspěch. „Takto silný mandát nebývá v britské politice úplně běžný. V podstatě jsou labouristi jedinou stranou, které se v poválečné historii Spojeného království podařilo hranici 400 mandátů překonat,“ zhodnotila pro EuroZprávy.cz.

Kromě letošních voleb se tak stalo pouze v roce 1997, kdy Tony Blair se svými labouristy získal 418 křesel, jak připomněla expertka.

Vysvětlila, že budeme spíše sledovat změny v domácí než zahraniční politice, protože v zemi panuje široký konsenzus ohledně klíčových zahraničněpolitických témat. „Snad jen s výjimkou vztahů s Evropskou unií,“ přiblížila expertka pro EuroZprávy.cz.

Labouristé slibují nápravu mnoha problémů, které podle nich způsobilo 14 let vlády konzervativců, „z jejich pohledu nezodpovědné a chaotické“. „Přichází s programem zaměřeným na obnovu, stabilizaci a modernizaci země. Plánují například zásadní změny ve veřejných službách, zejména ve zdravotnictví a školství. Slibují snížit čekací doby v nemocnicích a zvýšit počet zdravotnických pracovníků, stejně jako počet učitelů ve veřejném školství. Další významnou oblastí je infrastruktura či investice do výstavby tisíců nových domů a bytů,“ shrnula Brusenbauch Meislová.

Upozornila však, že ambice a vize se mohou lišit od reality. „Zvýšení výdajů na zdravotnictví, školství a infrastrukturu bude vyžadovat značné finanční prostředky, které musí vláda někde získat,“ nastínila.

„I přes cílené, selektivní zvýšení určitých daní, které rovněž plánují, bude financování těchto ambiciózních reforem nesmírně náročné. To, do jaké míry se jim tedy podaří naplnit své ambice a přinést skutečnou změnu do britské politiky, bude tedy záležet na jejich schopnosti své plány efektivně realizovat v kontextu politických, ekonomických a společenských výzev, kterým budou oni a celá země čelit,“ vylíčila Brusenbauch Meislová.

Přirovnávání Starmera k Margaret Thatcherové podle ní není ale příliš relevantní. „Už jen proto, že se jedná o velmi odlišné politické osobnosti s různými přístupy a ideologiemi. Margaret Thatcher, jakožto vůdkyně Konzervativní strany a premiérka v letech 1979 až 1990, byla silnou a nekompromisní lídryní – známá svou pevnou rukou, neoliberálními ekonomickými reformami a silným postojem vůči odborům,“ vyjmenovala.

Její politika se totiž od té Starmerovy výrazně lišila. „Její politika se zaměřovala na privatizaci státních podniků, deregulaci a snížení vládních výdajů. V tomto ohledu bude politika Keira Starmera hodně odlišná. Pokud bych měla identifikovat v tuto chvíli, tedy na samém počátku premiérské cesty Keira Starmera, nějaké paralely s Margaret Thatcher, tak snad ve snaze obou osobností modernizovat a transformovat své strany a přinést jim novou dynamiku,“ vysvětlila expertka.

Brusenbauch Meislová připomněla také funkční období Rishiho Sunaka a jeho odkaz, který popsala jako „mnohovrstevný, avšak nikterak zářný“. „Vejde do dějin jako první britský premiér, který nebyl etnický Brit, nejbohatší premiér v dějinách Británie, první hinduista v premiérském úřadu. Stal se premiérem vlastně tak trochu náhodou a během výkonu své funkce čelil mimořádně obtížným okolnostem,“ poznamenala.

Připustila, že se Sunak už na začátku svého mandátu nacházel v nebývale složité pozici. „Převzal Konzervativní stranu ve chvíli, kdy se nacházela v hluboké krizi, čímž byl následně poznamenán celý výkon jeho funkce. Od počátku byl vlastně do značné míry odsouzen k nezdaru. V premiérském úřadu vydržel déle, než se předpokládalo, a sice necelé dva roky – to v říjnu 2022, kdy se stal britským premiérem, nikdo nečekal,“ přiblížila.

Sunak tak má i několik důležitých zásluh. Podle expertky po turbulentním období premiérů Borise Johnsona a Liz Trussové do úřadu přinesl určitou dávku pragmatismu, stability a klidu. „Napomohl také vylepšit vztahy s Evropskou unií, kdy i sem po dlouhém období vyhrocených sporů přinesl jistou střízlivost,“ připomněla.

Nedokázal ale naplnit cíle, které si vytyčil a lidem slíbil. „Mnoho z jeho největších témat á la rwandský program či zákaz cigaret se mu nepodařilo dotáhnout do konce. Do učebnic rovněž vejde jako premiér, který svoji stranu přivedl k historickému debaklu,“ uzavřela Brusenbauch Meislová.

Související

Více souvisejících

Velká Británie Monika Brausenbauch Meislová Keir Starmer (labouristi)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Policie SR, ilustrační fotografie

Policie na Slovensku zmařila plánovaný teroristický útok na festival Pride

Slovenská Národní kriminální agentura (NAKA) odhalila skupinu, jejíž členové komunikovali o plánování teroristického útoku na účastníky sobotního festivalu Duhový Pride v Bratislavě z komunity LGBTI+. Skupina podle policie šířila na internetu nenávistné projevy a výzvy k podněcování násilí. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Josef Šlerka

Rating NFNŽ kritizuje stále více tuzemských médií

MediaRating z dílny analytika Josefa Šlerky spadající pod Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) je v posledních dnech terčem sílící kritiky. Médií, která jej kritizují za jeho nesprávnost a nízkou kvalitu, přibývá, a vyhraňují se proti němu i největší čeští vydavatelé.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Předsedkyní Evropské komise byla opět zvolena von der Leyenová

Evropský parlament ve čtvrtek tajnou volbou rozhodl, že Ursula von der Leyenová zůstane předsedkyní Evropské komise i na další funkční období. Ze 707 hlasujících europoslanců získala 401 hlasů, 284 bylo proti a 15 se zdrželo hlasování. Ke zvolení jí stačilo 360 hlasů, uvedl server Politico.

před 8 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta krátce před startem ligy představila dvě posily. Přicházejí Dán a Španěl

Nadcházející ročník české nejvyšší fotbalové soutěže, která ponese nově název Chance ligy, začne v pátek večer soubojem mistrovské Sparty s Pardubicemi a bude v lecčems výjimečný. Především pak v tom, že ten, kdo ligu vyhraje, bude hrát v další sezóně automaticky v Lize mistrů. Proto bude fanoušky jistě čekat ještě zajímavější boj o nejvyšší příčku, neboť vlčáků prahnoucích po milionářské soutěži je více. Mezi nimi nechybí Sparta, která hrála LM naposledy v roce 2005. Proto posiluje kádr a na Letnou vábí hráče ze zahraničí. Od nové sezóny budou v jejím dresu k vidění dánský stoper Mathias Ross a další obránce, tentokrát Španěl Imanol García z Bilbaa.

před 8 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko nevylučuje použití jaderných zbraní

Rusko nevylučuje nasazení svých raket vybavených jadernými hlavicemi v reakci na plán umístit americké střely dlouhého doletu v Německu. Ve čtvrtek to podle TASS uvedl náměstek tamního ministra zahraničí Sergej Riabkov.

před 10 hodinami

Datart, ilustrační fotografie

Oblíbený řetězec v Česku končí, přebírá ho Datart. Začíná velký výprodej

Zlínská skupina HP Tronic (DATART) a NAY (Electro World) zahajují po schválení fúze soutěžními úřady v České republice a na Slovensku realizaci plánované integrace. V České republice budou prodejny sjednoceny pod značku DATART, na Slovensku pod značku NAY. Podle tiskové zprávy poskytnuté redakci serveru EuroZprávy.cz probíhá aktuálně komunikace změn směrem k zákazníkům.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy