Žoldnéři ze soukromé Wagnerovy skupiny i po smrti jejího vůdce Jevgenije Prigožina zůstávají v Bělorusku, v zemi jich bude až 10 tisíc, prohlásil v pátek běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Lukašenko před novináři prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin nemůže stát za středeční leteckou katastrofou, při které zřejmě zahynul vůdce Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin a jeho pravá ruka Dmitrij Utkin. Lukašenko také tvrdil, že Prigožina a Utkina varoval, ať si dávají pozor, ale Prigožin obavy o svůj život odmítl.
"Wagner žil, Wagner žije a Wagner bude žít v Bělorusku, i kdyby se to někomu nelíbilo," řekl Lukašenko podle státní agentury BelTA. "Ještě s Prigožinem jsme vybudovali systém, jak u nás Wagner bude rozmístěn. A pokud jde o ty satelitní snímky, že něco demontujeme, tak skládáme přebytečné stany, tolik jich není zapotřebí," prohlásil. V Bělorusku podle něj zůstává jádro skupiny, ale někteří odjeli na dovolenou a jiní se rozhodli žít stranou. "Ale známe čísla telefonů, hesla. Během několika dnů tady všichni budou, až 10.000 lidí," prohlásil.
Momentálně ale podle Lukašenka není nezbytné, aby všichni zůstávali v Bělorusku, kam mají přijíždět ve stanoveném počtu na výcvik. "Pokud se Rusko rozhodne odsud vzít lidi ke střídání v Africe, tak prosím, nejsme proti," dodal a zdůraznil, že v Bělorusku bude tolik žoldnéřů, kolik bude zapotřebí. "Své sliby splníme, podmínky znají," řekl běloruský vůdce.
Tvrdil, že wagnerovci platí Minsku za veškeré poskytnuté služby, a to i za stany a za vodu, zatímco běloruští vojáci - zejména příslušníci vojsk ministerstva vnitra a speciálních sil - rádi přebírají bojové zkušenosti ruských žoldnéřů. A sám nemá pocit, že by "seděl na sudu se střelným prachem", přestože žoldnéře provází kontroverzní pověst propuštěných trestanců.
Související

Lukašenkův režim útočí i v zahraničí. Běloruským disidentům se škodí mnoha způsoby

Putinovi slouhové v Evropě: Jména se sama nabízejí. Kdo ale stojí Moskvě nejblíž?
Alexandr Lukašenko , Wagnerova skupina (v přepisu z ruštiny Vagnerova) , Bělorusko
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera

Exploze osvítily oblohu nad Dauhá. Írán provedl odvetu za americký útok
včera

Trump se ptá, zda slyšel dobře. Ostře reagoval na slova Medveděva o jaderných zbraních
včera

Policie překazila možný útok cizince v Praze. Cílem mělo být hlavní nádraží
včera

Prázdninové počasí nenaváže na závěr června. Rozdíl bude několik stupňů
včera

Zelenskyj měl v Polsku zemřít. Ukrajinci tvrdí, že zmařili atentát
včera

Na Mladoboleslavsku narazil autobus do stromu. Několik lidí se zranilo
včera

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů
včera

Napětí na Blízkém východě roste: Írán a Izrael na sebe dál útočí, USA otevřeně hovoří o změně režimu
včera

"Korunní princ Íránu" se chce ujmout vlády. Reza Pahlaví vyzval svět, aby svrhnul Chameneího
včera

Zelenskyj přijel do Británie jednat s králem, premiérem Starmerem i ukrajinskými vojáky
včera

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom
včera

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem
včera

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku
včera

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek
včera

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci
včera

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové
včera

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo
včera

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza
včera

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě
včera
Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?
Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.
Zdroj: Libor Novák