V Brazílii pokračují demonstrace, lidé protestovali proti útoku na instituce

Násilnosti odsoudili všichni vysocí ústavní činitelé v zemi, řada světových lídrů i Bolsonaro, který pobývá od konce prosince ve Spojených státech.

Lidé na demonstracích v pondělí večer žádali potrestání organizátorů a účastníků útoku na nejvyšší brazilské instituce a nesli transparenty s nápisy Fašismus nezvítězí!, Žádnou amnestii pro pučisty, Brazílie proti terorismu nebo Jsme demokracie. Manifestace zorganizovaly odbory a levicové strany, někteří účastníci byli oblečeni v červených tričkách či nesli červené vlajky levicových hnutí. Někteří také žádali, aby byl exprezident Bolsonaro souzen.

Bolsonaro prohrál loni v říjnu těsně prezidentské volby, ale jejich výsledek výslovně neuznal a až několik dní po volbách pouze řekl, že bude dodržovat ústavu. Už před volbami ale zpochybňoval elektronický volební systém a povolební demonstrace svých příznivců podpořil. Předání moci nebránil, ale oproti zvyklostem se nezúčastnil inaugurace svého nástupce. Místo toho odletěl na Floridu, kde přitom nemá žádnou oficiální agendu, a není jasné, kdy plánuje návrat.

Za svého čtyřletého mandátu Bolsonaro čelil řadě obvinění, mimo jiné kvůli laxnímu přístupu k pandemii covidu-19, šíření falešných zpráv, ale i obviněním ze zločinů proti lidskosti či z genocidy domorodého obyvatelstva. Před trestním stíháním ho ale chránila imunita a také šéf dolní komory parlamentu Arthur Lira, který žádosti o sesazení prezidenta nepostoupil do projednávání.

Nedělní násilnosti v metropoli Bolsonaro odsoudil a odmítl jakoukoli zodpovědnost za ně. V reakci na twitteru také napsal, že před jeho nástupem do úřadu v lednu 2019 se k podobným akcím uchylovala levice. Útok na tři nejvyšší instituce je ale v moderní historii země bezprecedentní. V pondělí také Bolsonaro na sociálních sítích informoval, že je v nemocnici v Orlandu kvůli bolestem břicha, a připomněl útok z roku 2018, kdy byl napaden na předvolebním mítinku. Od té doby podstoupil pět operací kvůli tomuto zranění. Důvodem tehdejšího útoku mohly být Bolsonarovy homofobní a rasistické výroky.

Prezident Lula během nedělních násilností nebyl v metropoli, do zpustošeného prezidentské paláce se ale vrátil večer poté, co policie po několika hodinách výtržníky zpacifikovala. V souvislosti s útokem bylo zatčeno na 1500 lidí, z toho 1200 z tábora před kasárnami, kde lidé od voleb demonstrovali a požadovali zásah armády ve prospěch Bolsonara. Na příkaz soudce policie v pondělí tento tábor vyklidila, stejně jako to udělala s podobnými tábory před kasárnami v Riu či Sao Paulu.

Sedmasedmdesátiletý Lula se v pondělí setkal se šéfy obou parlamentů a guvernéry většiny brazilských států, kteří mu vyjádřili podporu a odsoudili nedělní útok. Společně pak večer vystoupili před prezidentským palácem.

K vyšetřování nedělních událostí se snaží přispět i Brazilci na sociálních sítích, kde už v neděli vznikl profil @contragolpebrasil (proti puči v Brazílii), kam lidé posílali fotky s identifikací účastníků útoku. Mnozí z nich totiž při tom sami sebe natáčeli na videa a chlubili se jimi na sociálních sítích. Ministerstvo spravedlnosti a policie také vytvořily e-mailovou schránku, kam mohou lidé informace k vyšetřování posílat.