V Egyptě začala jednání o mírovém plánu pro Gazu. Hizballáh je zaskočen, Izrael dál útočí

Zahájení rozhovorů probíhá na pozadí pokračujících bojů a rostoucího počtu obětí. Ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem oznámilo, že během posledních čtyřiadvaceti hodin bylo v Gaze zabito jednadvacet Palestinců a dalších devadesát šest zraněno. Celkový počet obětí od začátku vojenské kampaně Izraele, reakce na útok ze 7. října 2023, tak stoupl na 67 160 osob.

Mnoho zraněných a mrtvých zůstává uvězněno pod sutinami, přičemž záchranné složky se k nim v současné době nemohou dostat. Z Gazy přichází i informace o dalších obětech. Civilní obrana v Gaze uvedla, že v důsledku izraelských úderů za posledních čtyřiadvacet hodin zemřelo dvacet čtyři osob.

Delegaci Hamásu na nepřímých rozhovorech vede Chalíl al-Hajja, jenž je nejdůležitějším politickým představitelem hnutí mimo Gazu, s působištěm v Kataru. Al-Hajja má na starosti zprostředkování vzkazů mezi Izraelci a Američany, přičemž využívá katarské a egyptské prostředníky. Dříve působil jako zástupce zavražděného vůdce Hamásu Jahjá Sinwára, kterého v roce 2024 zneškodnila izraelská armáda.

Al-Hajja byl sám terčem izraelského atentátu v katarské metropoli Dauhá v minulém měsíci. Přestože přežil, při útoku zahynul jeho syn Humam a také Džihád Labad, který byl ředitelem al-Hajjovy kanceláře.

Trumpův mírový plán získal opatrnou regionální podporu. Egyptský prezident Abdal Fattáh al-Sísí jej podpořil a prohlásil, že se jedná o krok směrem k „trvalému míru a stabilitě“. Také Írán, který je dlouholetým sponzorem Hamásu, vyjádřil zdrženlivou podporu. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí uvedl, že Teherán podpoří jakoukoli iniciativu, která povede k ukončení zabíjení v Gaze, zároveň však upozornil na nebezpečné aspekty plánu a zdůraznil, že konečné slovo musí mít Palestinci.

Překvapivě pozitivní reakce Hamásu na americký mírový plán zaskočila jeho spojence, šíitské hnutí Hizballáh v Libanonu. Situace se podobá překvapení, které Hizballáh zažil před dvěma lety během útoku Hamásu na Izrael ze 7. října. Znovu se objevila slova Hassana Nasralláha, bývalého vůdce Hizballáhu, který před svou smrtí v loňském roce prohlásil, že „jakékoli rozhodnutí, které Hamás učiní, to my přijmeme“.

Tvrzení Esmaíla Kááního, velitele íránských elitních jednotek Kuds, navíc potvrdilo, že ani Teherán, ani Hizballáh neměli o útoku ze 7. října žádné předběžné informace, ačkoliv konflikt následně podpořili.

Hizballáh zahájil útoky na izraelské pozice den po 7. říjnu na znamení solidarity s Palestinci, což vedlo k rozsáhlé izraelské vzdušné kampani v Libanonu a následné pozemní invazi. Vysoce postavení zdroje blízcí Íránu v minulých měsících prozradili, že Teherán varoval Nasralláha před otevřením druhé fronty, obávaje se katastrofálních ztrát.

Nasralláh a někteří jeho velitelé se nicméně domnívali, že Izrael nemůže bojovat na dvou frontách, a že se boje omezí na úzkou pohraniční oblast. Tato chybná kalkulace stála Hizballáh většinu jeho vyšších velitelů. Rostoucí frustrace mezi některými stoupenci Hizballáhu zpochybňuje smysl těchto obětí, což nečekaný souhlas Hamásu s mírovým plánem Washingtonu jen dále prohlubuje.

Bílý dům zveřejnil mapu, která naznačuje postupné stahování izraelských jednotek v případě přijetí Trumpova mírového plánu. Tato mapa dává představu o tom, co by plán znamenal pro palestinské území. Podle zobrazených hranic by po počátečním stažení zůstalo 55 % Gazy okupováno.

Druhá fáze by snížila okupované území na zhruba 40 %. Konečná fáze by vytvořila bezpečnostní nárazníkovou zónu, přičemž by pod izraelskou vojenskou kontrolou zůstalo asi 15 % Gazy. Paralelně s tím izraelská armáda nadále označuje 80 % Pásma Gazy jako nebezpečnou bojovou zónu, zatímco zbytek území na jihu Gazy je definován jako „humanitární oblast“.