V Haagu začalo fungovat centrum pro vyšetřování ruských zločinů na Ukrajině. Půjde po představitelích Kremlu

Nizozemský Haag je ode dneška domovem centra pro vyšetřování ruské invaze na Ukrajinu. Oficiálním názvem Mezinárodní centrum pro stíhání zločinů agrese (ICPA) zahrnuje státní zástupce Ukrajiny, Evropské unie a Mezinárodního trestního soudu (ICC), informoval server Deustche Welle

Na ICPA se budou podílet také Spojené státy, které nejsou členem ICC. Přítomnými úředníky jsou například ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin, prokurátor ICC Karim Khan, náměstek generálního prokurátora USA Kenneth Polite a komisař EU pro spravedlnost Didier Reynders. Server DW to uvedl s odvoláním na informace agentury Eurojust. 

„Evropská unie zřízením ICPA znovu potvrzuje svůj závazek zajistit plnou odpovědnost za mezinárodní zločiny spáchané během ruské války proti Ukrajině, včetně zločinu agrese. Zřízení ICPA je jasným signálem světu, že zákaz použití síly je i nadále základem našeho mezinárodního řádu založeného na pravidlech a že ti, kdo jej porušují, budou pohnáni k odpovědnosti,“ shrnul na první tiskové konferenci ICPA Reynders. 

Na tiskové konferenci mluvil i Kenneth Polite. „Americké ministerstvo spravedlnosti je hrdé na to, že se může postavit po bok našich evropských partnerů a být jedním z prvních, kdo se zapojí do Mezinárodního centra pro stíhání zločinů agrese proti Ukrajině,“ řekl.

Podle očekávání má ICPA shromažďovat důkazy a připravovat obvinění proti představitelům Kremlu. „Eurojust si vybudoval pevné zázemí pro poskytování operativní, technické, logistické a finanční podpory národním prokurátorům, kteří pracují na přeshraničních případech. Od samého počátku této války slouží stejná podpora ke koordinaci a posílení vnitrostátních vyšetřování mezinárodních zločinů spáchaných na Ukrajině. ICPA představuje další zásadní krok v našem společném úsilí o ukončení beztrestnosti na všech úrovních,“ prohlásil předseda Eurojust Ladislav Hamran. 

Toto úsilí tedy v sobě nese i slovenskou stopu. Hamran je předsedou Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti trestního soudnictví (zkr. Eurojust) už od roku 2017. V Eurojustu vede i slovenskou kancelář, která se v roce 2022 podílela na 219 nových případech a 23 společných koordinačních týmech. 

Během pondělního rána EuroZprávy.cz informovaly o přiznání ruských úřadů k převezení 700 tisíc ukrajinských dětí na území Ruské federace. Už v březnu vydal ICC zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Jsou stíháni právě kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí již dříve sdělila, že není přesně informována o obviněních, které ICC vydal. Lvovová-Bělovová uvádí, že ICC ve svém prohlášení neposkytl konkrétní informace, jako jsou jména nebo adresy, což zpochybňuje jejich ověřitelnost. Na tiskové konferenci v Jekatěrinburgu upozornila, že obvinění ICC nemají žádný základ a jsou pouze abstraktní.

Související

Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda ICC (Mezinárodní trestní soud) Nizozemí Rusko Marija Lvovová-Bělovová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

včera

včera

Václav Hybš

Zemřel legendární kapelník Václav Hybš

Českou hudební scénou otřásla velmi smutná zpráva v úvodu nového kalendářního týdne. Ve věku úctyhodných 90 let zemřel známý kapelník a hudebník Václav Hybš, jenž svého času spolupracoval s největšími hvězdami populární hudby u nás. 

včera

Pouštní saharský písek, ilustrační fotografie.

Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí

Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí. 

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky

V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.

včera

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

včera

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy