V Pákistánu propustili násilníka poté, co souhlasil, že si vezme svou oběť

Chána v květnu okresní soud v provincii Chajbar Pachtunchvá odsoudil na doživotí. Po intervenci místní rady starších však rodina a usvědčený násilník uzavřeli dohodu a tu následně posvětil vrchní soud v Péšávaru. Chán byl poté propuštěn na svobodu.

"Strany záležitost urovnaly zásahem příbuzného a staršího člena rodiny, což je v nejlepším zájmu stran. Kompromis byl dosažen v nejlepším zájmu dítěte a jeho matky, která je zvláštní osobou," uvádí se v soudním dokumentu.

Rozhodnutí pobouřilo skupiny hájící lidská práva a aktivisty, podle nichž legitimizuje sexuální násilí na ženách v zemi, kde většina případů znásilnění není nahlášena. I v případě nahlášení je stíhání komplikované a odsouzeny jsou jen asi tři procenta sexuálních násilníků, uvádí nevládní organizace War Against Rape se sídlem v pákistánském Karáčí.

Vyhrožování a nátlak ze strany rodiny a společnosti jsou v případech znásilnění běžné a oběti a rodina obvykle řeší záležitost mimosoudní cestou v obavě ze stigmatizace. Pákistánská aktivistka za lidská práva Tahira Abdulláhová považuje nucení ženy ke sňatku s mužem, který ji znásilnil, za nelidské.

"Pákistánské zákony se musí změnit tak, aby znásilnění bylo trestným činem proti státu a ne proti soukromé osobě," říká Abdulláhová. Bohatí a mocní si totiž vynucují finanční vyrovnání nebo "odpuštění" u chudých. Pokud by pachatele za znásilnění žaloval stát, dohoda a finanční vyrovnání by nebyly možné, vysvětluje aktivistka.

"Soud dal nejen přednost rozhodnutí džirgy (rady starších) před rozhodnutím soudu, ale také před zákony a pákistánskou ústavou. Pákistánské zákony na ochranu žen se sice v posledních dvou desetiletích zlepšily, ale myšlení soudců, kteří tyto zákony uplatňují, zůstává středověké. Toto rozhodnutí je nejen fackou do tváře ženám v celé zemi, ale také hendikepovaným lidem, a dává najevo, že jejich tělo si lze koupit za určitou cenu," míní právník zabývající se lidskými právy Usáma Malik.